Krtek v zimě nespí. Jen ryje hlouběji

Krtek obecný v zimě nehibernuje. Za žížalami se může přesouvat do hlubších chodeb a část potravy si ukládá. Studie navíc popisuje sezonní změny velikosti lebky, nikoli přímé měření mozku nebo pokus s hibernací. Jak tedy zvládá chlad a nedostatek potravy?
Kdo měl v listopadu zahradu, zná to. Všechno živé se stáhlo, ježek zalezl pod hromadu listí, a krtek ne. Když přes noc napadne první sníh, ráno v něm leží tmavé krtince, jako by se nic nedělo. Pod nimi totiž opravdu nic nekončí.
Malé zvíře vážící zhruba jako tabulka čokolády v tu chvíli pracuje ve tmě několik desítek centimetrů pod zmrzlou slupkou půdy a nemůže si dovolit přestat. Bez jídla by dlouho nevydrželo.
Proč neusne jako jeho soused ježek? Kam mizí, když zamrzne povrch? A co měla společného zásuvka plná krtčích lebek v brněnském ústavu s objevem, o kterém se dnes mluví i v souvislosti s Alzheimerovou nemocí? Odpovědi skládají zoologové už přes sedmdesát let a ty nejzajímavější přišly teprve nedávno.
Další informace najdete v průvodci krtkem obecným.
Obsah článku
Galerie fotek: Krtek v zimě nespí. Jen ryje hlouběji
Foto: Chris Court · Wikimedia Commons · CC BY-SA 2.0
Foto: Christine Johnstone · Wikimedia Commons · CC BY-SA 2.0
1 / 3
Motor, který se nedá vypnout
Krtek je stavěný na výkon, ne na spánek. Žije v neustálém kolotoči práce a odpočinku: během dne a noci se střídá několik aktivních fází, kdy prochází chodby a sbírá, co do nich spadlo, a mezi nimi spí v hnízdě. Studie z britských lokalit, kde vědci krtky sledovali pomocí vysílaček, popsaly tři takové cykly za den, v suchém období dokonce čtyři.
Hrabání v hlíně je přitom jedna z energeticky nejdražších činností, jaké savec může dělat. Krtek proto hodně jí. Starší tvrzení, že sní denně tolik, kolik sám váží, je přehnané, ale ne o moc. Odhady z volné přírody mluví zhruba o polovině tělesné hmotnosti denně. Při pokusu se čtyřmi krtky v zajetí, kteří dostávali žížal, kolik chtěli, snědli samci 73 až 75 procent své váhy a samice dokonce 85 až 89 procent.
Takový organismus nemůže na čtyři měsíce stáhnout topení. Hibernace by vyžadovala nashromáždit velké tukové zásoby a krtek je na to příliš malý a příliš hladový. Musí tedy zůstat vzhůru a najít jiný způsob, jak zimu ošidit.

Za žížalami do hloubky
Klíč je v tom, co krtek jí. Zhruba devět desetin jeho jídelníčku tvoří žížaly, zbytek larvy hmyzu a další drobní bezobratlí. A žížaly mají s mrazem stejný problém jako krtek. Když se ochladí, stahují se z povrchových vrstev hlouběji, kam mráz nedosáhne. Krtek jde prostě za nimi.
Jeho podzemní říše má dvě patra. Těsně pod povrchem vedou mělké lovecké chodby, které si každý rok hloubí znovu a které na jaře a v létě rozrývají trávníky. Hlouběji leží trvalé chodby, často staré mnoho let a využívané celými generacemi krtků. Ty tvoří páteř celého systému. České popisy uvádějí, že krtek staví chodby obvykle ve hloubce 20 až 40 centimetrů a v zimě ještě níž. V hlubších vrstvách je půda teplejší a hlavně se dá kopat, zatímco zmrzlá svrchní vrstva by mu byla k ničemu.
Irský meteorolog a popularizátor Brendan McWilliams jednou z Německa popisoval, jak jsou zimní louky posety krtinci velkými jako talíř. Vysvětlení bylo jednoduché: krtek, který sleduje žížaly do hloubky, musí vykopat víc hlíny a tu někam vytlačit. Proto zimní krtince bývají větší a krtek je ochoten je vystrčit i do sněhu.
Zajímavé je, co se stane, když mráz nepřijde. V Estonsku před časem lidé hlásili neobvyklé množství krtinců po zimě. Zoolog Uudo Timm vysvětlil, že sníh napadl na nezmrzlou zem a ležel tam celou zimu, takže půda pod ním nepromrzla. Krtci tak zůstali aktivní ve svrchních vrstvách a pod sněhovou pokrývkou pilně vyhrnovali hlínu. Když sníh roztál, zahrady vypadaly jako po bombardování. Kolega Joosep Sarapuu z Estonského přírodovědného muzea přitom upozornil, že krtků nejspíš nepřibylo. Jen byli víc vidět.

