Kůň jako terapeut pro válečné veterány

Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často ale nedokážou oddělit vliv koně od terapie a skupiny. Co tyto programy nabízejí a kde zatím končí síla důkazů?
Programy se od sebe výrazně liší: někde se jezdí, jinde lidé pracují s koněm pouze ze země. Důležité je odborné vedení, bezpečnost i návaznost na léčbu. Příznivý příběh jednoho účastníka sám o sobě účinnost programu nepotvrdí.
Obsah článku
Galerie fotek: Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Foto: Kolforn · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: Neil Theasby · Wikimedia Commons · CC BY-SA 2.0
1 / 3
Proč hledat další možnosti podpory
Odhady četnosti posttraumatické stresové poruchy u veteránů se liší podle populace, nasazení i toho, zda jde o současné, nebo celoživotní potíže. Noční můry, neustálá ostražitost, výbuchy vzteku, otupělost. Existují účinné terapie, například expoziční léčba, při níž se člověk řízeně vrací ke vzpomínkám na trauma. Jenže velká část pacientů ji nedokončí. Opakovaně vyprávět o nejhorších chvílích svého života je pro mnohé nesnesitelné, a tak z léčby odcházejí dřív, než může zabrat.
Právě tady vidí šanci psycholog Yuval Neria z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Ví, o čem mluví. Jako mladý velitel tanku bojoval v roce 1973 v jomkipurské válce, utrpěl těžké popáleniny a zranění nohy a dostal nejvyšší izraelské vyznamenání za statečnost. S posttraumatickými příznaky se potom sám dlouho potýkal. Dnes vede na Kolumbijské univerzitě program pro léčbu PTSD.

Bývalí dostihoví koně a vojáci, kteří nesmí jezdit
Nápad nepřišel od vědců. Přinesl ho Earle Mack, podnikatel, bývalý americký velvyslanec ve Finsku, armádní veterán a dlouholetý majitel dostihových koní. „Nejsem vědec, ale mám nápad a myslím, že stojí za otestování,“ řekl podle kolegů z univerzity. Za jeho peníze vznikl Man O' War Project, pojmenovaný po slavném americkém dostihovém koni. Byla to první univerzitní studie, která terapii s koňmi pro veterány s PTSD prověřila podle přesně sepsaného manuálu.
Neria a jeho kolegyně Prudence Fisherová přitom narazili na zásadní potíž. „Programy s koňmi nejsou standardizované a hodně se liší obsahem i provedením,“ vysvětloval Neria v roce 2016. „Proto jsme dosud nedokázali určit, jestli opravdu zmírňují příznaky PTSD a deprese.“
Výzkumníci proto sestavili pevný plán. Malé skupiny tří až čtyř veteránů jezdily jednou týdně do jezdeckého centra v Leonii v New Jersey. Osm setkání po devadesáti minutách, vždy s psychoterapeutem a odborníkem na koně. Začínalo se cvičením všímavosti, pak přišlo hřebelcování, krmení, vodění. Na koních se nejezdilo vůbec. Většina zvířat byli vysloužilí dostihoví koně, z nichž někteří sami prošli špatným zacházením. Neria je otevřeně nazýval traumatizovanými a spojení dvou zraněných stran považoval za „fascinující příležitost“.
Výsledky vyšly v roce 2021 v odborném časopise Journal of Clinical Psychiatry. Ze 63 veteránů ve věku od 30 do 68 let, z nichž asi třetinu tvořily ženy, se u více než poloviny výrazně zmírnily příznaky PTSD i deprese. Zlepšení vydrželo i tři měsíce po skončení programu. Program nedokončilo pět z 63 účastníků. Šlo o otevřenou studii bez kontrolní skupiny, takže zlepšení nelze připsat samotným koním. U posttraumatické poruchy to rozhodně není samozřejmost.
Za čísly stojí konkrétní lidé, jejichž jména studie kvůli důvěrnosti nezveřejnila. Muž, který se při prvním setkání koní děsil, si o dvě sezení později nechal od jednoho položit hlavu na rameno a sám se o něj opřel. Veterán, který se bál jezdit metrem, ten strach ztratil. Další člověk, který nevycházel z domu, začal chodit ven. Do studie se hlásili i veteráni z Vietnamu, kteří s neléčenou poruchou žili desítky let.

