Proč kočka žvýká plast. Nuda je jen část vysvětlení

Pracovníci útulku v americkém Fargu si letos v dubnu mysleli, že má kočka Rasha jen zácpu. Žrala, chodila, nevypadala nemocně. Pak přišel rentgen a ukázal žaludek nacpaný k prasknutí: 28 gumiček do vlasů, několik kusů gumy a hračkový míček. Šustění sáčku v noci zná skoro každý majitel kočky a obvykle ho svádí na nudu.
Rasha z útulku Homeward Animal Shelter v Severní Dakotě měla štěstí. Operace stála 1 915 dolarů, tedy kolem 45 tisíc korun, a veterináři počítají s tím, že přežije. Útulek na jejím příběhu upozornil na věc, kterou chovatelé často podceňují: kočky umějí bolest skrývat tak dobře, že ucpané střevo může vypadat jako obyčejná lenost.
Případy jako Rasha jsou extrémy. Ale samotné žvýkání plastu extrémem není. Je to jedna z nejčastějších podivností, se kterými chovatelé přicházejí za veterináři, a věda o ní ví víc, než by člověk čekal.
Obsah článku
Skoro polovina koťat
Odborně se tomu říká pika: kočka žvýká, cucá nebo polyká věci, které nejsou jídlo. Jak je to rozšířené, zjistil tým Rachel Kinsmanové, Rachel Caseyové a Jane Murrayové z Bristolské univerzity. Využily data z dlouhodobé studie Bristol Cats, která sleduje britské kočky od kotěcího věku. Výsledky publikovaly v roce 2021 v časopise Animals.
Ve věku zhruba šesti měsíců vykazovalo piku 42,9 procenta koček. V roce to bylo 32 procent a v půl druhém roce 30,9 procenta. Mezi sledovanými kategoriemi materiálů vycházely plasty jako jeden z nejčastějších cílů, u šestiměsíčních koťat šlo o 22,5 procenta. Vlněné látky, které se s kočičí pikou tradičně spojují, byly s 12,4 procenta až za nimi.
Autorky si všimly ještě jedné věci. Přes polovinu koček, které v kotěcím věku žvýkaly nepoživatelné věci, to v půl druhém roce už nedělalo. Pika tak může být zčásti „kotěcí chování“, ze kterého zvíře vyroste. U pětiny koček ale vydržela ve všech třech sledovaných obdobích a v takovém případě už výzkumníci mluví o chronické pice.

Proč zrovna sáček
Plast má pro kočku několik lákadel najednou. Kanadský tým z veterinární fakulty Montrealské univerzity vedený Isabelle Demontigny-Bédardovou a behavioristkou Diane Frankovou porovnával kočky s pikou a bez ní. Ze 100 koček, které něco žvýkaly, jich plast žvýkalo 73. Spolknout ho dokázalo 41 z nich.
Proč, to nikdo s jistotou neví. Mezi veterináři a behavioristy koluje několik vysvětlení. Sáčky často nesou pach jídla, kterého si člověk ani nevšimne, ale kočičí nos ano. Při výrobě igelitu se používají kluzné přísady, které brání tomu, aby se fólie slepovala, a některé z nich mohou vonět či chutnat zvířecím tukem. Biologicky rozložitelné tašky zase obsahují kukuřičný škrob. Americká behavioristka Pam Johnson-Bennettová k tomu přidává hladký chladný povrch a šustění, které kočce připomíná pohyb kořisti v trávě.
Behavioristka Molly DeVossová pro magazín Inverse řekla, že žádnou konkrétní látku v plastu, která by kočky přitahovala, nezná. Kočičí behavioristka Mikel Delgadová v rozhovoru pro Mental Floss přiznala, že výzkumu na toto téma je zatím málo. Jisté je jen to, že plast kočce nabízí zvuk, vůni a odpor pod zuby, tedy přesně to, co by jinak dostala při lovu.