Spižírna plná živých žížal
Nejpodivuhodnější krtčí zimní trik je ale jeho spíž. Na podzim a v zimě, kdy je žížal dost, je krtek nesní všechny. Kousne je do přední části těla, kde má žížala nervové uzliny, a tím je ochromí. Žížala zůstane naživu, ale nemůže utéct. Krtek ji pak zapíchne do stěny chodby nebo uloží do zvláštní komory.
Výsledkem je spižírna, která se nekazí, protože zásoby v ní pořád žijí. Půdní ekolog James P. Curry v odborné knize o ekologii žížal popsal „velká množství zmrzačených žížal uložených ve skrýších uvnitř krtčí pevnosti jako budoucí potrava“. Často citovaný nález mluví o 470 živých žížalách v jediné komoře, dohromady vážících kolem kilogramu. Polský zoolog Stanisław Skoczeń, který krtky zkoumal desítky let, zase popisoval žížaly a larvy schované v malých výklencích ve stěnách chodeb.
Slovo pevnost tu není náhodné. Tam, kde je vysoko spodní voda a krtek nemůže zalézt s hnízdem dost hluboko, staví nad ním velké kupy hlíny, kterým se říká krtčí hrady. Silná vrstva zeminy funguje jako izolace a hnízdo vystlané trávou a listím pod ní zůstává v suchu a teple.

Lebky z Moravy a zimní změny
Tím ale příběh nekončí. V roce 2022 vyšla v časopise Royal Society Open Science studie, která do krtčí zimy přinesla něco, co by čekal málokdo. Vedla ji Lucie Farková Nováková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat v Německu a jejím hlavním materiálem byly lebky. Konkrétně 202 lebek krtka obecného z Moravy, uložených ve sbírce Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně, a pro srovnání 104 lebek krtka iberského ze Španělska.
Vědci každou lebku přeměřili digitálním posuvným měřítkem, určili podle opotřebení zubů věk zvířete a porovnali, v kterém měsíci bylo uloveno. U mladých krtků se v zimě zmenšily některé rozměry lebky: relativní výška mozkovny klesla zhruba o 11 procent a nejmenší byla v listopadu prvního roku života. Na jaře se rozměry částečně zvětšily. Studie ale lebky měřila, nikoli přímo objem ani hmotnost mozku krtků.
Jev má jméno. Popsal ho v roce 1949 polský zoolog August Dehnel u rejsků, a proto se mu říká Dehnelův fenomén. U některých drobných savců vědci doložili sezonní změny rozměrů lebky i mozku; u krtků citovaná studie prokázala především změny rozměrů lebky. Souvislost s úsporou energie je výklad mechanismu, ne přímý výsledek měření mozku těchto krtků.
Nejzajímavější je srovnání se Španělskem. Krtek iberský má nejhorší období v horkém a suchém létě, kdy je v tvrdé vyprahlé zemi nejméně potravy. Kdyby se zmenšování řídilo jen nedostatkem jídla, mělo by se mu zmenšovat v létě. Jenže jeho lebka se během roku nemění vůbec. „Kdyby šlo jen o potravu, pak bychom měli vidět, jak se evropští krtci zmenšují v zimě,“ uvedla vedoucí výzkumu Dina Dechmann z Ústavu Maxe Plancka. Iberští krtci by se pak podle stejné logiky museli zmenšovat v létě, a to se neděje. Autoři proto došli k závěru, že spouštěčem je u krtků zimní podnebí, ne pouhý nedostatek potravy.
Pro vědce jsou krtci cenní ještě z jednoho důvodu. Rejsek obecný žije v průměru jen asi 13 měsíců, takže zimním zmenšením projde jen jednou. Krtek se dožívá zhruba tří let a cyklus zmenšení a dorůstání může zopakovat. Výzkumníci teď chtějí sledovat živá zvířata.

