Papoušci si všimnou, když soused dostane lepší pamlsek. Vadí jim ale něco jiného

Kapucínská opička, která dostala okurku místo hroznu, ji vztekle hodila výzkumníkovi zpátky. Video obletělo svět a stalo se symbolem zvířecího smyslu pro spravedlnost. Když stejnou zkoušku vědci z Institutu Maxe Plancka nachystali papouškům, čekali podobnou scénu.
Na Tenerife, v areálu Loro Parque, sedí dva papoušci v sousedních klecích oddělených sítí. Každý dostane malý kovový kroužek, žeton, a když ho podá člověku za mřížkou, dostane odměnu. Dlouho platí jednoduché pravidlo: oba odevzdají žeton, oba dostanou stejně. Pak se pravidla nenápadně změní.
Tenhle pokus provedl tým Anastasie Krasheninnikovy a Auguste von Bayern z Max Planckova institutu pro ornitologii s 28 ručně odchovanými papoušky čtyř druhů. Testovali osm žaků šedých, osm arů zelených, šest arů modrobradých a šest arů modrohlavých.
Výsledek zveřejnili v časopise Scientific Reports pod titulkem, který nenechává mnoho prostoru pro pochybnosti: Papoušci nevykazují averzi k nerovnosti.
Obsah článku
Opice, které hodily okurku
Aby bylo jasné, proč je to překvapení, musíme se vrátit do roku 2003. Primatoložka Sarah Brosnanová a Frans de Waal tehdy v časopise Nature popsali pokus s kapucínskými opicemi. Opice za žeton dostávaly plátek okurky a byly spokojené. Jakmile ale viděly, že sousedka za stejnou službu dostává hrozen vína, začaly okurku odmítat, některé ji dokonce mrštily ven z klece. Záběr z přednášky Franse de Waala, na kterém rozzlobená kapucínka vrací okurku a buší do klece, dodnes koluje internetem.
Od té doby se podobné testy dělaly s šimpanzi, makaky, psy i vránami. Psi v pokusu Friederike Range z Vídně přestali podávat tlapku, když soused za stejný úkon dostával pamlsek a oni nic. Vrány a havrani, které ve Vídni testovala Claudia Wascherová s Thomasem Bugnyarem, vyměňovali žetony méně ochotně, když partner dostal sýr a oni jen hrozen. Krkavcovití jsou přitom intelektuálně srovnatelní s papoušky. Vědci proto čekali, že i papoušci budou mít pro nespravedlnost citlivé oko.

Všimnou si. Jen to neberou osobně
Tady je potřeba být přesný, protože právě v tom je celý příběh zajímavý. Papoušci v pokusu rozdíl v jídle rozhodně zaznamenali. Všechny čtyři druhy jasně rozlišovaly mezi semínkem a ořechem a o ořech stály víc. Jenže ten fakt, že ho dostal soused a ne oni, jejich chování neměnil. Žakové i arové modrohlaví vyměňovali žetony stejně ochotně, ať dostávali stejně jako partner, nebo hůř.
Jediná výjimka na první pohled vypadala jako uražená ješitnost. Arové zelení, největší z testovaných druhů, začali v nerovných kolech pracovat pomaleji a žetony vraceli méně. Vědci ale měli připravenou kontrolu: položili ořech do vedlejší klece, která byla úplně prázdná. Žádný soused, kterému by ara mohl závidět. A arové zelení reagovali úplně stejně. Nevadilo jim, že někdo jiný má víc. Vadilo jim, že vidí ořech, a sami dostávají semínko.
Podobně dopadl i druhý typ zkoušky. Vědci nechali jednoho ptáka odevzdávat víc žetonů než souseda za stejnou odměnu. Ani jeden ze čtyř druhů na nerovnou práci nereagoval.

