Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse

Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a kdy mohou upozornit na bolest, kterou kočka jinak skrývá? Které signály už raději řešit s veterinářem?
Kočky jsou mistryně v zatloukání. Kulhají, až když to jinak nejde, a bolavý zub vydrží žvýkat na druhé straně tlamy klidně měsíce. Jenže trávicí trakt a čelist se zatloukat nedají. Kručení a cvakání jsou mimovolné zvuky, které kočka nedokáže zastavit, ani kdyby chtěla. Proto stojí za to jim rozumět.
Obsah článku
- Kručení má odborný název a většinou nic neznamená
- Kdy kručení přestává být nevinné
- Mlaskání a polykání: takhle vypadá kočičí nevolnost
- Cvakání čelistí jako výkřik bolavého zubu
- Barmské kočky a nejtvrdší podoba bolesti v tlamě
- Cvakání u okna je jiná kapitola
- Jak poznat, který zvuk je který
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Kručení má odborný název a většinou nic neznamená
Zvuky z břicha se ve veterinární medicíně jmenují borborygmy. Vznikají, když střevní stěna posouvá směs plynu a tekutiny dál. U zdravé kočky se ozývají hlavně několik hodin po jídle, kdy se trávenina valí střevem, a pak paradoxně ve chvíli, kdy je žaludek prázdný. Prázdné střevo totiž nemá čím zvuk tlumit, takže každý pohyb plynu je slyšet mnohem víc.
To, proč kočce kručí i dlouho po jídle, popsali fyziologové už koncem osmdesátých let. Výzkumník De Vos tehdy na University of Illinois měřil elektrickou aktivitu tenkého střeva u osmnácti lačných koček. U všech našel takzvaný migrující hrotový komplex: silnou vlnu stahů, která se zhruba jednou za hodinu prožene střevem a vymete z něj zbytky potravy, hlen a bakterie. Studie publikované v roce 1993 v odborném časopise American Journal of Physiology pak ukázaly, že kočičí verze tohoto „úklidového“ mechanismu je jiná než u psů a že ji řídí nervová soustava samotného střeva. Laicky řečeno: když vaší kočce kručí v břiše hodinu před večeří, střevo si právě dělá pořádek.
Hlasitější kručení může mít i další banální příčiny. Kočka zhltla granule příliš rychle a spolkla s nimi vzduch. Dostala nové krmivo bez postupného přechodu. Nebo ochutnala něco, co neměla, třeba pokojovou rostlinu či zbytek z talíře. Pokud se kručení objeví ojediněle a kočka se jinak chová normálně, můžete ji krátce sledovat. Když se potíže vracejí, zhoršují nebo se přidá nechutenství, zvracení či změna stolice, obraťte se na veterináře.

Kdy kručení přestává být nevinné
Problém nastává, když se kručení opakuje týdny a přidají se k němu další věci: zvracení, měkčí stolice, hubnutí nebo naopak nezvyklá žravost. A tady narážíme na jednu z největších slepých skvrn kočičích majitelů.
Analytici americké sítě veterinárních nemocnic Banfield prošli záznamy více než milionu dospělých koček z let 2008 až 2012. Chronické zvracení nebo průjem měla zapsaná zhruba dvě procenta z nich. Autorky studie Silke Kleinhenz a Emi Kate Saito ale samy upozorňují, že skutečné číslo bude výrazně vyšší. Mnoho majitelů totiž zvracení u kočky považuje za normální a veterináři to vůbec neřeknou, pokud se na to přímo nezeptá. Riziko přitom roste s věkem: u koček starších deseti let bylo podle stejné analýzy až osmnáctkrát vyšší než u mladých dospělých.
Nejtvrději proti mýtu o „normálním“ zvracení vystoupil texaský veterinář Gary Norsworthy z kliniky Alamo Feline Health Center v San Antoniu. Se spolupracovníky vyšetřil sto koček, které chronicky zvracely, hubly nebo měly průjem, a od každé odebral vzorky ze všech vrstev stěny tenkého střeva. Výsledky publikoval v roce 2013 v časopise Journal of the American Veterinary Medical Association. Normální nález měla jediná kočka. Padesát koček mělo zánět střeva a dalších padesát nádor, ve 46 případech lymfom.
Čtvrtina těch zvířat přitom přišla na klinice jen na pravidelnou roční prohlídku. Majitelé o žádném problému nevěděli, nebo ho za problém nepovažovali. Norsworthy proto navrhl jednoduché pravidlo i pro chlupové koule: pokud je kočka vyzvrací dvakrát za měsíc a častěji, případně krátkosrstá kočka víc než jednou za dva měsíce, nejde už podle něj o „chlupy“, ale o signál, že střevo nepracuje, jak má. Jeho teorie zní, že zpomalené střevo nestíhá chlupy posouvat dál, a ty se pak hromadí v žaludku.
Studie má i své kritiky, kteří namítají, že kontrolní skupiny v podobných výzkumech nebyly úplně čisté. Na hlavním poselství se ale shodnou: opakované zvracení a dlouhodobé kručení u starší kočky si zaslouží vyšetření, ne pokrčení ramen.