Mozek, který neztrácí buňky
Jak je možné, že zvíře přijde o kus mozku a dál normálně funguje? Na to loni odpověděl tým z téhož ústavu, tentokrát na rejscích, krtčích příbuzných se stejným zimním trikem. Cecilia Baldoni a její kolegové opakovaně snímkovali mozky volně žijících rejsků magnetickou rezonancí od léta do zimy. Jejich práce vyšla v září 2025 v časopise Current Biology.
Mozek rejsků se v zimě zmenšil asi o devět procent, ale nervové buňky neubyly. „Naši rejsci ztratili během zmenšování devět procent mozku, ale buňky nezemřely,“ řekla Baldoni. Buňky podle autorů ztratily část vody; na jejím přesunu se může podílet bílkovina akvaporin 4. Spoluautor John Nieland přirovnal tento reverzibilní sezonní proces k některým změnám zkoumaným u neurodegenerativních onemocnění. Nejde ale o model Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby ani o důkaz léčebné cesty.
Proto se o krtky a rejsky začali zajímat i lékařští výzkumníci. Pokud by se podařilo pochopit, jak zvíře řízeně zmenší a zase obnoví mozek i kosti, mohlo by to pomoci při hledání léčby neurodegenerativních onemocnění nebo osteoporózy.

Konec zimy patří samcům
Zatímco samice zůstávají přes zimu ve svém teritoriu, na jejím konci se samci dávají do pohybu. Krtek je samotář a s jinými krtky se potkává hlavně kvůli páření. Od konce února nebo března proto samci rychle prodlužují své chodby a hledají samice. Mohou při tom urazit i stovky metrů. Pro majitele zahrad to znamená, že pozdní zima a předjaří přinášejí další vlnu krtinců, často dřív, než zmizí poslední sníh.
Kdo tedy v listopadu nebo v lednu najde na bílém trávníku čerstvou hromádku hlíny, nemusí se divit. Je to stopa zvířete, které místo spánku zvolilo jinou strategii: jde za potravou do hloubky, vytvoří si zásoby, které se nezkazí, a šetří energii tak důmyslně, že si na zimu zmenší i vlastní hlavu. A ta hlína se navíc hodí. Je jemná, provzdušněná a zahrádkáři ji rádi používají do substrátu pro výsev.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Nováková L. a kol. (2022): Winter conditions, not resource availability alone, may drive reversible seasonal skull size changes in moles. Royal Society Open Science
- Phys.org: European moles shrink their skulls by a tenth in winter to save energy
- CNN Prima News: Český objev: Krtek si v zimě zmenšuje mozek, aby nemusel hibernovat
- Max-Planck-Gesellschaft: Rare seasonal brain shrinkage in shrews is driven by water loss (2025)
- Max Planck Institute of Animal Behavior: tisková zpráva ke studii v Current Biology
- ScienceAlert: genom rejska obecného a Dehnelův fenomén
- ERR News: Harsh winter and unfrozen soil create perfect conditions for moles
- The Irish Times: Why the winter mole digs a deeper hole
- Northern Woodlands: Underground Caches
- Northern Woodlands: For Moles, a Life of Toil in the Soil
- Acta Theriologica: studie o příjmu potravy krtka obecného (RCIN)
- Skoczeń S.: Stomach Contents of the Mole, Talpa europaea, from Southern Poland (RCIN)
- Wikipedia: European mole
- Lesy ČR: pracovní list Krtek obecný
- NP Šumava: Krtek obecný
- Swissinno: Krtek, knihovna škůdců
- RSPB: Spotlight on moles
- Macdonald D. W. a kol. (1996), Oecologia: aktivita a spánek krtků
- Animal Diversity Web: Talpa europaea
- České stavby: Jak v zahradě využít krtince
Nejnovější články

Lidé před 14 000 lety pečovali o nemocné štěně. Bez nich by nepřežilo
Štěně z doby ledové onemocnělo psinkou, když mu bylo asi 19 týdnů. Dnes by mu veterinář poskytl podpůrnou péči včetně infuzí; antibiotika...
Daniel Hanuš ·

Jak hadi slyší: vibrace se přenášejí přes čelist
Hadi nemají vnější ušní otvor ani bubínek, přesto reagují na některé zvukové a půdní vibrace. Pokusy ukazují, že čelist přenáší chvění k...
Daniel Hanuš ·

Papoušek Alex znal přes sto slov a pochopil i pojem nula
Africký šedý papoušek Alex se v pokusech učil pojmenovávat předměty, barvy i množství. Jedna studie z roku 2005 popsala jeho odpověď...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Objevují se vám krtince na zahradě i v zimě?