Kea, kakadu a jedna opatrná výjimka
Tenerifský pokus není osamocený. O dva roky dřív otestovali Megan Heaneyová, Russell Gray a Alex Taylor čtyři mladé samce nestora kea z Nového Zélandu, horského papouška proslulého tím, že turistům okusuje stěrače a těsnění aut. Ptáci jménem Neo, Zak, Taz a Bruce prošli stejnou žetonovou zkouškou. Nereagovali na horší jídlo, na víc práce ani na situaci, kdy oni nedostali nic a soused aspoň něco.
Kakadu Goffinovi, malí bílí papoušci z Indonésie, které na Veterinární univerzitě ve Vídni zkoumá tým Alice Auersperg, ukázali o něco složitější obrázek. Na rozdíl v kvalitě odměny také nereagovali. Když ale museli pracovat víc než soused, objevily se náznaky nevole. Autoři studie publikované v časopise Ethology je ovšem sami označují jen za předběžné. A přidali důležitý postřeh: když kakadu dlouho nedostávali nic dobrého, ztratili chuť hrát bez ohledu na to, co dostával soused.

Proč by papoušek měl být velkorysý
Tým z Max Planckova institutu nabízí vysvětlení, které zní skoro romanticky. Většina velkých papoušků žije v celoživotních párech. Najít si nového partnera je pro ně drahé, trvá to dlouho a v divočině to znamená riskovat. Pro takové zvíře nedává smysl hlídat si, jestli partner zrovna nedostal větší sousto. Dlouhodobě se jim to vrátí, protože jejich osudy jsou propojené. Jak to shrnuje tisková zpráva Společnosti Maxe Plancka, společný úspěch páru je důležitější než občasná výhoda jednoho z nich.
Zapadá to do dalších pokusů ze stejné laboratoře. Désirée Brucksová a Auguste von Bayern v roce 2020 v časopise Current Biology ukázali, že žakové dobrovolně podávají žetony sousedovi, který sám žádný nemá, aby si mohl koupit jídlo. Žako jménem Bella posílala své kroužky otvorem ve stěně kamarádce Kimmi. Když ale Kimmi neměla jak žeton vyměnit, Bella přestala. Pomáhala tedy cíleně, jen když to druhému k něčemu bylo. V jiné studii si žakové mohli vybrat žeton, který odměnil jen je, nebo žeton, který odměnil i souseda. Zajímavé je, že ani nerovné odměny jejich ochotu pomáhat nesnížily, ačkoli vědci předpokládali opak.
Nejnovější srovnání čtyř druhů papoušků, které tým s Jorgem Massenem z Utrechtské univerzity publikoval v létě 2025 ve Scientific Reports, ukázalo, že všechny druhy sdílely jídlo s ostatními členy skupiny ve střední až vysoké míře. Nejvíc dávali svým oblíbencům, tedy ptákům, s nimiž trávili čas, a to i když nebyli příbuzní. Nejštědřejší byli samci druhů, které vychovávají mláďata kooperativně, tedy s pomocí dalších členů hejna.

Možná nejsou závistivé ani opice
Než papouškům začneme přisuzovat ušlechtilost, kterou nemají ani lidé, je tu ještě jeden zvrat. V roce 2024 zveřejnil psycholog Oded Ritov s kolegy v Proceedings of the Royal Society B velkou metaanalýzu. Prošli 23 studií s více než 60 000 pozorováními u 18 druhů zvířat. Závěr? Přesvědčivé důkazy, že zvířata reagují na nerovnost mezi sebou a sousedem, chybí.
Mnohem lépe podle Ritova sedí jednodušší vysvětlení: zklamané očekávání. Opice protestovaly i tehdy, když hrozen ležel v prázdné kleci a žádná sousedka tam nebyla. Nevadilo jim, že někdo jiný má víc. Vadilo jim, že člověk má hrozny a dává jim okurku. „Nemůžeme na základě těchto dat tvrdit, že zvířata prožívají žárlivost," řekl Ritov. Pokud nějaký efekt existuje, je podle něj velmi slabý a nemá nic společného s hluboce zakořeněným smyslem pro spravedlnost, jaký mají lidé.
Arové zelení z Tenerife se tak najednou nejeví jako výjimka. Chovali se přesně jako kapucínky v Ritovově přečtení: viděli lepší jídlo a chtěli ho.

