Lidé před 14 000 lety pečovali o nemocné štěně. Bez nich by nepřežilo

Štěně z doby ledové onemocnělo psinkou, když mu bylo asi 19 týdnů. Dnes by mu veterinář poskytl podpůrnou péči včetně infuzí; antibiotika by léčila případné druhotné bakteriální infekce. Tehdy mělo k dispozici jen lidi z tábořiště. Přesto vydrželo další dva měsíce a pak ho pohřbili do hrobu vedle muže a ženy.
Osmnáctého února 1914 stavěli dělníci v čedičovém lomu v Oberkasselu, dnes části Bonnu, cestu pro vozíky. Pod sutí narazili na kosti. Patřily dvěma lidem, asi čtyřicetiletému muži a zhruba dvacetileté ženě, které někdo pohřbil na konci poslední doby ledové.
Obsah článku
Veterinář, který nevěřil vyraženým zubům
Tím člověkem byl Luc Janssens. Belgičan, který nejdřív vystudoval veterinu, operoval psy a až později se pustil do archeologie v Gentu a pak na Univerzitě v Leidenu, kde zkoumal, jak se z vlků stali psi. „Mám štěstí, že jsem zároveň veterinář i archeolog," řekl pro National Geographic.
Ve starší literatuře o oberkasselském psovi stálo, že mu chybí některé zuby, protože mu je lidé vyrazili kamenem. „Tomu se mi nechtělo věřit," vzpomínal Janssens pro univerzitní magazín Mare. Nechal zuby projít mikro CT a žádné stopy po úderu nenašel. Zuby nikdy nevyrostly, příčina byla vrozená.
Pak si ale všiml něčeho jiného. Na několika sousedních zubech byla v plošce skloviny zřetelná vada, jako by se její tvorba na čas zastavila. Takový obraz veterináři znají. Způsobuje ho morbillivirus, původce psinky, tedy nemoci, proti které dnes očkujeme štěňata v prvních týdnech života. Když virus zasáhne štěně ve chvíli, kdy mu mléčné zuby nahrazují trvalé, zastaví asi na týden tvorbu skloviny. „Díky těm zubům vidíme, kdy nemoc přišla, s přesností na týden," vysvětloval Janssens.

Tři vlny horečky
Výsledky vyšly v roce 2018 v odborném časopise Journal of Archaeological Science pod názvem A new look at an old dog, tedy nový pohled na starého psa. Spolu s Janssensem je podepsali archeoložka Liane Giemsch z Archeologického muzea ve Frankfurtu, Ralf Schmitz z Porýnského zemského muzea v Bonnu, Martin Street a další.
Podle analýzy se štěně nakazilo zhruba v 19 týdnech věku. Stopy ve sklovině ale ukazují, že vážně nemocné bylo ještě nejméně dvakrát, a každá vlna mohla trvat několik týdnů. Zemřelo ve věku 27 až 28 týdnů, tedy asi v sedmi měsících. Kromě toho mělo těžký zánět dásní, který mu rozrušil kost čelisti. „U starých psů je to běžné, ale tomuhle psovi ještě nebylo ani půl roku," popsal Janssens.
Jak taková nemoc vypadá, ví každý, kdo ji kdy u psa viděl. Začíná horečkou, nechutenstvím, zvracením a průjmem. Zvíře je dehydratované a malátné, později se přidává kašel, zápal plic a ve třetím týdnu mohou přijít křeče, protože virus napadá nervový systém. I dnes, s moderní veterinou, psinka často končí smrtí nebo trvalými následky.
„Pes s vážnou psinkou bez odpovídající péče umírá zhruba do tří týdnů," uvedl Janssens. Tohle štěně přežilo zhruba osm týdnů. Podle autorů studie to jde vysvětlit jediným způsobem: někdo se o ně staral. „To znamená udržovat ho v teple a čistotě a dávat mu jídlo a vodu," řekl Janssens. U zvířete, které se kvůli horečce a křečím nedokáže samo napít, to není maličkost. A v době, kdy lidé táhli za stády sobů a koní, to stálo čas i zásoby.
Liane Giemsch to shrnula pro National Geographic stroze: štěně „mohlo přežít jen díky intenzivní a dlouhodobé lidské péči a ošetřování".

