Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu

Pečivo ani kuchyňské zbytky nejsou vhodné krmivo pro volně žijící zvěř. U přežvýkavců může náhlá velká dávka obilovin, pečiva či ovoce narušit trávení a vyvolat bachorovou acidózu; jeden drobek ale automaticky neznamená otravu. Než něco donesete, ověřte pokyny správce místa nebo uživatele honitby.
Pražští správci lesů v roce 2017 spojovali několik úhynů zvířat v zookoutcích a okolí s nevhodným přikrmováním. Příčiny jednotlivých případů se lišily a zprávy o nich nedokazují, že každá malá dávka pečiva škodí stejně. O vhodném krmení volně žijících ptáků píšeme v přehledu ptačích krmítek.
U přežvýkavců může náhlé pozření velkého množství rychle kvasících sacharidů narušit citlivé prostředí bachoru. Riziko závisí na druhu, dávce i předchozím jídelníčku; nelze ho vyjádřit pravidlem, že malé sousto vždy způsobí otravu. Nejprve se podívejme, jak srnka tráví potravu.
Obsah článku
- Galerie fotek: Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
- Srnka nemá žaludek, má kvasnou kádí
- Daněk Alfons umíral několik hodin
- Proč je zima nejhorší
- A co jablka? Problém je v pytli, ne v jednom kusu
- Bramborový salát v krmelci
- Labutě, kachny a andělská křídla
- Krmení, které shromáždí zvěř, šíří i nemoci
- Co tedy dělat, když chcete pomoct
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Galerie fotek: Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
Foto: Eleassar · Wikimedia Commons · CC BY-SA 3.0
Foto: Bad Kleinkirchheim · Wikimedia Commons · CC BY 2.0
1 / 3
Srnka nemá žaludek, má kvasnou kádí
Srnec, jelen, daněk, koza i ovce jsou přežvýkavci. Potravu za ně z velké části tráví biliony bakterií a prvoků, které žijí v bachoru, největší části jejich složeného žaludku. Tyhle mikroby rozkládají tuhou vlákninu z listí, větviček a suché trávy, kterou by savec sám nikdy nestrávil.
Háček je v tom, že mikrobiální společenství v bachoru není univerzální. Přizpůsobuje se tomu, co zvíře jí, a k přestavbě potřebuje čas. Studie 245 srnců z Bavorska ukázala, že se složení bachorových mikrobů výrazně liší podle ročního období i podle toho, jestli zvíře žije v lese, nebo v polích. Lesní srnci měli nejvíc mikroorganismů právě v zimě, kdy jejich jídelníček tvoří hlavně vláknina.
Když do takto nastaveného bachoru najednou dorazí rohlík, vánočka nebo hrst sladkých jablek, dostanou příležitost bakterie, které umí bleskově zkvasit škrob a cukr. Normálně jich je v bachoru málo. Teď se rozmnoží a začnou chrlit kyselinu mléčnou.
Pennsylvánská komise pro divokou zvěř popisuje bachorovou acidózu jako akutní následek pozření velkého množství rychle fermentujících sacharidů, nejčastěji obilovin. Klesající pH může narušit bachorovou mikroflóru a sliznici, zpomalit pohyb bachoru a vést k dehydrataci či dalším systémovým komplikacím. Průběh a rychlost se liší podle dávky a zvířete; přesný časový scénář proto není bezpečné zobecňovat.
Veterináři tomu říkají bachorová acidóza. Zrádné je, že zvířata, která na ni uhynou, bývají ve výborné kondici. Neumírají hladem, ale náhlou změnou stravy.

Daněk Alfons umíral několik hodin
Tenhle scénář se v Česku opakuje s železnou pravidelností. Poslední březnový víkend roku 2019 uhynul v zookoutku v pražském Krčském lese tříletý daněk Alfons. Podle Lesů hl. m. Prahy snědl plesnivé a sladké pečivo od návštěvníků. „Alfons se před smrtí trápil několik hodin a ani zásah našich zaměstnanců jej nedokázal zachránit,“ napsali správci lesa.
V květnu 2024 se historie opakovala v Divoké zahradě v Hostivaři. Ošetřovatelka našla v pondělí ráno mrtvou jednu ze dvou bílých daněl. Pitva ukázala žaludeční koliku po velkém množství pečiva, které jí dali návštěvníci. „V neděli někdo svou hloupostí nebo bezohledností způsobil smrt jedné ze dvou zdejších bílých daněl,“ vzkázaly Lesy hl. m. Prahy. A dodaly: „Zvířata nepotřebují vaše jídlo, ale respekt.“
Stejnou zkušenost mají v zámoří. Strážci divoké zvěře v americkém Coloradu poslali k pitvě laň, která celý den nehnutě ležela na jednom místě. Bachor měla plný kukuřice a známky akutní acidózy. Úřad ve stejné době zveřejnil video ženy z Evergreenu, která si lákala jeleny přímo do domu a krmila je jablky, mrkví, chlebem, banány a cereáliemi. Colorado Parks and Wildlife v materiálech o acidóze výslovně řadí jablka vedle kukuřice, obilí a ptačího zobu mezi potraviny, které rozhodí rovnováhu v bachoru.