Mlaskání a polykání: takhle vypadá kočičí nevolnost
A teď k druhému zvuku. Když kočka v noci mlaská, olizuje si pysky, naprázdno polyká a čelist jí přitom tiše cvaká, nejčastěji to znamená jediné: je jí špatně od žaludku.
Kočky nevolnost nemohou ohlásit, ale jejich tělo na ni reaguje zvýšeným sliněním. Přebytečné sliny pak zvíře polyká a olizuje, a právě odtud se bere to charakteristické mlaskání. Veterinární přehledy uvádějí slinění, olizování a neklid jako nejčastější projevy nevolnosti u koček. Britská charitativní organizace PDSA mezi varovné signály řadí také častější polykání, okusování trávy a horší chuť k jídlu.
Jak výmluvné tyhle projevy jsou, ukázal pokus týmu Manuela Martina-Florese z Cornellovy univerzity, publikovaný v roce 2016 v Journal of Feline Medicine and Surgery. Kočky před zákrokem dostaly léky, po kterých zvířata běžně zvracejí. Část z nich předem dostala tabletu proti zvracení. Zvracení u ní kleslo ze 40 na pouhá 4 procenta. Olizování pysků ale zůstalo u téměř třetiny koček, zatímco v kontrolní skupině ho mělo 52 procent. Jinými slovy: lék zastavil zvracení, ale nevolnost úplně nezahnal, a kočky to daly najevo právě mlaskáním. Podobný výsledek přinesla i japonská studie z roku 2020.
Pro majitele z toho plyne praktická věc. Kombinace hlasitého kručení a mlaskání s polykáním je klasická předehra ke zvracení. Pokud kočka po pár minutách vyzvrací chlupovou kouli a pak je klidná, problém se nejspíš vyřešil. Pokud ale mlaská opakovaně, odmítá jídlo, nebo se dáví bez výsledku, hrozí i horší věci. Veterináři varují zejména před cizím tělesem: kousek stébla trávy zaseknutý vzadu v krku, nebo nebezpečná nitka, provázek či vlna, které se mohou zachytit pod jazykem a zbytek putuje střevem. Takové „lineární“ cizí těleso je urgentní stav a nikdy se ho nesnažte sami vytáhnout.

Cvakání čelistí jako výkřik bolavého zubu
Úplně jiný příběh vypráví cvakání, které se objevuje při jídle. Kočka si nese granuli do tlamy, chvíli žvýká, pak jí čelist rychle zadrkotá, sousto vypadne a ona ho třeba nechá ležet. Takové chování může souviset se zubní bolestí, mimo jiné s resorpcí zubů, ale samo o sobě diagnózu neurčuje.
Jde o onemocnění, při kterém vlastní buňky těla začnou zub rozpouštět, obvykle od krčku. Příčinu zatím nikdo spolehlivě nezná, a přitom je mimořádně častá. Britská veterinární stomatoložka Cecilia Gorrel ve svém přehledu pro Journal of Feline Medicine and Surgery uvádí, že ji podle různých studií má 28 až 67 procent koček. Vyšší čísla vycházejí tam, kde veterináři dělali rentgen, protože část lesí se skrývá jen v kořeni a pouhým okem ji nejde vidět. Finští vědci v rozsáhlém dotazníkovém výzkumu přes osm tisíc koček zjistili, že mezi zvířaty, která veterinář důkladně vyšetřil v sedaci, měla resorpci každá pátá. S věkem riziko roste.
Že bolest je skutečná, poznají veterináři zvláštním způsobem. Když se odkrytého místa na zubu dotknou kovovou sondou, kočce začne čelist cvakat a třást se, a to i v celkové anestezii. Odborníci z nemocniční sítě VCA to popisují jako svalové záškuby čelisti, které se spustí pokaždé, když se něco dotkne obnaženého zubního nervu. Doma se totéž děje při kousání tvrdé granule.
Kočka přitom dál jí, jen jinak. Žvýká na jedné straně, upřednostňuje kapsičky, hltá vcelku, nebo jí trousí. Gorrel upozorňuje, že řada postižených koček nevykazuje žádné zjevné příznaky. Majitelé si proto často všimnou až toho cvakání. Léčba je jasná: postižený zub se trhá, případně se odstraní jen korunka. Veterinární zubař citovaný v časopise Tufts Catnip, který vydává veterinární fakulta Tuftsovy univerzity, popisuje, že kočka po vytržení nemocného zubu bývá přátelštější, má lepší chuť k jídlu, víc se čistí a je aktivnější. Majitelé podle něj často říkají, že mají doma „novou kočku“.

