Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou

Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci pak zkoumali, zda pták může pomáhat navazovat kontakt s okolím. Může zvíře otevřít cestu k dalším lidem?
Pokus vypadal skoro jako vtip. Britští výzkumníci Roger Mugford a M'Comisky vybrali starší lidi, kteří žili sami v městské části Yorkshiru, a rozdali jim dva druhy „společníků“. Jedni dostali andulku, druzí begónii. Aby vyloučili, že rozdíl udělá jen nějaký podnět v bytě, rozdělili účastníky ještě podle toho, jestli doma mají televizi.
Lidé s květinou se během sledování nijak zvlášť nezměnili. U majitelů andulek si badatelé všimli, že se mění jejich postoj k okolí a k sobě samým. Když se za nimi vrátili po třech letech, měli „ptáčkaři“ podle pozdějších přehledů víc přátel, víc návštěv a víc vazeb na komunitu než ti, kdo zalévali begónii.
Mezi chovateli andulek dokonce zemřelo méně lidí, i když tenhle rozdíl už nebyl statisticky průkazný.

Studie vyšla v roce 1975 jako kapitola sborníku Pet Animals and Society a dodnes se na ni odvolávají psychologové, kteří zkoumají vztah lidí a zvířat. Zároveň je ale na místě opatrnost: účastníků bylo tak málo, že výsledky nešlo pořádně statisticky vyhodnotit. Byl to spíš zajímavý náznak než důkaz. Proto se k otázce vědci vraceli znovu.
Obsah článku
Kanár, květina, nebo nic
Nejpečlivěji to zkusili v Itálii. Tým Giovanniho Colomba a psychiatra Diega De Lea oslovil 144 obyvatel sedmi domovů pro seniory v regionu Benátsko. Všichni byli duševně v pořádku, průměrně jim bylo necelých 79 let. Náhodně je rozdělili do tří skupin: jedna dostala do pokoje kanára, druhá pokojovou rostlinu a třetí nic. Po třech měsících všechny znovu vyšetřili.
Rostlina trochu pomohla. Kanár ale pomohl víc. Lidé, kteří se starali o ptáčka, měli podle studie z roku 2006 v časopise Archives of Gerontology and Geriatrics lepší výsledky v dotazníku psychických potíží, zejména v příznacích deprese, a lépe hodnotili i kvalitu svého života. Autoři došli k závěru, že péče o zvíře může mít na psychickou pohodu lidí v ústavní péči příznivý vliv.
Podobný výsledek přinesl o deset let dřív americký pokus v rehabilitačních zařízeních. Jill Jessenová z lékařského centra Nebraské univerzity sledovala 40 starších pacientů, kteří se po hospitalizaci přestěhovali na doléčovací oddělení. Polovina dostala k posteli klec s ptáčkem, polovina ne. Už po deseti dnech měli lidé s ptáčkem nižší skóre deprese.
Tady je ale potřeba říct poctivě jednu věc, kterou názvy podobných studií rády zamlčují. Samotná osamělost, jak ji pacienti popisovali v dotaznících, se v Jessenové pokusu za deset dní nezměnila. Ptáček zlepšil náladu, ale pocit, že člověku chybí blízcí lidé, nezahnal. Že by to pták po desíti dnech zvládl, by asi bylo přání otcem myšlenky.

Proč zrovna pták
Na první pohled se zdá zvláštní, že by drobný ptáček v kleci mohl dělat něco podobného jako pes, se kterým se chodí ven, nebo kočka, která si vleze na klín. Švédské výzkumnice Hanna Falková a Helle Wijková z Göteborské univerzity proto na geriatrickém oddělení jedné nemocnice jen pozorovaly, co se mezi pacienty a klecí s ptáky děje.
Všimly si, že ptáci přitahují pozornost úplně bez námahy. Lidé, kteří byli unavení, roztěkaní a neschopní se soustředit, se na ně dívali, poslouchali je a začínali o nich mluvit. Vědkyně to vysvětlují teorií obnovy pozornosti: stejně jako pohled na les nebo na vodu dává mozku odpočinout, protože ho zaměstná, aniž by ho nutil k úsilí. Kromě toho si všimly, že se zlepšuje i sociální chování. Pacienti si mezi sebou povídali o tom, co ptáci zrovna dělají. Studie vyšla v roce 2008 a autorky v ní doporučují zvířecí společnost jako běžnou součást ošetřovatelské péče.
Že pouhá přítomnost ptáků dělá lidem dobře, potvrzuje i mnohem novější a větší výzkum, i když se netýká ptáčků v kleci. Tým Andrey Mechelliho z King's College London nechal přes 1 290 lidí tři roky hlásit v mobilní aplikaci, jestli zrovna vidí nebo slyší ptáky a jak se cítí. Z téměř 27 tisíc záznamů vyšlo najevo, že setkání s ptáky souvisí s lepší duševní pohodou, která vydrží až osm hodin. Platilo to i pro lidi s diagnostikovanou depresí a nešlo to vysvětlit tím, že by v okolí byly zároveň stromy nebo voda.
Pro osamělého seniora má ale klec v obýváku ještě jednu výhodu, kterou laboratorní data zachytí hůř. Ptáček potřebuje každý den nasypat zrní, vyměnit vodu, vyčistit klec. Dává dnu strukturu a člověku pocit, že ho někdo potřebuje. A hlavně je to téma. Kdo má andulku, která umí pár slov, má o čem mluvit se sousedkou, s vnučkou i s prodavačkou v chovatelských potřebách. Právě tohle mohlo stát za těmi přáteli a návštěvami, které Mugford v Yorkshiru po třech letech napočítal.