Nuda? Data říkají něco jiného
Nejčastější rada, kterou chovatel najde na internetu, zní: kočka se nudí, pořiďte jí hračky. Zní to logicky. Kočka je lovec, který by v přírodě strávil velkou část dne sledováním, plížením a chytáním myší. V bytě nemá co dělat, a tak si „kořist“ najde v tašce z obchodu.
Jenže když se vědci podívali na skutečná data, obraz se zkomplikoval. Kanadská studie zjistila, že kočky s pikou chodily ven častěji než kočky bez ní, konkrétně 43 procent oproti 23 procentům. Kdyby šlo hlavně o nudu z uzavření v bytě, mělo by to vyjít obráceně. Obě skupiny navíc měly k dispozici stejné množství prvků obohacujícího prostředí, tedy škrabadel, prolézaček a hraček. Jediný náznak ve prospěch teorie nudy byl, že kočky bez piky si o něco častěji hrály samy s hračkami, rozdíl ale nebyl statisticky průkazný.
Podobnou stopu našel už v roce 1997 britský biolog John Bradshaw, jeden z nejznámějších badatelů v oblasti kočičího chování. Se svými kolegy zkoumal 152 koček s pikou a zjistil, že potíž se nejčastěji objevila v prvních dvou měsících poté, co kočka přišla do nového domova. Pozdější výzkumníci jeho práci shrnují tak, že pika nevypadala jako důsledek nevyhovujícího prostředí.
Nuda tedy ze hry úplně nevypadává, behavioristé ji dál považují za jeden z možných spouštěčů. Spíš než o prázdný byt ale může jít o nenaplněnou potřebu lovit, nebo o něco úplně jiného: stres.

Stěhování, nájem a chybějící pes
Bristolská studie přinesla nejzajímavější výsledky právě tady. Nejsilněji s chronickou pikou souviselo stěhování kolem prvního roku kočičího života. Šance na rozvinutí piky byla u takových koček mnohonásobně vyšší, výzkumnice ale upozorňují, že kvůli malému počtu případů je tento odhad hodně nepřesný.
Kočky, jejichž majitelé bydleli v nájmu, měly zhruba 3,4krát vyšší šanci na chronickou piku než kočky z vlastněných domů. A kočky, které v kotěcím věku nežily v domácnosti se psem, na tom byly zhruba 4,9krát hůř. Autorky z toho vyvozují, že roli hraje stabilita prostředí. U psa spekulují o tom, že může působit jako společník nebo zdroj podnětů, ale přiznávají, že tohle bude potřeba ještě prozkoumat.
Pro kočku, která je teritoriální zvíře a nesnáší změny, je stěhování velká věc. Žvýkání může fungovat jako uklidňující činnost, podobně jako si některé děti cucají palec. Pam Johnson-Bennettová připomíná, že stejný efekt mívá napětí v domácnosti s více kočkami nebo chaotický denní režim.

Když za tím je žaludek
Kanadská studie odhalila ještě jednu souvislost, kterou by asi málokdo čekal. Kočky s pikou zvracely výrazně častěji než ostatní, 59 procent oproti 31 procentům. Aspoň jeden trávicí příznak mělo 75 procent koček s pikou a jen 51 procent koček bez ní. Autoři ale přiznávají, že nevědí, co je příčina a co následek. Kočka může zvracet, protože spolkla plast, ale stejně tak může žvýkat plast, protože jí je zle.
Zajímavé bylo i krmení. Kočky s pikou měly volný přístup k jídlu jen ve 30 procentech případů, zatímco kontrolní kočky v 51 procentech. Podobnou stopu našla v roce 2015 studie týmu z Tuftsovy univerzity, který zkoumal 204 siamských a birmských koček. U všech koček, které kompulzivně cucaly vlnu, popsali majitelé abnormálně silnou chuť k jídlu. U siamek navíc s problémem souvisela přítomnost jiného onemocnění.
Veterináři proto jako první krok doporučují vyšetření. Za pikou se mohou skrývat bolavé zuby, střevní potíže, chudokrevnost nebo zvýšená činnost štítné žlázy. „Nepředpokládejte, že jde jen o chování. Promluvte si s veterinářem,“ píše Johnson-Bennettová.