Proč zrovna kůň
Vysvětlení, které nabízejí sami výzkumníci, je překvapivě jednoduché. Kůň je kořist. Celý život stráví tím, že zjišťuje, co je bezpečné a co ne. „Jsou to zvířata, jejichž chování připomíná příznaky PTSD,“ říká Neria. Jinými slovy: veterán, který v restauraci sedí zády ke zdi a sleduje každé otevření dveří, potkává tvora, který dělá přesně totéž.
„Pacienti s PTSD i koně se neustále zabývají otázkou důvěry a bezpečí,“ popisuje Neria. „Abyste si koně získali, musíte si nejdřív vybudovat jeho důvěru.“ Kůň reaguje na pohyby, napětí těla a další signály člověka. Není však neomylným čtenářem emocí a jeho reakce ovlivňuje i prostředí, zdraví a předchozí zkušenosti. Aby se k němu veterán dostal, musí se nejdřív zklidnit sám. Na farmě V.E.T.S. proto začínají hlubokým dýcháním: veterán položí na koně obě ruce, dýchá pomalu a zvíře se uvolní spolu s ním.
Kůň tak funguje jako živé zrcadlo. „Veteráni mají pocit, že koně odrážejí to, co cítí oni,“ vysvětluje Neria. Účastníci se učí číst řeč těla zvířete. „Když jdou uši dozadu, kůň je vyplašený nebo může být i agresivní. Když stojí uprostřed, je to dobré znamení,“ popisuje psycholog. Fisherová dodává, že díky tomu se veteráni znovu učí poznávat vlastní emoce, ovládat je, komunikovat a důvěřovat, a to nejen koni, ale i sobě.
Nezanedbatelný je i prostý fakt, že kůň nekáže, nehodnotí a nic se neptá. Ukrajinská psycholožka Oksana Mosijčuková, která doprovází vojáky do jezdeckého klubu Arion u Oděsy, si všimla, že mnoho mužů psychologickou léčbu odmítá, ale ke zvířatům se otevřou. V klubu, kde dřív pět let jezdily hlavně děti s postižením, se od léta 2023 léčí vojáci z fronty. Jeden z nich, který si říká Flint, přežil zásah ruského tankového granátu v Doněcké oblasti, při němž zemřelo několik jeho kamarádů. Teď jezdí na ryzce Geše. „Uzdravování má své vzestupy a pády,“ řekl reportérce listu Christian Science Monitor. Jeho spolubojovník Fox na koně nesedá. Raději chodí vedle něj.

Co se děje v mozku
Kolumbijský tým šel ještě dál. Části veteránů nechal před programem a po něm vyšetřit magnetickou rezonancí. Studie publikovaná v roce 2021 v časopise Human Brain Mapping se zaměřila na oblasti, které zpracovávají strach a emoce.
Nejvýraznější změna se ukázala v takzvaném nucleus caudatus, části mozku, která patří k systému odměny a motivace. Po léčbě se posílilo jeho propojení s dalšími oblastmi mozku. A čím víc se posílilo, tím víc se zmírnily příznaky PTSD, a to hned po skončení programu i o tři měsíce později. Veteráni, kteří měli toto propojení silnější už na začátku, navíc z léčby vytěžili nejvíc. Autoři to považují za první doklad, že práce s koňmi může zasahovat právě do okruhů odměny, které jsou u lidí s posttraumatickou poruchou často utlumené. Šlo ovšem jen o necelé dvě desítky lidí a bez srovnávací skupiny.

A co koně?
Pokud kůň přebírá napětí člověka, nabízí se otázka, jestli si ho neodnáší s sebou. Na to se zaměřila Karyn Malinowská z Rutgersovy univerzity. V roce 2018 sledovala devět terapeutických valachů při práci se sedmi veterány s PTSD. Hladina stresového hormonu kortizolu se u koní nezměnila a srdeční tep jim během sezení dokonce klesal. Tato měření neukázala zvýšení sledovaných ukazatelů stresu; u devíti koní ale nelze vyloučit všechny formy nepohody ani závěr přenést na každý program. Veteránům se mezitím většina příznaků zmírnila.
Stejný tým v roce 2024 provedl něco, co v oboru dlouho chybělo: náhodně rozdělil veterány do dvou skupin. Jedna osm týdnů pracovala s koňmi ze země, druhá čekala. Výsledek ukazoval správným směrem. Příznaky PTSD u první skupiny klesly v průměru o 11,5 bodu, u čekajících naopak o pět bodů stouply. Studii ale nakonec dokončilo jen devět mužů místo plánovaných třiceti, takže statisticky jednoznačné to nebylo. Sami autoři přiznávají, že největší potíž bylo veterány vůbec sehnat.

