Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota

Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku pochází odrůda, která dnes tvoří zhruba 80 procent všech avokád na trhu. Mateřský strom vydržel 76 let a pak ho po desetileté nemoci porazili, protože mu odumřely kořeny.
Hass původně vůbec nechtěl strom, ze kterého se stala legenda. Koupil tři pecky od pěstitele z Whittieru, vyrostl mu jeden silný semenáček a ten se pokoušel přeroubovat na tehdy populární odrůdu Fuerte. Roubování se mu nejméně dvakrát nepovedlo a strom chtěl pokácet. Rozmluvil mu to profesionální roubař.
Konec příběhu je méně veselý. Podle dobových záznamů strom deset let bojoval s fytoftorou, plísní, která napadá kořeny. V září 2002 ho pokáceli. A právě kořeny jsou to místo, kde zimní péče o avokádo z pecky nejčastěji selhává. Ne listy, které všichni pozorujeme, ale to, co je schované v květináči.
Obsah článku
- Strom, který v zimě nespí, jen šetří
- Světlo: avokádo je skromné, ale ne tolik, jak si myslíme
- Teplota: pozor na teplou tmu i studený parapet
- Voda: kořeny avokáda se dusí rychleji, než by člověk čekal
- Vzduch: v topné sezóně je v bytě sucho jako na poušti
- Rychlá diagnóza podle listů
- Zima je čekárna, jaro je čas na zásahy
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Strom, který v zimě nespí, jen šetří
Avokádo není jako fíkovník, který na zimu shodí listí a usne. Australský fyziolog Anthony Whiley, který avokádům zasvětil velkou část kariéry, ho popisuje jako „zimozelený“ strom, který se ale chová spíš jako opadavé dřeviny. Do listů investuje málo, rostou rychle a vydrží méně než deset měsíců.
Pro pěstitele v bytě to má jeden uklidňující důsledek: když avokádu v prosinci zežloutne a opadá pár nejstarších listů, nemusí to být katastrofa. Americký zahradník a autor Lee Reich to v textu pro sdružení California Rare Fruit Growers shrnul suše: se shazováním starších listů se prostě nedá nic dělat. Varovným signálem je teprve to, když padají i mladé listy, hnědnou celé plochy nebo se kmínek u země měkce prohýbá.

Světlo: avokádo je skromné, ale ne tolik, jak si myslíme
Australští vědci v čele s P. B. Scholefieldem v roce 1980 změřili, že listy odrůdy Fuerte dosáhnou maxima fotosyntézy už při poměrně slabém světle. Došli k závěru, že listí avokáda má vlastnosti stínomilné rostliny. To zní jako dobrá zpráva pro byt. Má to ovšem háček.
Whiley spolu s Brucem Schafferem z Floridské univerzity a dalšími kolegy v roce 1999 porovnali stromky avokáda pěstované v zemi a v nádobách. Výsledek publikovaný v časopise Journal of the American Society for Horticultural Science je pro každého majitele květináče poučný. Listy stromů v padesátilitrových nádobách zvládly v maximu jen zhruba čtvrtinu fotosyntézy stromů rostoucích volně v sadu (5,2 oproti 19 jednotkám). Vědci to vysvětlují tím, že omezené kořeny v nádobě „nestíhají odebírat“ cukry, ty se hromadí v listech a rostlina si fotosyntézu sama přibrzdí. V listech rostlin v nádobách naměřili o 60 procent víc škrobu.
Avokádo v květináči je tedy už ze své podstaty na úsporném režimu. Když k tomu přidáte prosincové světlo, které i v zasklené zahradnické fóliovce klesá na zlomek letních hodnot, rostlina se snadno dostane pod hranici, kdy víc energie prodýchá, než vyrobí. Pak začne čerpat ze zásob, slábne a shazuje listy.
Co s tím:
- Nejsvětlejší okno v bytě, ideálně jižní nebo západní. Každý metr od skla znamená v zimě dramaticky méně světla, i když to lidské oko nepozná.
- Čisté sklo a odhrnuté záclony. Zní to banálně, ale v zimě rozhoduje každé procento.
- Otáčení květináče o čtvrt otáčky jednou za týden či dva, aby se kmínek neohýbal jedním směrem.
- Přisvícení LED lampou pro pěstování rostlin je u avokáda rozumná investice. Studie na příbuzných subtropických dřevinách, například citrusech ve školkách, ukazují, že prodloužení zimního dne umělým světlem zlepšuje růst. Stačí 12 až 14 hodin denně, rostlina ale potřebuje i noc.

