Bidýlko pro dravce na poli i zahradě

Umělá bidla mohou dravcům nabídnout posed na otevřeném poli a zvýšit jejich přítomnost. Výsledky omezování hrabošů se však liší podle plodiny, lokality a fáze přemnožení; samotná bidla nejsou zaručenou biologickou ochranou. Co ukázaly pokusy z Česka, Izraele i dalších zemí?
Tým Ivo Machara z Univerzity Palackého v Olomouci se na Hanou vypravil ve chvíli, kdy tam hraboš polní řádil nejvíc. V sezonách 2005/2006 a 2009/2010 rozmístili vědci na pole 625 umělých bidel ročně, pět na každý hektar.
Výsledek popsali v roce 2017 v odborném časopise Polish Journal of Ecology: na polích bez bidel zůstávala hustota dravců nízká, i když hraboši byli na vrcholu přemnožení. Kde bidla stála, se dravci slétali v nápadně vyšším počtu.
Autoři navíc spočítali, že takzvaná biologická ochrana by vyšla zhruba na polovinu nákladů na chemické hubení, pokud by obě metody stlačily hraboše pod hranici hospodářské škody stejně spolehlivě.
Zní to skoro jako zázrak za pár stovek korun. Jenže když se podíváte na další výzkumy z Izraele, Kanady nebo Austrálie, obrázek je pestřejší. Bidýlko funguje, ale jinak, než si většina lidí představuje.
Další informace najdete v přehledu českých druhů sov.
Obsah článku
Galerie fotek: Bidýlko pro dravce na poli i zahradě
1 / 3
Proč dravec nechce pořád létat
Kdo někdy sledoval poštolku, jak se třepotá nad mezí na jednom místě, viděl jednu z energeticky nejnáročnějších loveckých technik v ptačí říši. Nizozemští biologové Dirkje Masmanová, Serge Daan a Cor Dijkstra kdysi strávili celé dny od svítání do soumraku sledováním poštolek v terénu. Zjistili, že lov z letu stojí ptáka zhruba osmkrát víc energie než lov z posedu. V zimě, kdy je každá kalorie drahá, proto poštolky často volí pohodlnější variantu: sednou si a čekají. Úlovků je méně, ale pták skoro nic nespálí.
Na rozlehlém lánu, kde široko daleko nestojí strom, sloup ani plot, si ale dravec nemá kam sednout. Pole plné hrabošů je pro něj jako bohatě prostřený stůl bez židle. Bidýlko mu tu židli nabídne.
Pro káni lesní je to ještě důležitější než pro poštolku. Káně se třepotat skoro neumí, loví hlavně vsedě a hraboš polní u nás podle ornitologů tvoří 32 až 71 procent její potravy. Poštolka má navíc zvláštní trumf: finští vědci v čele s Jussim Viitalou už v roce 1995 v časopise Nature ukázali, že vidí v ultrafialovém světle stopy hraboší moči a trusu. Cestičky, po kterých hraboši běhají, jí v trávě doslova svítí. A z vyvýšeného místa je vidí ještě lépe.

Kamery v Izraeli: dravci přiletí, hraboši zůstanou
Nejpečlivější test bidel za poslední roky přišel loni z izraelského údolí Chula. Naama Ronenová, Anna Brooková a Motti Charter z Haifské univerzity vyměřili na čtyřech vojtěškových polích 45 čtverců. Na patnáct z nich postavili dřevěná bidla vysoká 2,2 metru, na dalších patnáct rozsypali jed a zbytek nechali být. Všechno hlídaly fotopasti a drony.
Rozdíl v chování ptáků byl obrovský. Sovy pálené a luňáci šedí strávili u bidel v průměru 121 minut za dva dny. Na čtvercích s jedem to byly necelé tři minuty, na kontrolních taky jen tři. Na bidla připadlo přes polovinu všech zaznamenaných návštěv dravců.
Pak ale přišla studená sprcha. Počet hraboších nor během sezony rostl úplně všude, na čtvercích s bidly, s jedem i bez ničeho. Porost vojtěšky na tom byl jen o chlup lépe tam, kde stála bidla, a ani to nebylo statisticky průkazné. „Ani biologická ochrana, ani rodenticidy nezabránily růstu populace hlodavců,“ shrnují autoři ve studii z časopisu Biology. Sami ale upozorňují, že vojtěška patří k plodinám, kde se hraboši hubí nejhůř, a že šlo jen o jednu sezonu.
Podobnou zkušenost mají i jinde. Kanadští a američtí vědci pod vedením Jerryho Wolffa už v roce 1999 přidali bidla do ohrad s hraboši. Poštolky americké tam pak létaly jedenáctkrát častěji. Velikost hraboší populace se přesto nezměnila, ubylo jen mláďat a rozmnožujících se samic. V americké Indianě zase vědci zjistili, že poštolky bidla v polích s meziplodinami ochotně využívají, ale samy o sobě hraboše nezastaví.