Barmské kočky a nejtvrdší podoba bolesti v tlamě
Vzácnější, ale dramatičtější příčinou cvakání a mlaskání je syndrom orofaciální bolesti, v odborné literatuře zkracovaný jako FOPS. Popsala ho britská veterinární neuroložka Clare Rusbridge, dnes působící na University of Surrey, se spolupracovníky v roce 2010. Prošli 113 případů a sto z nich byly barmské kočky.
Postižená zvířata mají záchvaty prudké bolesti, obvykle na jedné straně tlamy. Spustit je dokáže obyčejný pohyb, jako je žvýkání, pití nebo olizování. Kočky přitom přehnaně mlaskají, olizují se, hrabou si tlapkou u pusy a v nejhorších případech si rozkoušou jazyk. Autoři studie se domnívají, že jde o neuropatickou bolest související s trojklaným nervem, podobně jako u lidské neuralgie, a že vysoký podíl barmských koček ukazuje na dědičnost. Spouštěčem bylo často prořezávání zubů nebo jiné onemocnění dutiny ústní, které mělo v anamnéze 63 procent koček. U pětiny zvířat šlo záchvaty přímo spojit se stresovou situací.
Běžné léky proti bolesti často nezabírají a pomáhají až přípravky původně určené proti epilepsii. Ukazuje to, jak vážná nemoc to je: 12 procent koček ze studie muselo být kvůli ní utraceno. Pokud tedy máte barmskou kočku a ta se náhle začne tlapkou škrábat u pusy a divoce mlaskat, nečekejte.

Cvakání u okna je jiná kapitola
Aby nevyšlo, že každé cvakání znamená nemoc: existuje jedno, které je naprosto zdravé a skoro komické. Kočka sedí u okna, sleduje vrabce na parapetu a čelist jí rychle drkotá, často doprovázená tichým pípavým mečením.
Vysvětlení se nabízí několik. Etolog Desmond Morris v knize Catwatching tento projev označil za takzvanou činnost naprázdno: kočka je připravená k lovu, ale nemůže ho dokončit, a tak aspoň předvádí pohyb smrtícího kousnutí do týla kořisti. Jiná hypotéza mluví o napodobování zvuků kořisti. Podporuje ji pozorování z amazonské rezervace Adolpha Duckeho, které v roce 2009 popsali brazilští vědci Fabiano de Oliveira Calleia a Marcelo Gordo spolu s Fabiem Rohem z Wildlife Conservation Society. Viděli tam margaye, malou jihoamerickou kočkovitou šelmu, jak napodobuje hlasy mláďat tamarínů, aby přilákal dospělé opice blíž. Lov se nepovedl, protože jeden tamarín léčku prokoukl a varoval ostatní. Zda domácí kočky u okna dělají něco podobného záměrně, zůstává otázkou. Jisté je, že když cvakání přichází jen při pohledu na ptáky, zdraví vaší kočky nijak neohrožuje.