Teplota: pozor na teplou tmu i studený parapet
Lee Reich má pro avokádo v bytě jednoduché pravidlo: ideální je nejsvětlejší okno v nejchladnější místnosti. Teplo bez dostatku světla totiž rostlinu nutí růst, ale nemá z čeho. Výsledkem je dlouhý, tenký, vytáhlý kmínek s řídkými listy.
Jenže „chladná“ neznamená „studená“. Whiley se svým týmem v roce 1990 pěstoval mladá avokáda dvanáct týdnů s kořeny udržovanými na 13, 18, 23 a 28 °C. Při 18 °C a víc rostly rostliny podobně dobře. Při 13 °C byl růst kořenů i nadzemní části výrazně slabší. Ve studii z roku 1999 pak stačilo 24 nocí s teplotou kolem 8 až 10 °C, aby fotosyntéza listů klesla skoro na polovinu a ukazatel zdraví fotosyntetického aparátu se propadl z 0,81 na 0,41. Listy po takových nocích viditelně žloutly.
To je důležité, protože některé české rady doporučují zimovat avokádo při 8 až 10 °C jako středomořské rostliny. Pro mladý semenáček z pecky je to podle dostupných dat příliš chladno. Britská Královská zahradnická společnost (RHS) uvádí pro zimu v interiéru rozmezí 13 až 18 °C a to odpovídá i výzkumu: rozumný cíl je zhruba 16 až 20 °C, s chladnější variantou tam, kde je méně světla.
Na co si dát pozor:
- Parapet není pokoj. V noci u skla může být o několik stupňů méně než uprostřed místnosti a kořeny v květináči na studeném kameni chladnou nejvíc. Pomůže podložka z korku nebo polystyrenu.
- Větrání nárazem. Pět minut ledového průvanu na rozehřáté listy je šok. Při větrání je lepší rostlinu odsunout.
- Radiátor pod oknem. Horký suchý vzduch proudící zespodu listy vysušuje a substrát v květináči nad topením se zahřívá nerovnoměrně.
Extenzní služba Arkansaské univerzity připomíná ještě jednu věc: avokáda, která trávila léto venku, často shazují listy kvůli prudké změně, když je majitel přenese dovnitř až těsně před mrazem. Rostlina, která si zvykla na chladné noci a pak se ocitne v teplém a tmavém bytě, reaguje stresem.

Voda: kořeny avokáda se dusí rychleji, než by člověk čekal
Tady se vracíme ke stromu Rudolpha Hasse. Avokádo patří podle odborné literatury k ovocným dřevinám nejcitlivějším na špatné provzdušnění půdy. Americký výzkumník Lewis Stolzy už v roce 1967 zjistil, že když v půdě klesne přísun kyslíku pod určitou hranici, má 44 až 100 procent kořenů avokáda poškozených. Randy Ploetz a Bruce Schaffer pak v roce 1987 ukázali, že nedostatek kyslíku a fytoftora se navzájem posilují: dohromady kořeny ničí mnohem víc než každý zvlášť.
Jak vážně tenhle problém pěstitelé berou, ukazuje experiment chilské bioložky Pilar Gil z výzkumného institutu INIA. Její tým v Chile, kde se avokádové sady často zakládají na těžkých jílovitých půdách, vstřikoval do půdy kapkovou závlahou peroxid vodíku, který se rozkládá na vodu a kyslík. Nadzemní část stromků pak vytvořila významně víc biomasy. Kořeny avokáda zkrátka potřebují dýchat skoro stejně naléhavě jako pít.
V zimě je to v bytě obzvlášť zrádné. Při slabém světle rostlina méně fotosyntetizuje, méně se jí odpařuje voda z listů a substrát zůstává mokrý mnohem déle než v létě. K tomu chladnější kořeny pracují pomaleji. Zalévat „jako v létě, jen trochu méně“ proto často nestačí.
Prakticky to znamená:
- Zalévat podle substrátu, ne podle kalendáře. Až když je horní dva až tři centimetry suché na dotek a květináč je znatelně lehčí. V zimě to může být klidně jednou za dva týdny.
- Zalít pořádně, pak nechat odtéct. Vodu z misky po čtvrthodině vylít. Květináč bez odtokových otvorů je pro avokádo past.
- Vodu pokojové teploty. Ledová voda z kohoutku zchladí kořeny přesně tam, kde to nejméně potřebují.
- Hnojit minimálně nebo vůbec. RHS doporučuje v zimě nejvýš jednou měsíčně. Rostlina, která skoro neroste, živiny nespotřebuje a ty se v substrátu hromadí.
S tím souvisí i nejčastější zimní symptom, hnědé konečky listů. Avokádo je výjimečně citlivé na soli. Článek v ročence Kalifornské společnosti pro avokádo z roku 1971 ho dokonce označil za ovocnou dřevinu, která snáší zasolení půdy nejhůř ze všech. Typickým příznakem je spálení špičky a okrajů listu, které postupuje ke střední žilce. V bytě se soli hromadí z tvrdé vody a hnojiv. Pomůže občas zalít dešťovou nebo filtrovanou vodou a na jaře substrát propláchnout nebo vyměnit.