Kde bidla zabírají: v předstihu
Proti tomu stojí australská studie Barryho Kaye a jeho kolegů z roku 1994. Rozmístili bidla po okrajích zavlažovaných sójových polí a sledovali myši domácí. Dravci nad poli lovili častěji, myší přibývalo pomaleji a jejich maximální počet byl nižší. A ještě jedna praktická věc: s bidly po sto metrech byl účinek silnější než s bidly po dvou stech.
Proč jednou ano a jindy ne? Odpověď je vlastně jednoduchá a dává ji i studie z Hané. Bidla dokážou zvýšit tlak na hraboše na začátku přemnožení a během něj. Když už je na hektaru deset tisíc hrabošů, nesní je žádný pták. Jedna poštolka podle ornitologů Miroslava Dusíka a Miroslava Ryšána uloví zhruba jednoho až dva hraboše denně. Kde se ale přemnožení teprve rozjíždí, rozhoduje každá zabitá samice, která by jinak během léta porodila několik vrhů.
Dusík s Ryšánem popsali vlastní zkušenosti z Královéhradecka. V letech 1987 až 1994 sledovali území o rozloze 536 kilometrů čtverečních, kde s pomocí budek vzrostl počet hnízdících párů poštolky z 11 na 767. Na místech s bidly klesl počet obydlených hraboších nor o 30 až 80 procent. Zároveň ale varují, že účinnost bidel během vegetační sezony klesá. Jakmile obilí vyroste, dravec hraboše pod klasy nevidí.
Podobně to dopadlo ve Španělsku, kde ochranářská organizace GREFA od roku 2009 rozmístila v Kastilii a Leónu stovky budek pro poštolky a sovy pálené na vysokých kůlech, které ptákům zároveň slouží jako posed. Obsazenost budek místy přesáhla 90 procent. Studie Alfonsa Paze a jeho kolegů z roku 2020 ukázala, že v sadech a vojtěšce v okolí budek hrabošů znatelně ubylo. V obilí se vliv neprokázal, protože tam hraboši skoro nebyli.

Jed, nebo kůl?
V Česku nejde o akademickou debatu. V srpnu 2019 povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský plošné rozhazování jedu Stutox po polích ve 48 okresech. Na Opavsku pak našli otrávené čápy bílé a na Moravě skoro 80 mrtvých zajíců. V dubnu 2020 se potvrdila otrava káně lesní, tedy jednoho z ptáků, kteří by hraboše jinak lovili zadarmo. Letos na jaře ministerstvo s plošným hubením počítalo znovu, v květnu od plánu ustoupilo.
Zemědělci mezitím zkoušejí kůly. Myslivec Luboš Hajný ze Staříče na Frýdecku řekl České televizi, že dravci berličky využívají a na jedno pole jich lze nainstalovat desítky. Hanácká zemědělská letos v lednu zapíchla první desítky dřevěných trojnožek do polí mezi Olomoucí a Šternberkem. A Martin Hutař z biofarmy PRO-BIO ve Velkých Hostěrádkách postavil v roce 2019 do pole několik desítek bidýlek. Podle České společnosti ornitologické na ně zpočátku sedaly poštolky a káně. Ke konci zimy už jich tam moc nezůstalo a hraboší nory byly opuštěné.
Bidla ale neléčí příčinu. Tým Emila Tkadlece z Univerzity Palackého ukázal, že na velkých polích žije víc hrabošů než na malých. Kůl uprostřed stohektarového lánu je spíš záplata než řešení. Mez, remízek nebo pás neposečené trávy dělají v krajině dlouhodobě víc.

