Papoušek Alex znal přes sto slov a pochopil i pojem nula

Africký šedý papoušek Alex se v pokusech učil pojmenovávat předměty, barvy i množství. Jedna studie z roku 2005 popsala jeho odpověď „none“ jako náznak konceptu podobného nule; nejde o důkaz lidského abstraktního chápání. Co přesně papoušek zvládal a jak vědci testovali jeho odpovědi?
Irene Pepperbergová měla před sebou podnos s barevnými kostičkami. Dvě červené, tři modré, čtyři zelené. Položila jednoduchou otázku: „Jaká barva tři?“ Čekala odpověď „modrá“. Alex, africký šedý papoušek, s nímž tehdy pracovala už přes dvacet let, ale odpověděl „pět“. A pak znovu „pět“, ať se ptala jakkoli.
Nebyla to první otázka toho dne a podle všeho ani desátá. Alex se nudil, a když se papoušek nudí, umí být protivný. Pepperbergová nakonec rezignovaně zkusila hru přijmout: „Dobře, jaká barva pět?“
„Žádná,“ řekl Alex.
Na podnose žádných pět kusů stejné barvy nebylo. Slovo „žádná“ přitom papouška nikdo neučil ve spojení s čísly. Znal ho z jiných úkolů, kde se jím odpovídalo na otázku, čím se dva předměty liší, pokud se nelišily ničím. Teď ho použil pro prázdnou množinu; vědci to popsali jako náznak konceptu podobného nule.
Další informace najdete v průvodci papouškem žako.
Obsah článku
Galerie fotek: Papoušek Alex znal přes sto slov a pochopil i pojem nula
1 / 3
Papoušek z obchodu a recenzenti, kteří se smáli
Příběh začal v červnu 1977. Pepperbergová tehdy čerstvě dokončila doktorát z teoretické chemie na Harvardu a rozhodla se, že ji víc zajímá, jak přemýšlejí zvířata. Koupila v obchodě se zvířaty zhruba ročního šedého papouška a pojmenovala ho Alex. Jméno bylo zkratkou anglického Avian Learning Experiment, tedy experiment s ptačím učením.
Doba jí nepřála. Pokusy naučit řeč šimpanze a gorily byly v plném proudu a ptáci platili za tvory, kteří umí nanejvýš mechanicky opakovat zvuky. Slovo „papouškovat“ ostatně znamená přesně tohle. Když Pepperbergová poslala svou první žádost o grant, recenzenti se jí podle jejích slov v podstatě ptali, co kouří. Sama k tomu později suše dodala, že to byla sedmdesátá léta. Peníze dostala až napodruhé, a to jen na jeden rok od americké Národní vědecké nadace.
Klíčem byla metoda, kterou nazvala model a rival. Alex se neučil od jedné osoby, ale díval se, jak spolu mluví dva lidé. Jeden se ptal, druhý odpovídal a soupeřil s papouškem o pozornost. Když „žák“ odpověděl správně, dostal předmět, o kterém byla řeč. Když se spletl, a trenéři chybovali schválně, předmět mu vzali. Pak si role vyměnili. Alex tak viděl, že slova mají následky. Říct „klíč“ znamenalo dostat klíč. Za správnou odpověď nedostával pamlsek, ale právě tu věc, kterou pojmenoval. Slovo tak bylo spojené s věcí, ne s odměnou.

Co všechno Alex uměl
Za třicet let společné práce Alex poznal kolem padesáti předmětů, rozlišoval sedm barev a pět tvarů a jeho slovní zásoba přesáhla sto slov. Uměl určit počet předmětů až do šesti. Rozuměl pojmům větší a menší, stejný a jiný a učil se slova nad a pod. Na výzkumné otázky odpovídal správně zhruba v osmdesáti procentech případů.
Nejzajímavější ale nebyla samotná slova. Šlo o to, jak je dokázal kombinovat. Když mu ukázali zelený čtverec z vlny a modrý čtverec ze dřeva a zeptali se „co je stejné“, odpověděl „tvar“. Na otázku „co je jiné“ řekl „barva“ nebo „materiál“. Nešlo tedy jen o to, že by si k předmětu zapamatoval zvuk. Musel věc rozložit na vlastnosti a vybrat tu, na kterou se otázka ptala.
K nejznámějším historkám patří jablko. Alex pro něj neznal slovo, a tak si ho vymyslel. Říkal mu „banerry“. Jeden lingvista, přítel Pepperbergové, v tom slyšel spojení slov banana a cherry, tedy banán a třešeň. Jablko chutná trochu jako banán a vypadá trochu jako velká třešeň. Pepperbergová se ho pak snažila naučit správné slovo apple, ale Alex u svého výtvoru zůstal.
Pak je tu zrcadlo. Alex se jednou díval na svůj odraz a zeptal se: „Jaká barva?“ Odpověď „šedá“ mu museli zopakovat šestkrát, než ji přijal za svou. Podle některých výkladů to byla první zaznamenaná otázka, kterou kdy položilo jiné zvíře než člověk. Šimpanzi a gorily cvičení ve znakové řeči sice o věci žádali, ale na informace se podle Pepperbergové a jejích příznivců neptali. Tohle tvrzení je ovšem těžké s jistotou ověřit.