Faith a její dvě andulky
Jak to vypadá v praxi, ukazuje příběh z domova Seacroft Grange v anglickém Leedsu. Personál tam v roce 2023 navrhl jedné z obyvatelek, paní Faith, aby si vzala do péče dvě andulky. Nejdřív se poradili s její rodinou, pak ptáčci dostali místo v jejím pokoji. Brzy se ale ukázalo, že nepatří jen jí. Andulky často tráví čas ve společenských místnostech, kde je obklopí i ostatní obyvatelé. Podle zaměstnanců se andulky rychle staly součástí denního programu celého domova a zlepšily náladu nejen své majitelky.
Podobné nápady se objevují i jinde. V domově Ghyll Grove v Essexu měla jedna obyvatelka andulku, o které si myslela, že je smutná, protože je sama. Chtěla ji dát někomu z personálu. Údržbář Steve přišel s jiným řešením: ptáček se přestěhoval do venkovní voliéry domova k dalším ptákům, kde podle personálu našel „nejlepšího kamaráda“. Obyvatelé za ním teď chodí ven.

Kde má ptačí kouzlo své hranice
Bylo by ale nefér tvrdit, že stačí koupit andulku a samota zmizí. Psychologové Andrew Gilbey a Kawtar Tani z novozélandské Massey University v roce 2015 prošli třináct studií o domácích zvířatech a osamělosti. V jedenácti z nich se majitelé zvířat a lidé bez nich v pocitu osamělosti nelišili.
Britská data z velkého dlouhodobého výzkumu stárnutí navíc naznačují, že příčina a následek nemusí vést jen jedním směrem. Ženy, které se cítily osamělé, si o něco častěji pořídily zvíře. Část souvislosti mezi zvířaty a samotou tak může vznikat tím, že po mazlíčkovi sáhnou právě ti, kterým je smutno.
Ani nejnovější výzkum ptákům zrovna nelichotí. Švýcarská psycholožka Adriana Rosteková z Ženevské univerzity a její kolegové v roce 2025 publikovali v Scientific Reports analýzu dat evropského výzkumu SHARE, který sledoval lidi nad padesát let celých osmnáct let. Majitelé psů a koček si udržovali paměť a slovní pohotovost lépe než lidé bez zvířat. U majitelů ptáků a rybiček se nic takového neukázalo. Autoři spekulují, že psi a kočky mozek stimulují víc a že ptáci mohou svým hlukem dokonce zhoršovat spánek.
Z toho plyne poměrně jasný obraz. Ptáček v kleci pravděpodobně nezastaví stárnutí mozku a sám o sobě nenahradí lidi. Studie z domovů pro seniory ale opakovaně ukazují, že zlepšuje náladu, zmírňuje příznaky deprese a dává lidem důvod mluvit spolu. A pro člověka, který už nezvládne venčit psa, to může být hodně.