Studie z roku 2025: pět dní na ranči
Další studie vyšla na konci listopadu 2025 v časopise Healthcare. Vedl ji psychiatr William Marchand, který pracuje pro americký úřad pro veterány v Salt Lake City. Tým sledoval program H.O.O.V.E.S. v Ohiu: pět dní na ranči, osm až deset veteránů, práce s koňmi ze země, skupinové rozhovory a společné jídlo. Zúčastnili se lidé ve věku od 30 do 67 let ze šestnácti amerických států.
Čísla vypadají působivě. Skóre posttraumatických příznaků kleslo u 32 účastníků v průměru z 55 na 25 bodů, deprese z 29 na 8. Zlepšení u PTSD a deprese bylo patrné i po čtyřech měsících, i když na kontrolu už se vrátila jen menšina účastníků. A autoři sami upozorňují na zásadní háček: dvě třetiny veteránů současně chodily na psychoterapii a skoro polovina brala léky. Co přesně zabralo, tedy z takové studie poznat nelze.

Co říká přísnější pohled
Když vědci v roce 2024 v časopise BMC Psychiatry shrnuli všechny dostupné studie, našli jich třináct s celkem 344 veterány. Průměrně se příznaky PTSD po terapii s koňmi zmírnily o víc než 12 bodů na standardní škále, což lékaři považují za klinicky znatelný rozdíl. Jiná souhrnná analýza ze stejného roku, která zahrnula 18 studií, došla k podobně povzbudivým závěrům.
Pak ale přichází to podstatné. Mezi třinácti studiemi byly jen dvě malé randomizované, tedy takové, které díky náhodnému rozdělení lépe omezují některá zkreslení. Ani srovnání s čekací skupinou ale samo neoddělí vliv koně od pozornosti terapeutů a společné aktivity. Většina zbytku měla střední až vysoké riziko zkreslení, malé vzorky a krátké sledování. „Na terapii s koňmi je třeba hledět opatrně a brát ji jako vznikající oblast výzkumu,“ shrnula v roce 2025 psycholožka Anamarija Veicová z Islandské univerzity pro britský odborný web The Mental Elf. Podle ní tato metoda zatím není připravená na běžné klinické použití.
Autoři otevřené studie doporučili ověření větším randomizovaným výzkumem. A kritici připomínají ještě jednu praktickou věc: kůň není pro každého. Je drahý, potřebuje prostor, zkušené lidi a stáj, kam se veterán musí dostat.
Doplněk, ne náhrada
To však Spojeným státům nebrání metodu podporovat. Americký Kongres v posledních letech posílá úřadu pro veterány peníze přímo vyčleněné na terapii s koňmi pro duševní zdraví a ten je rozděluje místním organizacím. Na Ukrajině mezitím vznikají další stáje pro vojáky. Projekt Spirit u Kyjeva měl už v září 2023 za sebou přes šest set obránců.
V Česku je podle dostupných studentských prací zapojení veteránů do hiporehabilitace spíš výjimkou. Koně se tu v terapii využívají hlavně u dětí. Odborníci, kteří se tématem zabývají, ale shodně doporučují totéž co zahraniční výzkumníci: brát koně jako doplněk osvědčené léčby. Vhodnost je potřeba řešit individuálně s odborníkem; odmítání běžné léčby samo o sobě není důkazem, že pomůže program s koněm.
Pro někoho může být práce s koněm snáze přijatelným začátkem spolupráce. Očekávání ale patří spojit s odborným vedením a pokračováním potřebné léčby. Znalost chování a potřeb koně pomáhá při kontaktu, nenahrazuje zkušeného terapeuta a instruktora.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- PBS News: In Connecticut, these horses are helping veterans cope with the trauma of combat
- Columbia Psychiatry: Horse Therapy Helps Veterans Overcome Trauma
- Columbia University Irving Medical Center: New PTSD Treatment for Veterans Deploys Horses as "Therapists"
- Valley News: For some traumatized veterans, the best therapy can be stroking a velvety nose
- Journal of Clinical Psychiatry: Equine-Assisted Therapy for PTSD Among Military Veterans: An Open Trial
- Human Brain Mapping: Neural changes following equine-assisted therapy for PTSD (PMC)
- NewYork-Presbyterian: Can Horses Help Veterans with PTSD?
- Wikipedia: Yuval Neria
- Thoroughbred Daily News: Men and women of war find solace in Mack's program
- Rutgers University: Study examines how therapy horses are affected when helping others
- Frontiers in Psychiatry: Ground-based adaptive horsemanship lessons for veterans with PTSD, randomized controlled pilot (2024)
- Healthcare (Basel): Pilot Observational Study of the H.O.O.V.E.S. Intensive Intervention (2025)
- BMC Psychiatry: Are equine-assisted services beneficial for military veterans with PTSD? Systematic review and meta-analysis (2024)
- Equine-Assisted Services for Veterans with PTSD: a Meta-Analysis (Cornelius-White a kol.)
- The Mental Elf: Neigh to PTSD: can horses help veterans heal?
- Christian Science Monitor: Recovery in Ukraine: When horses do the whispering
- Rubryka: Jak funguje projekt Koně a hrdinové
- Thoroughbred Daily News: House Appropriations Funds $5 Million For Veteran's Equine Therapy
- Theses.cz: Zapojení koní při léčbě post-traumatické stresové poruchy (Eliška Hamerlová)
Nejnovější články