Jak postavit bidýlko
Stačí dřevěný hranol o hraně 4 až 5 centimetrů a příčka dlouhá 20 až 30 centimetrů, přibitá nahoře do tvaru T. Izraelští vědci použili příčku čtyřiceticentimetrovou. Bidlo má trčet nad zemí metr a půl až dva, a čím je vyšší, tím líp dravec vidí. Kovové vydrží déle, dřevěné je levnější.
Na poli se doporučuje jedno až čtyři bidla na hektar, napevno po 50 až 100 metrech podél mezí a příkopů, kde nejezdí technika. Do porostu ozimů se zapichují na podzim a v zimě. Právě teď, v listopadu, je tedy ideální doba.
Na zahradě je to skromnější. Jedno nebo dvě bidýlka mají smysl, pokud zahrada sousedí s loukou, sadem nebo polem a dravec z bidla uvidí na otevřený prostor. Dejte je tam, kde má pták volný výhled, a dál od velkých skleněných ploch, natažených drátů a frekventovaných silnic. Na úzké zahradě mezi domy poštolku nejspíš nepřilákáte.
Kdo bydlí na vesnici, může s trochou štěstí pomoct i kriticky ohroženému sýčkovi obecnému. Česká společnost ornitologická doporučuje stavět bidla ve tvaru T na loukách bez solitérních stromů. Sýček ale potřebuje i nízkou, pestrou trávu, protože ve vysokém a hustém porostu kořist nevidí. Naopak trávník střižený na krátko mu podle ornitologů skoro žádnou kořist nenabídne.
A jedna věc nakonec: bidýlko a jed na hraboše na jedné zahradě nekombinujte. Pták, který na kůlu čeká na otráveného hraboše, se může otrávit taky. Dravec ze zahrady hraboše úplně nevyžene. Pomůže ale, aby jich bylo méně, a nestojí to víc než pár prken a hřebíků.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Machar, I. a kol. (2017): Biocontrol of Common Vole Populations by Avian Predators Versus Rodenticide Application. Polish Journal of Ecology. bioone.org
- Ronen, N., Brook, A., Charter, M. (2025): Assessing Birds of Prey as Biological Pest Control. Biology. PMC
- Wolff, J. O. a kol. (1999): The effects of supplemental perch sites on avian predation and demography of vole populations. Canadian Journal of Zoology. openpolar.no
- Kay, B. J. a kol. (1994): The use of artificial perches to increase predation on house mice by raptors. Wildlife Research. CSIRO
- Killing time in cover crops? Artificial perches promote field use by raptors. ResearchGate
- Masman, D., Daan, S., Dijkstra, C.: Time allocation in the Kestrel and the principle of energy minimization. University of Groningen
- Viitala, J. a kol. (1995): Attraction of kestrels to vole scent marks visible in ultraviolet light. Nature. nature.com
- Paz, A. a kol. (2020) a program GREFA: Nest boxes for raptors in Natura 2000 farmland. Evropská komise, digital.csic.es
- Dusík, M., Ryšán, M.: Berličky pro dravce. Jednoduché opatření, které funguje. Ekolist.cz
- Česká společnost ornitologická: Hraboš polní, Stutox: aktuální informace. birdlife.cz
- ČT24: Berličky pro dravce jsou dobrou alternativou k hubení hrabošů jedem, tvrdí myslivec. ceskatelevize.cz
- MJM agro: Hanácká zemědělská instaluje bidýlka pro dravce. mjm.cz
- Česká společnost ornitologická: materiály k ochraně sýčka obecného. birdlife.cz
- Permaprema: T-post, neboli berlička pro dravce. permaprema.cz
Nejnovější články

Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
Pečivo ani kuchyňské zbytky nejsou vhodné krmivo pro volně žijící zvěř. U přežvýkavců může náhlá velká dávka obilovin, pečiva či ovoce...
Daniel Hanuš ·

Králík má v čumáku kolem sto milionů čichových buněk a pořád jím pohybuje
Dvoudenní králíče je slepé, hluché a matku uvidí jen na pár minut denně. Přesto pozná vůni naředěnou tak, že z ní ve vzduchu zbývají jen...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka žvýká plast. Nuda je jen část vysvětlení
Pracovníci útulku v americkém Fargu si letos v dubnu mysleli, že má kočka Rasha jen zácpu. Žrala, chodila, nevypadala nemocně. Pak přišel...
Daniel Hanuš ·

Než zapnete pračku nebo sušičku, podívejte se dovnitř. Kočky milují teplé bubny
Melbournská chovatelka Syma letos v červenci sušila peřinu a nechala dvířka sušičky na chvíli otevřená. Když se po několika hodinách...
Daniel Hanuš ·

Lidé před 14 000 lety pečovali o nemocné štěně. Bez nich by nepřežilo
Štěně z doby ledové onemocnělo psinkou, když mu bylo asi 19 týdnů. Dnes by mu veterinář poskytl podpůrnou péči včetně infuzí; antibiotika...
Daniel Hanuš ·

Jak hadi slyší: vibrace se přenášejí přes čelist
Hadi nemají vnější ušní otvor ani bubínek, přesto reagují na některé zvukové a půdní vibrace. Pokusy ukazují, že čelist přenáší chvění k...
Daniel Hanuš ·

Papoušek Alex znal přes sto slov a pochopil i pojem nula
Africký šedý papoušek Alex se v pokusech učil pojmenovávat předměty, barvy i množství. Jedna studie z roku 2005 popsala jeho odpověď...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Využívají dravci posedy ve vašem okolí?