Proč je zima nejhorší
Jídelníček a aktivita srnčí zvěře se během roku mění. Výzkumy zimního metabolismu jelenovitých popisují úsporné fyziologické reakce, ale samy o sobě nedokazují, že každý jedinec v zimě tráví stejně nebo že jakákoli změna potravy vyvolá acidózu.
Do takového systému je náhlá dávka pečiva to nejhorší, co může přijít. Výzkumníci ze stejné vídeňské univerzity porovnávali bachory srn ze štýrských hor, z nichž část chodila celou zimu k připravenému jadrnému krmivu. Studie, kterou v roce 2019 publikovala Sara Ricci s kolegy v časopise Wildlife Biology, zjistila, že u přikrmovaných srn se mikrobiální společenstvo posunulo k podobě, jakou veterináři znají ze skotu trpícího plíživou, takzvanou subakutní acidózou. Autoři sami upozorňují, že zkoumali jen osm zvířat a jde spíš o varovný signál než o hotový důkaz. Jenže i tady šlo o krmivo, které srnky dostávaly postupně a pravidelně. Rohlík od náhodného výletníka přichází bez varování.
K tomu se přidává ještě jedna věc, kterou lidé podceňují: tvrdý chleba není bezpečnější než čerstvý. V bachoru se rozmočí a kvasí úplně stejně. Namočené pečivo navíc rychle plesniví.

A co jablka? Problém je v pytli, ne v jednom kusu
U ovoce je situace složitější a právě proto zrádná. Myslivci jablka do krmelců sami dávají. Rozhoduje ale množství, stav a návyk zvířete.
„Lidé chtějí udělat zvířátkům hezký Štědrý den, naberou kyblík jablek, cukroví, starého pečiva,“ popsal v reportáži České televize myslivec Matěj Pospíšil, který se stará o sedmnáct krmelců u Letonic na Vyškovsku. Po svátcích pak při obchůzkách nachází zesláblou, nebo dokonce uhynulou zvěř se střevními potížemi. „Ideální je seno, oves, kukuřice, podle toho, na co je zvěř zvyklá,“ říká.
Rizikem není automaticky jeden drobek, ale také opakované či náhlé podání většího množství potravy, na kterou zvířata nejsou zvyklá. Správci Krčského lesa proto varují před pytli jablek i ovocem poškozeným mrazem nebo hnilobou. Zbytky ovoce z domácnosti ani exotické plody do lesa nenoste; pokud správce přikrmování povoluje, řiďte se jeho pokyny k druhu, množství i místu.

Bramborový salát v krmelci
Kdo si myslí, že pečivo je to nejhorší, co lidé do lesa nosí, mýlí se. „Opakuje se to rok co rok, během každých Vánoc a mezi svátky,“ řekl v prosinci 2024 Novinkám Václav Přeček, předseda Mysliveckého spolku Havířov. „Vánočky a různé sladké pečivo se v krmelcích objevují každoročně a to je opravdu špatně.“ Správci Bělského lesa v Ostravě našli po Vánocích v krmelci bramborový salát, jindy tlačenku. Do lesa se dostává i plesnivé obilí, které podle Přečka může být pro zvěř smrtelné.
Spravedlivé je dodat, že ne každý odborník považuje přikrmování pečivem za hlavní hrozbu. Pavel Křížek ze stanice Ochrana fauny v Hrachově už v roce 2018 upozorňoval, že srnce z Kunratického lesa média nafoukla a že mnohem víc zvířat ročně zabíjejí řepková pole a auta. Podle odhadu Mendelovy univerzity v Brně zahyne na českých silnicích přes sto tisíc srnců za rok. To je pravda. Jenže úhyny po krmení jsou na rozdíl od srážek s auty úplně zbytečné a jde jim předejít jednoduše tím, že rohlík zůstane doma.