Jak poznat, který zvuk je který
Shrnuto do praxe, stačí si všímat, kdy a s čím se zvuky objevují:
- Kručí před jídlem nebo pár hodin po něm a jinak je kočka v pohodě: normální práce střev, nic neřešte.
- Kručí a k tomu mlaská a polyká naprázdno: kočce je špatně. Jednorázové zvracení chlupové koule je v pořádku, opakované mlaskání, dávení bez výsledku nebo odmítání jídla už ne.
- Zvracení chlupů se opakuje, kočka hubne nebo má měkkou stolici: objednejte se k veterináři, zvlášť u starší kočky.
- Cvaká čelistí při jídle, trousí, žvýká na jedné straně: podezření na bolavý zub. Požádejte o prohlídku chrupu a ideálně i rentgen.
- Mlaská, škrábe se tlapkou u pusy, kouše si jazyk: urgentně k veterináři, u barmských koček myslete na FOPS.
- Vidíte z tlamy nebo konečníku vyčnívat nitku či provázek: netahejte a jeďte hned.
- Cvaká jen u okna na ptáky: kočka je lovec a všechno je, jak má být.
Kočka vám o své bolesti nikdy neřekne nahlas. Ale v noci, kdy si myslí, že ji nikdo neposlouchá, to často zvukem z břicha nebo z tlamy přizná sama.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Kleinhenz S., Saito E. K.: Prevalence of chronic gastrointestinal signs in cats (Veterinary Focus, Royal Canin Academy)
- Norsworthy G. D.: Chronic Vomiting in Cats isn't Normal After All (Veterinary Practice News)
- Kritický dopis ke studiím chronických enteropatií (Journal of Veterinary Internal Medicine)
- Characterization and pharmacological analysis of electrical activity in the small intestine of fasting cat (University of Illinois)
- Migrating spike complex in the small intestine of the fasting cat (American Journal of Physiology, 1993)
- Role of the enteric nervous system in the control of migrating spike complexes in the feline small intestine (1993)
- Martin-Flores M. a kol.: Evaluation of oral maropitant as an antiemetic in cats receiving morphine and dexmedetomidine (JFMS, 2016)
- Kanda T. a kol.: Antiemetic effect of oral maropitant before brimonidine in healthy cats (JFMS, 2020)
- PDSA: Vomiting in cats
- Catster: Cat licking his lips, what is going on
- PangoVet: Cat stomach is gurgling
- Vetster: Altered Gastric Noises in Cats
- Gorrel C.: Tooth resorption in cats: Pathophysiology and treatment options (JFMS, 2015)
- Feline tooth resorption in a case-control study based on 944 dentally examined cats from a Finnish survey (bioRxiv)
- VCA Canada: Tooth Resorption in Cats
- Patton Veterinary Hospital: Resorptive Dental Lesions in Cats
- Tufts Catnip: The Removal of Feline Teeth
- Rusbridge C. a kol.: Feline orofacial pain syndrome (FOPS): A retrospective study of 113 cases (JFMS, 2010)
- VIN: The Feline Orofacial Pain Syndrome
- EurekAlert: Wild cat mimics monkey calls (Wildlife Conservation Society)
- National Geographic: Wild cats mimic monkeys to lure prey
- Cat in a Flat: Why do cats chatter at birds?
Nejnovější články

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·

Kočka nevidí ostře to, co má přímo pod nosem. Pomáhají jí vousy
Pamlsek dopadne na podlahu pět centimetrů před kočičí čumák a kočka se chová, jako by tam nebyl. Čichá vlevo, vpravo, šťouchne tlapkou do...
Daniel Hanuš ·

Proč pes přinese hračku a pak vám ji nechce dát
Pes vám položí slintavý míček k nohám, podívá se vám do očí a čeká. Sáhnete po něm a on ho v poslední chvíli chňapne a odskočí. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Jak přezimovat olivovník v květináči
Mladé olivovníky v italském pokusném sadu při mrazu kolem minus šesti stupňů přišly o listy. Podobné teploty se mohou objevit i na českém...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije pomeranian a na co si u něj dát pozor
Boo měl na Facebooku šestnáct milionů fanoušků a přezdívku „nejroztomilejší pes světa“. V lednu 2019 usnul a už se neprobudil, bylo mu...
Daniel Hanuš ·

Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
Kukačka obecná používá několik způsobů hnízdního parazitismu, ale ne každý trik platí pro všechny její hostitele. Některé výzkumy u...
Daniel Hanuš ·

Zimní salát a polníček: zelenina, kterou zasejete na podzim a jíte v zimě
Na farmě Eliota Colemana v Maine klesá v zimě teplota hluboko pod nulu a slunce tam svítí sotva devět hodin denně. Přesto odtud v lednu...
Daniel Hanuš ·

Smí pes jíst fíky?
Pět pacientů korejské kožní kliniky si chtělo pomoci domácím receptem. Namáčeli si nohy v odvaru z fíkových listů, pak vyšli na slunce a...
Daniel Hanuš ·

Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
Pečivo ani kuchyňské zbytky nejsou vhodné krmivo pro volně žijící zvěř. U přežvýkavců může náhlá velká dávka obilovin, pečiva či ovoce...
Daniel Hanuš ·

Králík má v čumáku kolem sto milionů čichových buněk a pořád jím pohybuje
Dvoudenní králíče je slepé, hluché a matku uvidí jen na pár minut denně. Přesto pozná vůni naředěnou tak, že z ní ve vzduchu zbývají jen...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka žvýká plast. Nuda je jen část vysvětlení
Pracovníci útulku v americkém Fargu si letos v dubnu mysleli, že má kočka Rasha jen zácpu. Žrala, chodila, nevypadala nemocně. Pak přišel...
Daniel Hanuš ·













Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Zaznamenali jste u kočky kručení v břiše, mlaskání nebo cvakání čelistí? Co vám pomohlo poznat, kdy už je čas zavolat veterináři?