Vzduch: v topné sezóně je v bytě sucho jako na poušti
Druhou příčinou hnědnoucích okrajů je suchý vzduch. Měření v bytě v Ostravě, publikované v roce 2017, ukázalo, že vlhkost vzduchu v topné sezóně klesala pod 20 procent, v nejhorším okamžiku na 14 procent. Pro rostlinu z horských lesů Mexika a Střední Ameriky je to krutý kontrast.
Rosení listů má mezi zahradníky pověst spíš placeba, efekt vydrží pár minut. Lepší je zvlhčovač vzduchu, seskupení více rostlin k sobě nebo široká miska s oblázky a vodou pod květináčem, ovšem tak, aby dno květináče ve vodě nestálo. Suchý teplý vzduch navíc svědčí sviluškám. Pokud se na listech objeví drobné světlé tečky a jemné pavučinky na rubu, je čas listy omýt vlažnou sprchou.
Rychlá diagnóza podle listů
- Pár nejstarších listů žloutne a padá, nové jsou v pořádku: přirozená obměna, nic nedělat.
- Hnědé suché špičky a okraje: suchý vzduch, soli z vody a hnojiva, případně nepravidelná zálivka.
- Listy žloutnou plošně, ochabují i ve vlhkém substrátu, padají i mladé: přemokřené a dusící se kořeny, často v kombinaci s chladem. Okamžitě omezit zálivku, zkontrolovat odtok.
- Dlouhý tenký kmínek, malé listy daleko od sebe: málo světla a příliš teplo.
- Náhlý opad po přenesení zvenku nebo po větrání: teplotní šok.

Zima je čekárna, jaro je čas na zásahy
Lákavé je vytáhlé avokádo v prosinci zkrátit. Arkansaští odborníci ale radí počkat: rostlina, která se uvnitř trápí, potřebuje každý list, který má. Zaštípnutí vrcholu, které podpoří větvení, i přesazení do většího květináče patří na jaro, kdy se dny prodlouží a avokádo se znovu rozroste.
A ještě jedna poznámka pro chovatele. Listy, kůra i pecka avokáda obsahují látku persin. Kočkám a psům může okusování listů způsobit zažívací potíže, pro ptáky, například papoušky nebo kanárky, mohou být nebezpečné až smrtelně. Pokud po bytě létá opeřenec, avokádo by mělo stát mimo jeho dosah.
Ovoce se z avokáda z pecky v bytě dočkáte jen výjimečně a i kdyby, nebude chutnat jako to, ze kterého pecka pochází. Rudolph Hass měl štěstí jednou za století. Na parapetu ale může vyrůst dvoumetrový strom s velkými lesklými listy, který přežije desítky zim. Stačí si pamatovat, co by mateřskému stromu Hass nejspíš poradil každý z dnešních vědců: hodně světla, mírné teplo a kořeny, které můžou dýchat.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Hass avocado, Wikipedia
- Whiley, Searle, Schaffer, Wolstenholme (1999): Cool Orchard Temperatures or Growing Trees in Containers Can Inhibit Leaf Gas Exchange of Avocado and Mango, J. Amer. Soc. Hort. Sci.
- Effect of root temperatures on growth of two avocado rootstock cultivars (Whiley a kol. 1990), FAO AGRIS
- Scholefield a kol. (1980): Some environmental effects on photosynthesis and water relations of avocado leaves, California Avocado Society Yearbook
- Gil, Ferreyra a kol. (2009): Effect of injecting hydrogen peroxide into heavy clay loam soil on avocado trees, Chilean Journal of Agricultural Research
- Gil (2008): disertace o provzdušnění půdy a avokádu, kapitola 3
- California Avocado Society Yearbook 1949: kyslík a kořeny semenáčků
- California Avocado Society Yearbook 1971/72: citlivost avokáda na zasolení
- California Avocado Society Yearbook 1966: příznaky poškození chloridy
- Elisabeth C. Miller Library, University of Washington: Growing avocado plant indoors (cituje Lee Reicha)
- University of Arkansas Cooperative Extension: Avocado
- RHS: How to grow avocados
- Assessment and Optimization of Indoor Environment (Ostrava, 2017), VŠTE České Budějovice
- Digger Magazine: Growing Knowledge, denní světelný integrál ve fóliovníku v zimě
- Improving Winter Growth in the Citrus Nursery with LED and HPS Supplemental Lighting
- Novinky.cz: Jak doma vypěstovat avokádo z pecky
- Českéstavby.cz: Proč se nedaří vašemu avokádu
- Laidback Gardener: Browning leaves on an avocado tree
Nejnovější články