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse
Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·

Proč pes přinese hračku a pak vám ji nechce dát
Pes vám položí slintavý míček k nohám, podívá se vám do očí a čeká. Sáhnete po něm a on ho v poslední chvíli chňapne a odskočí. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Jak přezimovat olivovník v květináči
Mladé olivovníky v italském pokusném sadu při mrazu kolem minus šesti stupňů přišly o listy. Podobné teploty se mohou objevit i na českém...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije pomeranian a na co si u něj dát pozor
Boo měl na Facebooku šestnáct milionů fanoušků a přezdívku „nejroztomilejší pes světa“. V lednu 2019 usnul a už se neprobudil, bylo mu...
Daniel Hanuš ·

Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
Kukačka obecná používá několik způsobů hnízdního parazitismu, ale ne každý trik platí pro všechny její hostitele. Některé výzkumy u...
Daniel Hanuš ·

Smí morče jíst hrušku?
Stačí, aby v kuchyni cvakl nůž o prkénko, a z výběhu se ozve pronikavé pískání. Morčata poznají zvuk krájeného ovoce dřív, než ucítí jeho...
Daniel Hanuš ·

Zimní salát a polníček: zelenina, kterou zasejete na podzim a jíte v zimě
Na farmě Eliota Colemana v Maine klesá v zimě teplota hluboko pod nulu a slunce tam svítí sotva devět hodin denně. Přesto odtud v lednu...
Daniel Hanuš ·

Smí pes jíst fíky?
Pět pacientů korejské kožní kliniky si chtělo pomoci domácím receptem. Namáčeli si nohy v odvaru z fíkových listů, pak vyšli na slunce a...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka nesmí do místnosti s čerstvě lakovanou podlahou
Když se lak na parketách po pár hodinách přestane lepit, většina lidí otevře dveře a pustí zvířata zpátky. U koček je to chyba...
Daniel Hanuš ·

Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
Pečivo ani kuchyňské zbytky nejsou vhodné krmivo pro volně žijící zvěř. U přežvýkavců může náhlá velká dávka obilovin, pečiva či ovoce...
Daniel Hanuš ·

Králík má v čumáku kolem sto milionů čichových buněk a pořád jím pohybuje
Dvoudenní králíče je slepé, hluché a matku uvidí jen na pár minut denně. Přesto pozná vůni naředěnou tak, že z ní ve vzduchu zbývají jen...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka žvýká plast. Nuda je jen část vysvětlení
Pracovníci útulku v americkém Fargu si letos v dubnu mysleli, že má kočka Rasha jen zácpu. Žrala, chodila, nevypadala nemocně. Pak přišel...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Máte zkušenost s podpůrným programem se zvířaty? Co vám na společné práci dávalo smysl?