Geny a příliš brzký odstav
Část koček má ke žvýkání zkrátka sklony. Bradshawova studie z roku 1997 zahrnovala hlavně orientální plemena a vlna byla terčem v 93 procentech případů. Siamky a birmy se v souvislosti s pikou zmiňují opakovaně.
Finský tým profesora Hannese Lohiho z Helsinské univerzity v roce 2019 v časopise Scientific Reports analyzoval chování 5 726 koček ze 40 plemen. Zjistil, že cucání vlny se mezi plemeny liší a že jde o z velké části dědičný rys. Tentýž tým už v roce 2017 ukázal na vzorku téměř šesti tisíc koček, že koťata odstavená dřív než v osmi týdnech mají víc agresivního a stereotypního chování. Koťata odstavená ve čtrnácti týdnech byla na tom lépe. „Dopady předčasného odstavu se zdají projevovat konkrétně jako agrese a stereotypní chování,“ uvedl Lohi.
Americká studie z Tuftsovy univerzity spojila u birem cucání vlny s brzkým odstavem a malým vrhem. U siamek takovou souvislost nenašla. Každé plemeno tak má možná svou vlastní cestu k témuž problému.

Kdy přestává legrace
Ožužlaný sáček je nepříjemnost. Spolknutý kus plastu může být smrtelný. Turečtí chirurgové ze Selçukovy univerzity v Konyi letos publikovali rozbor 52 koček, které k nim v letech 2022 až 2024 přivezli kvůli spolknutému cizímu tělesu. Plastové předměty tvořily 40,5 procenta nálezů, stejně jako takzvaná lineární tělesa, tedy nitě, provázky a podobné věci. Přes polovinu pacientů tvořily kočky mladší dvou let.
Přežilo 76,9 procenta koček. U těch, které přežily, uběhlo od spolknutí do operace v průměru 67 hodin. U těch, které nepřežily, to bylo 96 hodin. Každý den čekání tedy hraje roli.
Molly DeVossová radí sledovat, jestli kus plastu odejde se stolicí. Pokud kočka po spolknutí plastu do 48 hodin nevykoná potřebu, patří k veterináři. Mezi varovné příznaky patří i zvracení, nechutenství, apatie a nafouknuté břicho. A jak ukazuje případ Rashy, kočka může mít plný žaludek cizích předmětů a pořád žrát.
Co tedy dělat
Kanadští výzkumníci upozorňují na nepříjemnou věc: žádná z doporučovaných léčebných metod zatím nebyla ověřena rozsáhlou studií. Odborníci se ale shodují na několika krocích, které dávají smysl a neuškodí.
Nejdřív veterinář. Pokud kočka začala žvýkat náhle nebo často zvrací, je potřeba vyloučit zdravotní příčinu.
Pryč s plastem. Sáčky, igelitové tašky, obaly od chleba a gumičky do vlasů patří do zavřené skříně. Johnson-Bennettová doporučuje přejít na papírové nebo látkové tašky a nedovolit kočce si se sáčky hrát ani občas.
Lov místo nudy. Dvě krátké herní chvilky denně s udicí, která napodobuje kořist, mají smysl. Jak silně hra působí na lovecký pud, ukázal v roce 2021 tým z britské Exeterské univerzity: když majitelé věnovali kočkám 5 až 10 minut denně hry s peřím a hračkovou myší, kočky přinášely domů o čtvrtinu méně ulovené kořisti. Strava s vyšším podílem masa snížila lov dokonce o 36 procent. Tato studie se pikou přímo nezabývala, naznačuje ale, že i krátká, dobře vedená hra dokáže kočičí potřebu lovit z velké části nasytit.
Ať si jídlo vydělá. Hlavolamy na krmení, ze kterých musí kočka granule vylovit, popsali v roce 2016 v odborném přehledu veterinářka Leticia Dantasová, Mikel Delgadová a jejich kolegové. V jejich případových studiích pomohly třeba obéznímu kocourovi zhubnout o pětinu váhy nebo bojácnému kocourovi přestat se bát vlastních majitelů. Důkazy jsou zatím hlavně z jednotlivých případů, ne z kontrolovaných pokusů.
Něco bezpečného na žvýkání. Kočičí tráva pěstovaná doma nebo vhodné dentální pamlsky nabídnou zubům práci, která neskončí na operačním sále.
Klid a rutina. Pokud se kočka právě stěhovala nebo se v domácnosti něco změnilo, vyplatí se jí dopřát pravidelný režim, dostatek úkrytů a v domácnosti s více kočkami i dost misek a záchodků, aby se o ně nemusela přetahovat.
Šustění sáčku v noci tedy nemusí znamenat, že má kočka málo hraček. Může to být kotě, které z toho vyroste. Může to být siamka, které to koluje v genech. Může to být kočka, které je zle od žaludku, nebo kočka, která pořád ještě nevstřebala stěhování. Nejlepší, co pro ni majitel může udělat, je zjistit, která z těch možností platí, a do té doby schovat tašky z nákupu tam, kam nedosáhne.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Valley News Live: Fargo shelter cat Rasha survives surgery after swallowing 28 hair ties (2026)
- Kinsman, Casey, Murray: Owner-Reported Pica in Domestic Cats Enrolled onto a Birth Cohort Study, Animals (2021)
- Demontigny-Bédard a kol.: Characterization of pica and chewing behaviors in privately owned cats: a case-control study, Journal of Feline Medicine and Surgery
- Bradshaw, Neville, Sawyer: Factors affecting pica in the domestic cat, Applied Animal Behaviour Science (1997)
- Every Cat Health Foundation: Obsessive compulsive behavior in cats, wool sucking in Siamese and Birmans
- VIN: Treat Cats That Chew Their Home and Hair
- Salonen a kol.: Breed differences of heritable behaviour traits in cats, Scientific Reports (2019)
- Helsinská univerzita: Delayed weaning reduces behavioural problems in cats (2017)
- Zamırbekova Erdoğan a kol.: Evaluation of postoperative outcomes for linear and non-linear gastrointestinal foreign body obstruction in cats, Manas Journal of Agriculture Veterinary and Life Sciences (2025)
- Exeterská univerzita: Play and meaty food reduce hunting by domestic cats (2021)
- Scimex: More meat and playtime may help to stop cats from killing wildlife
- Dantas, Delgado, Johnson, Buffington: Food puzzles for cats, Journal of Feline Medicine and Surgery (2016)
- ScienceDaily: Food puzzles for cats (2016)
- Cat Behavior Associates (Pam Johnson-Bennett): Why does my cat chew or lick plastic bags?
- Inverse: Why does my cat eat plastic?
- Mental Floss: Why do cats lick plastic?
- PetMD: Pica in Cats
Nejnovější články