Nula, nebo něco jako nula
Historka s pětkou se odehrála na počátku tohoto tisíciletí. Pepperbergová ji nenechala jen tak. V laboratoři na Brandeisově univerzitě připravila sérii dalších pokusů, ve kterých se Alexe ptala na velikost skupin, které na podnosu vůbec nebyly. V červenci 2005 výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Comparative Psychology pod autorskými jmény Pepperberg a Gordon. V neplánovaných „nulových“ testech odpověděl Alex „žádná“ v pěti případech ze šesti.
Pepperbergová přitom byla opatrná. Mluvila o pojmu „podobném nule“, ne o nule samotné. „Není to stejný pojem nuly, jaký máme vy a já,“ uvedla tehdy. Alex nedokázal nulu použít jako číslo, se kterým se počítá. Pochopil ale, že i nepřítomnost něčeho se dá pojmenovat, a to bez toho, aby ho to někdo naučil. Pro srovnání: lidské děti tohle obvykle zvládají ve třech až čtyřech letech a v dějinách lidstva se nula jako číslo prosadila až překvapivě pozdě.
Ne všichni byli nadšení. Psycholožka Sally Boysenová, která sama zkoumala počítání u šimpanzů, upozornila, že k prokázání skutečného porozumění by bylo potřeba mnohem důkladnějšího testování. Herbert Terrace, známý výzkumem šimpanze Nima Chimpskyho, dlouhodobě tvrdil, že Alexovy výkony jsou jen propracovanou formou podmiňování a že papoušek odpovídá naučeně podle toho, co vidí. Kritici také připomínali nejslabší místo celé práce: šlo o jediného ptáka, se kterým pracovala hlavně jedna vědkyně.

Co přišlo po Alexovi
Právě tahle výtka se v posledních letech postupně rozpadá. Pepperbergová pokračovala s dalšími šedými papoušky a výsledky se opakují.
Papoušek Griffin, se kterým pracovala na Harvardově univerzitě, zvládl verzi slavného marshmallow testu sebeovládání. V pokusu z roku 2015 vydržel čekat na lepší pamlsek ve 108 ze 120 pokusů, někdy až čtvrt hodiny. Pomohlo mu, že rozuměl slovu „počkej“. Zajímavé bylo, že čekal na kvalitnější odměnu, ne na větší množství stejné. Studie z roku 2019 pak ukázala, že Griffin v úlohách s kelímky a schovanou odměnou dokáže usuzovat vylučovací metodou. V nejtěžší verzi s více kelímky si vedl lépe než pětileté děti.
V srpnu 2025 vyšla v Journal of Comparative Psychology studie Pepperbergové a Leigh Ann Hartsfieldové. Její smysl byl jednoduchý: ověřit, jestli Griffinův výkon nebyl výjimkou jednoho extrémně vycvičeného ptáka. Stejnou úlohu se čtyřmi kelímky dostali další tři šedí papoušci. Podle Pepperbergové ji všichni zvládli stejně dobře nebo lépe než pětileté děti a jeden z nich, papoušek Pepper, předčil v jedné z verzí i samotného Griffina.
Na nulu u ptáků se mezitím podívali i neurovědci. Tým Andrease Niedera z univerzity v Tübingenu v roce 2021 popsal, že vrány považují prázdnou obrazovku za skutečné množství, ne jen za „nic“. Vědci zaznamenali aktivitu více než pěti set nervových buněk dvou vran a našli neurony, které na nulu reagovaly nejsilněji a se stoupajícím počtem teček slábly. „Je to známka, že prázdnou množinu nevnímají jen jako ‚nic‘ proti ‚něčemu‘, ale opravdu jako číselnou hodnotu,“ řekl Nieder.