Proč to řešit i v Česku
Podle sčítání lidu z roku 2021 žije v Česku samo přes 627 tisíc lidí starších 65 let, tedy zhruba tři z deseti seniorů. Většinou jde o ženy, které ovdověly. Počet domácností osamělých seniorů za deset let vzrostl zhruba o třetinu.
Kdo uvažuje, že babičce nebo dědovi pořídí ptáčka, měl by myslet na pár věcí:
- Andulka je společenský pták. Výzkum z roku 1993 ukázal, že andulky chované ve skupině jsou aktivnější než ty, které žijí v kleci samy. Pár bude spokojenější, jen počítejte s tím, že se pak bude méně upínat k člověku.
- Žije dlouho. Andulka běžně vydrží deset let i víc. Je dobré předem vědět, kdo se o ni postará, kdyby majitel onemocněl nebo se stěhoval do domova.
- Prach z peří může škodit plicím. Britští lékaři už v sedmdesátých letech popsali takzvanou plíci chovatelů andulek, alergický zánět plicních sklípků. Pro lidi s astmatem nebo plicní nemocí to není zanedbatelné riziko. Pravidelné větrání a čištění klece pomáhají.
- Kanár nebo andulka? Kanár zpívá a je nenáročný na pozornost, andulka je zvědavější, ochočí se a může se naučit pár slov. Pro někoho, kdo hledá „partnera k hovoru“, bývá andulka lepší volba.
Možná nejdůležitější poučení z padesát let starého pokusu v Yorkshiru je ale jiné. Andulka nebyla lékem proto, že by uměla mluvit. Fungovala, protože dala lidem, kteří zůstali sami, něco, o co se mohli starat, a něco, o čem mohli vyprávět ostatním.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Deborah Wells: The value of pets for human health, The Psychologist (BPS), 2011
- Newer and Older Perspectives on the Therapeutic Effects of Animals and Nature (shrnutí studie Mugford a M'Comisky, 1975)
- Colombo a kol.: Pet therapy and institutionalized elderly: a study on 144 cognitively unimpaired subjects, Archives of Gerontology and Geriatrics, 2006
- Jessen, Cardiello, Baun: Avian companionship in alleviation of depression, loneliness, and low morale of older adults in skilled rehabilitation units, Psychological Reports, 1996 (PubMed)
- Falk, Wijk: Natural activity: an explorative study of the interplay between cage-birds and older people in a Swedish hospital setting, 2008
- King's College London: Feeling chirpy? Being around birds is linked to lasting mental health benefits, 2022
- ScienceDaily: Seeing or hearing birds linked with an improvement in mental wellbeing
- Rostekova a kol.: Longitudinal relationships between pet ownership and cognitive functioning in later adulthood across pet types, Scientific Reports, 2025
- Psychology Today: Can your pet help protect your mind as you age?
- Pikhartova, Bowling, Victor: Does owning a pet protect older people against loneliness? BMC Geriatrics, 2014
- Stanley a kol.: Pet Ownership may Attenuate Loneliness Among Older Adult Primary Care Patients Who Live Alone (CDC Stacks)
- Gilbey, Tani: Companion animals and loneliness, přehled citací v Anthrozoös
- Bdaily: Pet therapy brings joy to residents at Seacroft Grange care home, 2023
- HC-One: The love birds of Ghyll Grove
- ČSÚ: Senioři v datech, domácnosti seniorů
- Nicol, Pope: A comparison of the behaviour of solitary and group-housed budgerigars, Animal Welfare, 1993
- BMJ: Budgerigar-fancier's lung: the commonest variety of allergic alveolitis in Britain, 1978
Nejnovější články

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse
Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·

Kočka nevidí ostře to, co má přímo pod nosem. Pomáhají jí vousy
Pamlsek dopadne na podlahu pět centimetrů před kočičí čumák a kočka se chová, jako by tam nebyl. Čichá vlevo, vpravo, šťouchne tlapkou do...
Daniel Hanuš ·

Proč pes přinese hračku a pak vám ji nechce dát
Pes vám položí slintavý míček k nohám, podívá se vám do očí a čeká. Sáhnete po něm a on ho v poslední chvíli chňapne a odskočí. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Jak přezimovat olivovník v květináči
Mladé olivovníky v italském pokusném sadu při mrazu kolem minus šesti stupňů přišly o listy. Podobné teploty se mohou objevit i na českém...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije pomeranian a na co si u něj dát pozor
Boo měl na Facebooku šestnáct milionů fanoušků a přezdívku „nejroztomilejší pes světa“. V lednu 2019 usnul a už se neprobudil, bylo mu...
Daniel Hanuš ·

Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
Kukačka obecná používá několik způsobů hnízdního parazitismu, ale ne každý trik platí pro všechny její hostitele. Některé výzkumy u...
Daniel Hanuš ·

Smí morče jíst hrušku?
Stačí, aby v kuchyni cvakl nůž o prkénko, a z výběhu se ozve pronikavé pískání. Morčata poznají zvuk krájeného ovoce dřív, než ucítí jeho...
Daniel Hanuš ·

Zimní salát a polníček: zelenina, kterou zasejete na podzim a jíte v zimě
Na farmě Eliota Colemana v Maine klesá v zimě teplota hluboko pod nulu a slunce tam svítí sotva devět hodin denně. Přesto odtud v lednu...
Daniel Hanuš ·

Smí pes jíst fíky?
Pět pacientů korejské kožní kliniky si chtělo pomoci domácím receptem. Namáčeli si nohy v odvaru z fíkových listů, pak vyšli na slunce a...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka nesmí do místnosti s čerstvě lakovanou podlahou
Když se lak na parketách po pár hodinách přestane lepit, většina lidí otevře dveře a pustí zvířata zpátky. U koček je to chyba...
Daniel Hanuš ·

Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
Pečivo ani kuchyňské zbytky nejsou vhodné krmivo pro volně žijící zvěř. U přežvýkavců může náhlá velká dávka obilovin, pečiva či ovoce...
Daniel Hanuš ·













Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Máte doma ptáka, který vám dělá společnost? Jak vám společná péče pomáhá navazovat kontakt s ostatními lidmi?