Bidýlko pro dravce na poli i zahradě
Umělá bidla mohou dravcům nabídnout posed na otevřeném poli a zvýšit jejich přítomnost. Výsledky omezování hrabošů se však liší podle...
Daniel Hanuš ·

Než zapnete pračku nebo sušičku, podívejte se dovnitř. Kočky milují teplé bubny
Melbournská chovatelka Syma letos v červenci sušila peřinu a nechala dvířka sušičky na chvíli otevřená. Když se po několika hodinách...
Daniel Hanuš ·

Mravenci v kuchyni v zimě: odkud se vzali
Mravenci v kuchyni v zimě mohou pocházet z hnízda ve vytápěném domě, ale samotné roční období druh neurčí. Zahradní druhy bývají v chladu...
Daniel Hanuš ·

Lidé před 14 000 lety pečovali o nemocné štěně. Bez nich by nepřežilo
Štěně z doby ledové onemocnělo psinkou, když mu bylo asi 19 týdnů. Dnes by mu veterinář poskytl podpůrnou péči včetně infuzí; antibiotika...
Daniel Hanuš ·

Krtek v zimě nespí. Jen ryje hlouběji
Krtek obecný v zimě nehibernuje. Za žížalami se může přesouvat do hlubších chodeb a část potravy si ukládá. Studie navíc popisuje sezonní...
Daniel Hanuš ·

Jak hadi slyší: vibrace se přenášejí přes čelist
Hadi nemají vnější ušní otvor ani bubínek, přesto reagují na některé zvukové a půdní vibrace. Pokusy ukazují, že čelist přenáší chvění k...
Daniel Hanuš ·

Papoušek Alex znal přes sto slov a pochopil i pojem nula
Africký šedý papoušek Alex se v pokusech učil pojmenovávat předměty, barvy i množství. Jedna studie z roku 2005 popsala jeho odpověď...
Daniel Hanuš ·

Muzeum včelařství v Česku: kde vidět staré úly
Vydlabané kmeny, slaměné košnice i úly vyřezané do podoby postav ukazují, jak se u nás dříve včelařilo. Na Kačině připomínají také slavný...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·













Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Co vaše kočka nejraději okusuje nebo žvýká? Všimli jste si, že se její chování mění při stresu nebo změně prostředí?