Malý mozek, spousta neuronů
Jak je to možné, když má papoušek mozek menší než vlašský ořech? Odpověď přinesla v roce 2016 studie v časopise PNAS, na které se podílela brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová. Tým spočítal neurony v mozcích 28 ptačích druhů a zjistil, že papoušci a pěvci jich mají zhruba dvakrát víc než primáti se stejně těžkým mozkem. Jejich nervové buňky jsou menší a natěsnanější. Velcí papoušci a krkavcovití mají v předním mozku, tedy v oblasti, která u ptáků plní podobnou úlohu jako naše mozková kůra, stejně nebo víc neuronů než opice s mnohem větší hlavou. Ara s mozkem velikosti neoloupaného ořechu jich tam má víc než makak s mozkem velikosti citronu.
„Ptačí mozek“ tedy přestává být nadávkou. Alex k tomu přispěl dřív, než to dokázaly přesně spočítat mikroskopy.

Buď hodná. Mám tě rád.
Alex zemřel 6. září 2007 ve věku 31 let. Večer předtím se s Pepperbergovou loučil jako každý den, když odcházela z laboratoře: „Buď hodná. Mám tě rád. Uvidíme se zítra.“ Ráno ho našli mrtvého v kleci. Pitva nenašla jasnou příčinu, později se mluvilo o srdeční arytmii, infarktu nebo mrtvici spojené s kornatěním tepen. Šedí papoušci se v zajetí běžně dožívají kolem 45 let, Alex tedy odešel předčasně.
Jeho smrt se dostala do The New York Times i do nekrologu v The Economist, což se zvířatům běžně nestává. Pepperbergová o jejich společných letech napsala knihu Alex a já.
Spory o to, jestli Alex „opravdu mluvil“, nejspíš nikdy úplně neutichnou. Záleží i na tom, co si pod slovem řeč představíme. Jedno se ale změnilo. V roce 1977 se recenzenti vědkyně ptali, co kouří, když chce zkoumat myšlení papouška. Dnes se laboratoře po celém světě ptají spíš na to, kde přesně jsou hranice ptačího myšlení. A pokud doma máte šedého papouška, který se vás ráno ptá, jestli chcete kafe, možná to není jen opakování zvuků, které často slyší.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Phys.org: Parrot understands concept akin to zero (2005)
- ScienceDaily: African grey parrot is first bird to comprehend numerical concept akin to zero
- National Geographic: Parrot Prodigy May Grasp the Concept of Zero
- Live Science: No Birdbrain, Parrot Grasps Concept of Zero
- Wikipedia: Alex (parrot)
- EarthSky: Brainy parrot's last words
- NPR: rozhovor s Irene Pepperbergovou (Fresh Air)
- Lafeber: blog Irene Pepperbergové o začátcích výzkumu
- Lafeber: Replication in the Lab, Parrots Prove Their Smarts
- Harvard Gazette: Harvard study shows parrots can pass classic test of intelligence (2019)
- Slate: Marshmallow test of self control, an African grey parrot performs as well
- Lafeber: Inside Dr. Pepperberg's Lab, African Grey Parrots Show Self-Control
- Live Science: Crows understand the 'concept of zero'
- ScienceDaily: Bird brain? Ounce for ounce birds have significantly more neurons
- PubMed: Olkowicz et al., Birds have primate-like numbers of neurons in the forebrain (PNAS 2016)
- Vanderbilt News: Study gives new meaning to the term 'bird brain'
Nejnovější články

Než zapnete pračku nebo sušičku, podívejte se dovnitř. Kočky milují teplé bubny
Melbournská chovatelka Syma letos v červenci sušila peřinu a nechala dvířka sušičky na chvíli otevřená. Když se po několika hodinách...
Daniel Hanuš ·

Mravenci v kuchyni v zimě: odkud se vzali
Mravenci v kuchyni v zimě mohou pocházet z hnízda ve vytápěném domě, ale samotné roční období druh neurčí. Zahradní druhy bývají v chladu...
Daniel Hanuš ·

Lidé před 14 000 lety pečovali o nemocné štěně. Bez nich by nepřežilo
Štěně z doby ledové onemocnělo psinkou, když mu bylo asi 19 týdnů. Dnes by mu veterinář poskytl podpůrnou péči včetně infuzí; antibiotika...
Daniel Hanuš ·

Krtek v zimě nespí. Jen ryje hlouběji
Krtek obecný v zimě nehibernuje. Za žížalami se může přesouvat do hlubších chodeb a část potravy si ukládá. Studie navíc popisuje sezonní...
Daniel Hanuš ·

Muzeum včelařství v Česku: kde vidět staré úly
Vydlabané kmeny, slaměné košnice i úly vyřezané do podoby postav ukazují, jak se u nás dříve včelařilo. Na Kačině připomínají také slavný...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Co vás na schopnostech papoušků nejvíc zaujalo?