Co to znamená pro vás doma
Pokud máte dva papoušky a jednomu podáte oříšek a druhému kousek jablka, s velkou pravděpodobností nezačnou počítat křivdy. Výzkum ale ukazuje, že si všimnou, co je k mání, a že vidět lepší sousto, které nedostanou, je pro ně frustrující. Ten pocit nemíří na souseda, ale na vás, kdo pamlsky rozdává.
Papoušci navíc bedlivě sledují, co jedí ostatní. Studie Julie Penndorfové z Australské národní univerzity, publikovaná letos na jaře v PLOS Biology, sledovala přes 700 divokých kakadu žlutočečelatých v Sydney. Když jeden pták začal jíst neznámé obarvené mandle, do deseti minut ho napodobilo dalších patnáct. Co jí soused, je pro papouška důležitá informace. Jen ji nepoužívá k tomu, aby se cítil ukřivděný.
Praktická rada je tedy prostá. Pokud nechcete, aby váš pták žadonil, nepodávejte dobroty jinému zvířeti přímo před jeho očima, když pro něj nic nemáte. A když se zdá, že trucuje, nejspíš ho netrápí spravedlnost, ale vlašský ořech, který vidí a nemá.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Krasheninnikova A. a kol.: Parrots do not show inequity aversion, Scientific Reports, 2019
- Plný text studie v PubMed Central
- Max-Planck-Gesellschaft: Prosocial and tolerant parrots help others to obtain food
- Heaney M., Gray R., Taylor A.: Kea show no evidence of inequity aversion, Royal Society Open Science, 2017
- Laumer I. a kol.: Tentative evidence for inequity aversion to unequal work-effort but not to unequal reward distribution in Goffin's cockatoos, Ethology, 2020
- Krasheninnikova A. a kol.: Assessing African grey parrots' prosocial tendencies in a token choice paradigm, Royal Society Open Science, 2019
- Brucks D. a kol.: Exploring the drivers of inter- and intraspecific differences in prosociality in four parrot species, Scientific Reports, 2025
- Wascher C., Bugnyar T.: Behavioral Responses to Inequity in Reward Distribution and Working Effort in Crows and Ravens, PLOS ONE, 2013
- Ritov O. a kol.: No evidence for inequity aversion in non-human animals: a meta-analysis of accept/reject paradigms, Proceedings of the Royal Society B, 2024
- ScienceDaily: Do animals get jealous like people? Researchers say it's complicated
- Recent developments in parrot cognition: a quadrennial update, Animal Cognition, 2022
- EurekAlert: Wild parrots copy their friends when learning about novel food, 2026
Nejnovější články

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse
Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·

Kočka nevidí ostře to, co má přímo pod nosem. Pomáhají jí vousy
Pamlsek dopadne na podlahu pět centimetrů před kočičí čumák a kočka se chová, jako by tam nebyl. Čichá vlevo, vpravo, šťouchne tlapkou do...
Daniel Hanuš ·

Proč pes přinese hračku a pak vám ji nechce dát
Pes vám položí slintavý míček k nohám, podívá se vám do očí a čeká. Sáhnete po něm a on ho v poslední chvíli chňapne a odskočí. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Jak přezimovat olivovník v květináči
Mladé olivovníky v italském pokusném sadu při mrazu kolem minus šesti stupňů přišly o listy. Podobné teploty se mohou objevit i na českém...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije pomeranian a na co si u něj dát pozor
Boo měl na Facebooku šestnáct milionů fanoušků a přezdívku „nejroztomilejší pes světa“. V lednu 2019 usnul a už se neprobudil, bylo mu...
Daniel Hanuš ·

Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
Kukačka obecná používá několik způsobů hnízdního parazitismu, ale ne každý trik platí pro všechny její hostitele. Některé výzkumy u...
Daniel Hanuš ·














Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Všímá si váš papoušek toho, co dostávají ostatní ptáci? Jak reaguje, když mají sousedé jinou odměnu?