Labutě, kachny a andělská křídla
U ptáků chleba nezpůsobuje acidózu, ale škodí jinak. Nizozemští vědci z Utrechtské univerzity v Amsterdamu tři měsíce sledovali, co lidé dávají ptákům v městských parcích. Během 110 krmení napočítali zhruba 88 kilogramů jídla a dvě třetiny z toho tvořil chleba. Energie bylo v šesti ze sedmi sledovaných lokalit víc, než ptáci potřebovali. Přebytek by podle výpočtu uživil zhruba 150 potkanů na každou lokalitu. Autoři studie, publikované v roce 2021, přitom zjistili, že chlebu chybí bílkoviny, tuky, vápník a fosfor a že obsahuje pro ptáky příliš soli.
Takový jídelníček se nejvíc podepíše na mláďatech. „Když se krmí bílým pečivem, kde je sůl, tak dochází i k měknutí kostí, křivici nebo právě tzv. andělským křídlům,“ řekl CNN Prima News Luboš Vaněk, vedoucí záchranné stanice na Huslíku. Andělské křídlo je deformace, při které se konec křídla stočí od těla ven. „Ve chvíli, kdy se to nepodchytí včas, tak to tak zůstane a ptáci nejsou letuschopní,“ vysvětlila veterinářka pražské záchranné stanice Pavlína Hájková. Vědecky přitom souvislost mezi chlebem a andělským křídlem není doložená tak pevně, jak se často tvrdí. Odborníci se ale shodují, že vadu podporuje jednostranná strava bohatá na sacharidy, kterou chleba představuje dokonale.
Nesnědené pečivo navíc klesá ke dnu, hnije a živí řasy. Britská nadace Canal & River Trust odhaduje, že lidé do tamních kanálů, řek a rybníků i po letech osvětových kampaní hodí kolem 3,5 milionu bochníků ročně.

Krmení, které shromáždí zvěř, šíří i nemoci
Je tu ještě jeden důvod, proč odborníci před svévolným přikrmováním varují. Velký přehled, který v roce 2014 zpracovala Jos Milnerová s kolegy pro Journal of Wildlife Management a který zahrnul přes sto studií z Evropy a Severní Ameriky, ukázal, že místa krmení soustřeďují zvířata na malém prostoru, a tím zvyšují riziko přenosu nemocí. U jelenů ve Wyomingu vědci změřili, že v době přikrmování se zvířata navzájem stýkala zhruba 2,6krát častěji. U divokých prasat, kterým lidé ve městech také rádi nosí zbytky, to v době afrického moru prasat není zanedbatelná věc.
Co tedy dělat, když chcete pomoct
Nejbezpečnější je volně žijící zvěř svévolně nekrmit. V některých lokalitách zajišťuje zimní přikrmování uživatel honitby podle místních podmínek; ne každý les či krmelec má stejný režim. Chcete-li pomoct zvířatům v oboře, zookoutku nebo u krmelce, zeptejte se správce daného místa nebo uživatele honitby, který odpovídá za místní režim. V lese jim pomůže také klid a pes na vodítku.
Pokud přesto chcete něco přinést, platí několik zásad:
- Nenoste pečivo ani kuchyňské zbytky. Nejde o to, že každý drobek zvíře otráví; člověk ale nezná jeho jídelníček ani celkové množství, které už na místě dostalo.
- Žádné zbytky z kuchyně. Cukroví, vánočka, salát, uzeniny ani slupky od mandarinek do lesa nepatří.
- Nejdřív se zeptejte správce místa nebo uživatele honitby. Jen místně odpovědná osoba ví, zda se přikrmuje a jaké krmivo a množství jsou vhodné.
- Ovoce pouze po výslovné domluvě. Bez pokynu nenoste ani jablka; nikdy nedávejte ovoce přemrzlé, nahnilé nebo z domácích zbytků.
- Kde je zákaz krmení, respektujte ho. V oborách a zookoutcích dostávají zvířata vyváženou stravu a vaše příspěvky ji rozbíjejí.
- U ptáků respektujte místní pokyny. Pokud je krmení povolené, použijte vhodné krmivo pro daný druh a udržujte krmné místo čisté; zbytky z kuchyně nejsou náhradou za druhově vhodnou stravu.
Lidé, kteří o Vánocích nosí do lesa pečivo, to dělají z dobrého srdce. Bachor srnky ale nerozliší, jestli rohlík přinesl někdo s dobrým úmyslem. Pozná jen to, že ho nečekal.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Novinky.cz: V Praze hynou kvůli lidské nevědomosti zvířata. Nekrmte je pečivem, apeluje správce lesů (2017)
- Pražský deník: Uhynula zvířata ze zookoutku a z Kunratického lesa. Lidé je krmili pečivem
- Krčák žije: Čím krmit a čím rozhodně nekrmit zvěř v Krčském lese (2019)
- CNN Prima News: Když krmení zabíjí aneb zvířata nejsou odpadkový koš (2019)
- Blesk.cz: Zbytečná smrt v zookoutku v Praze: Bílou danělu zabilo pečivo (2024)
- Pražský patriot: V hostivařském zookoutku uhynul daněk, návštěvníci ho krmili pečivem
- Pennsylvania Game Commission: Rumen Acidosis
- 9News: CPW says someone feeding a doe corn caused her to die
- KDVR: CPW: Doe dies after eating human food
- Michigan DNR: Corn Toxicity in Ruminants (Deer and Elk)
- Ricci a kol. (2019): Impact of supplemental winter feeding on ruminal microbiota of roe deer, Wildlife Biology
- Dahl a kol.: High fibre selection by roe deer: evidence of ruminal microbiome adaption to seasonal and geographical differences
- EurekAlert: Vetmeduni Vienna, red deer and winter metabolism (Turbill, Ruf, Rothmann, Arnold, 2013)
- Arnold a kol. (2004): Nocturnal hypometabolism as an overwintering strategy of red deer
- ČT24: Zbytky z vánočního stolu do krmelců nepatří, mohou zvířata zabít, varují myslivci a chovatelé (2020)
- Novinky.cz: Lidé, mějte rozum. V krmelcích nacházejí myslivci i bramborový salát nebo cukroví (2024)
- Čtidoma.cz: Přikrmování pečivem zabilo srnce, je to ale skutečný problém? (2018)
- Premin: Čím krmit srnky v zimě?
- Burt a kol. (2021): Nutritional implications of feeding free‐living birds in public urban areas, Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition
- CNN Prima News: Když je z jednoho rohlíku tisíc: Co může pečivo způsobit labutím?
- Wikipedia: Angel wing
- Live Science: Feed the Birds? Not Popcorn and Crumbled Bread
- Express & Star: Why it's time to bin the bread when you feed the ducks
- Milner a kol. (2014): To feed or not to feed? Evidence of the intended and unintended effects of feeding wild ungulates
- British Ecological Society: Supplemental feeding and contact rates in wintering elk
- Novinky.cz: Srnám dává zabrat zima i nekázeň lidí (2019)
Nejnovější články