K čemu jim byl nemocný pes?
Právě tady je jádro celé věci. O psech doby ledové se dlouho uvažovalo hlavně prakticky. Pomáhali při lovu, hlídali tábor, možná nesli náklad. Nedávný výzkum přidal i další možnou roli: jeden z autorů nové genetické studie, Laurent Frantz z mnichovské Univerzity Ludwiga Maxmiliána, psy prvních lovců popsal jako mimořádně účinný „poplašný systém".
Jenže sedmiměsíční štěně v horečkách nic z toho neumělo. „Nemohlo být k ničemu užitečné, bylo mladé a na nic necvičené," řekl Janssens. „Kdyby bylo nemocné, mohli ho prostě nechat umřít. Štěňat bylo kolem dost."
Nenechali. A když štěně nakonec zemřelo, uložili ho do hrobu k dvěma lidem, nejspíš jeho pánům. Mezi milodary se našla vyřezávaná hlava losa z parohu, kost z medvěda, zub jelena a také stolička dalšího, staršího a menšího psa. Janssens odhadl, že mu byly asi tři roky, a připustil, že mohlo jít o rodiče štěněte. To ale musí potvrdit genetika.
Autoři z toho vyvozují, že jde o nejstarší známý doklad psa, kterého lidé měli rádi pro něj samotného, nikoli jen pro práci. Giemsch to formulovala opatrně: přinejmenším někteří lidé paleolitu podle ní na některé své psy nehleděli jen „materialisticky".
Archeolog Keith Dobney z Liverpoolské univerzity, který se na studii nepodílel, to vidí podobně. „Důkazy naznačují, že tenhle pes musel pro někoho být výjimečný," řekl National Geographic. Jeho leidenský kolega Matthijs van Kolfschoten dodal větu, pod kterou se podepíše každý chovatel: „Když se zvířaty pracujete nebo s nimi žijete, máte k nim pouto."

Opatrnost na místě
Na studii je sympatické, že nepřehání. Autoři sami uvádějí, že diagnózu psinky nelze potvrdit naprosto jistě, protože genetický materiál viru se za tisíce let rozpadl. Vady skloviny ale k psince sedí velmi dobře a jiné vysvětlení se nenabízí.
Nevíme ani, jak štěně zemřelo. Janssens připouští dvě možnosti. Buď ho zabila třetí vlna nemoci, nebo ho lidé usmrtili, aby mohlo být pohřbeno se zemřelými. I v tom druhém případě ale zůstává fakt, že předtím týdny přežívalo jen díky nim.
Byl to opravdu pes?
Dlouho se vedly spory, zda zvíře z Oberkasselu nebyl spíš ochočený vlk. Rozhodla genetika. Tým Olafa Thalmanna z finské Univerzity v Turku v roce 2013 v časopise Science analyzoval mitochondriální DNA osmnácti pravěkých psovitých šelem. Podle výsledků byl oberkasselský pes přímým předkem dnešních psů. „Společný pohřeb psa a lidí v dvojhrobu z Oberkasselu svědčí o velmi niterném vztahu," řekla tehdy Liane Giemsch.
Letos na jaře k tomu přibyly dvě velké studie v časopise Nature, které posunuly hranici genetických důkazů o psech o více než pět tisíc let do minulosti. Mezinárodní tým vedený londýnským Přírodovědným muzeem přečetl celé genomy psů z jeskyně Gough's Cave v Anglii, z lokality Pınarbaşı v Turecku i z Německa, Itálie a Švýcarska. Nejstarší genetický doklad psa je podle nich starý asi 15 800 let. „Psi byli rozšíření po Evropě a Turecku nejpozději před 14 000 lety," uvedl spoluautor William Marsh.
Jeden detail přímo souvisí s péčí. Izotopy v kostech psů z Pınarbaşı prozradily, že jedli hodně ryb, podobně jako místní lidé. Doktorandka Lizzie Hodgson z Univerzity v Yorku upozornila, že psi si ryby sami nejspíš moc nechytali. Krmili je lidé.
Druhá studie, kterou vedl Anders Bergström z londýnského Francis Crick Institute, analyzovala přes dvě stě zbytků psů a vlků z Evropy. Nejstarší pes v ní pochází z jeskyně Kesslerloch ve švýcarském Schaffhausenu a je starý asi 14 200 let, tedy přesně stejně jako štěně z Oberkasselu. Jeho genom ukazuje, že evropští psi nejspíš nevznikli z místních vlků, ale z linie s kořeny dál na východě. Podle autorů je pravděpodobné, že domestikace proběhla „několik tisíciletí před 14 200 lety".
Jinými slovy, v době, kdy se lidé v Porýní starali o nemocné štěně, už měli psi za sebou dlouhou společnou cestu s člověkem.

Psi z Předmostí
Podobné stopy vedou i do Česka. Na slavné lokalitě Předmostí u Přerova, kde lovci mamutů žili zhruba před 30 000 lety, našel tým belgické paleontoložky Mietje Germonpré lebky psovitých šelem s krátkým čenichem a širokou mozkovnou. Jedna z nich měla v tlamě velkou kost, nejspíš z mamuta, kterou tam podle badatelů vložil člověk až po smrti zvířete. Germonpré to vyložila jako možný rituál: pes byl „nakrmen", aby doprovázel duši na její cestě.
Zda šlo o skutečné psy, nebo o vlky, kteří s lidmi teprve začínali sdílet tábořiště, je dodnes sporné. Analýza opotřebení zubů, o které v roce 2020 informovalo Moravské zemské muzeum, ale ukázala, že psovité šelmy z Předmostí se dělí do dvou skupin s odlišnou stravou. To by odpovídalo tomu, že část z nich už žila po boku lidí.