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse
Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·

Kočka nevidí ostře to, co má přímo pod nosem. Pomáhají jí vousy
Pamlsek dopadne na podlahu pět centimetrů před kočičí čumák a kočka se chová, jako by tam nebyl. Čichá vlevo, vpravo, šťouchne tlapkou do...
Daniel Hanuš ·

Proč pes přinese hračku a pak vám ji nechce dát
Pes vám položí slintavý míček k nohám, podívá se vám do očí a čeká. Sáhnete po něm a on ho v poslední chvíli chňapne a odskočí. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Jak přezimovat olivovník v květináči
Mladé olivovníky v italském pokusném sadu při mrazu kolem minus šesti stupňů přišly o listy. Podobné teploty se mohou objevit i na českém...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije pomeranian a na co si u něj dát pozor
Boo měl na Facebooku šestnáct milionů fanoušků a přezdívku „nejroztomilejší pes světa“. V lednu 2019 usnul a už se neprobudil, bylo mu...
Daniel Hanuš ·

Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
Kukačka obecná používá několik způsobů hnízdního parazitismu, ale ne každý trik platí pro všechny její hostitele. Některé výzkumy u...
Daniel Hanuš ·

Smí morče jíst hrušku?
Stačí, aby v kuchyni cvakl nůž o prkénko, a z výběhu se ozve pronikavé pískání. Morčata poznají zvuk krájeného ovoce dřív, než ucítí jeho...
Daniel Hanuš ·

Smí pes jíst fíky?
Pět pacientů korejské kožní kliniky si chtělo pomoci domácím receptem. Namáčeli si nohy v odvaru z fíkových listů, pak vyšli na slunce a...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka nesmí do místnosti s čerstvě lakovanou podlahou
Když se lak na parketách po pár hodinách přestane lepit, většina lidí otevře dveře a pustí zvířata zpátky. U koček je to chyba...
Daniel Hanuš ·

Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
Pečivo ani kuchyňské zbytky nejsou vhodné krmivo pro volně žijící zvěř. U přežvýkavců může náhlá velká dávka obilovin, pečiva či ovoce...
Daniel Hanuš ·

Králík má v čumáku kolem sto milionů čichových buněk a pořád jím pohybuje
Dvoudenní králíče je slepé, hluché a matku uvidí jen na pár minut denně. Přesto pozná vůni naředěnou tak, že z ní ve vzduchu zbývají jen...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka žvýká plast. Nuda je jen část vysvětlení
Pracovníci útulku v americkém Fargu si letos v dubnu mysleli, že má kočka Rasha jen zácpu. Žrala, chodila, nevypadala nemocně. Pak přišel...
Daniel Hanuš ·

Bidýlko pro dravce na poli i zahradě
Umělá bidla mohou dravcům nabídnout posed na otevřeném poli a zvýšit jejich přítomnost. Výsledky omezování hrabošů se však liší podle...
Daniel Hanuš ·

Než zapnete pračku nebo sušičku, podívejte se dovnitř. Kočky milují teplé bubny
Melbournská chovatelka Syma letos v červenci sušila peřinu a nechala dvířka sušičky na chvíli otevřená. Když se po několika hodinách...
Daniel Hanuš ·













Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Pěstujete avokádo z pecky? Jak mu v zimě zajišťujete dostatek světla a přiměřenou zálivku?