Králík má v čumáku kolem sto milionů čichových buněk a pořád jím pohybuje
Dvoudenní králíče je slepé, hluché a matku uvidí jen na pár minut denně. Přesto pozná vůni naředěnou tak, že z ní ve vzduchu zbývají jen...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka žvýká plast. Nuda je jen část vysvětlení
Pracovníci útulku v americkém Fargu si letos v dubnu mysleli, že má kočka Rasha jen zácpu. Žrala, chodila, nevypadala nemocně. Pak přišel...
Daniel Hanuš ·

Bidýlko pro dravce na poli i zahradě
Umělá bidla mohou dravcům nabídnout posed na otevřeném poli a zvýšit jejich přítomnost. Výsledky omezování hrabošů se však liší podle...
Daniel Hanuš ·

Mravenci v kuchyni v zimě: odkud se vzali
Mravenci v kuchyni v zimě mohou pocházet z hnízda ve vytápěném domě, ale samotné roční období druh neurčí. Zahradní druhy bývají v chladu...
Daniel Hanuš ·

Lidé před 14 000 lety pečovali o nemocné štěně. Bez nich by nepřežilo
Štěně z doby ledové onemocnělo psinkou, když mu bylo asi 19 týdnů. Dnes by mu veterinář poskytl podpůrnou péči včetně infuzí; antibiotika...
Daniel Hanuš ·

Jak hadi slyší: vibrace se přenášejí přes čelist
Hadi nemají vnější ušní otvor ani bubínek, přesto reagují na některé zvukové a půdní vibrace. Pokusy ukazují, že čelist přenáší chvění k...
Daniel Hanuš ·

Papoušek Alex znal přes sto slov a pochopil i pojem nula
Africký šedý papoušek Alex se v pokusech učil pojmenovávat předměty, barvy i množství. Jedna studie z roku 2005 popsala jeho odpověď...
Daniel Hanuš ·

Muzeum včelařství v Česku: kde vidět staré úly
Vydlabané kmeny, slaměné košnice i úly vyřezané do podoby postav ukazují, jak se u nás dříve včelařilo. Na Kačině připomínají také slavný...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Jak pomáháte volně žijícím zvířatům v zimě? Znáte ve svém okolí správce krmelce?