Proč to dnes zajímá chovatele
Oberkasselské štěně si můžete prohlédnout v Porýnském zemském muzeu v Bonnu. Kostřička je drobná a na první pohled nijak výjimečná. Její význam spočívá v tom, co se nedá vystavit: v týdnech, kdy mu někdo přinášel vodu, zahříval ho a čistil.
Darcy Morey a Rujana Jeger, kteří v roce 2022 zmapovali společné pohřby lidí a psů po celém světě, označili Oberkassel za nejstarší bezpečně datovaný případ. Podle nich za takovými hroby stojí jednoduchá věc: lidé se ke psům chovali podobně jako k lidem.
Kdo někdy probděl noc u nemocného psa, tomu taková věta nepřijde jako vědecký závěr, ale jako samozřejmost. Studie ze zubů jednoho štěněte jen ukazuje, že tahle samozřejmost je stará nejméně 14 000 let. Dřív, než lidé začali pěstovat obilí, stavět domy a chovat ovce, uměli sedět u psa, kterému je zle, a čekat, jestli se z toho dostane.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Janssens, L. a kol. (2018): A new look at an old dog: Bonn-Oberkassel reconsidered. Journal of Archaeological Science. ScienceDirect
- Universiteit Leiden: Emotional bond between humans and dogs goes back 14,000 years
- Mare Online: Ancient doggy love
- National Geographic: Prehistoric Puppy Was Likely Pet Dog, Archaeologists Say
- Smithsonian Magazine: 14,000-Year-Old Puppy May Have Been Cared for by Paleolithic Humans
- Live Science: Humans Cared for Sick Puppies Long Ago, Ancient Burial Shows
- UCL Human Evolution: Archaeologists re-examine the famous 14,000 year old dog of Bonn-Oberkassel
- Wikipedia: Bonn–Oberkassel dog
- idw: Tisková zpráva Univerzity v Bonnu ke studii Thalmann a kol. 2013
- Popular Archaeology: Study Reveals More Clues to Origins of Domesticated Dog
- Natural History Museum: World's oldest genetic evidence for domestic dogs identified in Europe and Türkiye
- Phys.org: Ancient DNA reveals earliest known dogs lived alongside Ice Age humans
- Bergström a kol. (2026): Genomic history of early dogs in Europe, Nature
- Bluewin: Ancient dog from Schaffhausen sheds new light on dog origins
- NBC News: Prehistoric Dog Found with Mammoth Bone in Mouth
- Moravské zemské muzeum: tisková zpráva Pes přítel člověka (2020)
- Morey, D. F., Jeger, R. (2022): When dogs and people were buried together. Journal of Anthropological Archaeology
- Royal Canin: Psinka u psa a příznaky
- TN.cz: Přehled nejčastějších nemocí psů
Nejnovější články

Než zapnete pračku nebo sušičku, podívejte se dovnitř. Kočky milují teplé bubny
Melbournská chovatelka Syma letos v červenci sušila peřinu a nechala dvířka sušičky na chvíli otevřená. Když se po několika hodinách...
Daniel Hanuš ·

Mravenci v kuchyni v zimě: odkud se vzali
Mravenci v kuchyni v zimě mohou pocházet z hnízda ve vytápěném domě, ale samotné roční období druh neurčí. Zahradní druhy bývají v chladu...
Daniel Hanuš ·

Krtek v zimě nespí. Jen ryje hlouběji
Krtek obecný v zimě nehibernuje. Za žížalami se může přesouvat do hlubších chodeb a část potravy si ukládá. Studie navíc popisuje sezonní...
Daniel Hanuš ·

Jak hadi slyší: vibrace se přenášejí přes čelist
Hadi nemají vnější ušní otvor ani bubínek, přesto reagují na některé zvukové a půdní vibrace. Pokusy ukazují, že čelist přenáší chvění k...
Daniel Hanuš ·

Papoušek Alex znal přes sto slov a pochopil i pojem nula
Africký šedý papoušek Alex se v pokusech učil pojmenovávat předměty, barvy i množství. Jedna studie z roku 2005 popsala jeho odpověď...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·













Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Máte zkušenost s péčí o vážně nemocného psa? Co mu tehdy nejvíc pomohlo a podle čeho jste poznali, že potřebuje pomoc?