Proč voní některé květy jen v noci

V poledne k okrasnému tabáku přičichnete a necítíte skoro nic. Po setmění zaplaví stejný záhon sladká vůně, kterou cítíte až u branky. Rostlina se mezitím nijak nezměnila, jen podle svých vnitřních hodin poznala, že je správná chvíle.
V roce 2015 udělali biologové z Washingtonské univerzity v Seattlu s bílými petúniemi pokus, který na první pohled vypadal jako drobnost. Šlo o gen jménem LHY. U rostlin, kterým jeho činnost utlumili, se vůně objevila o čtyři až osm hodin dřív, tedy uprostřed dne, kdy ji nikdo nepotřebuje. Pak to zkusili obráceně a nechali gen pracovat i do večera.
Doktorand Myles Fenske a jeho školitel Takato Imaizumi tím našli vypínač, který dlouho nikdo neviděl. LHY je součástí vnitřních hodin, které rostliny mají podobně jako my. Ráno je ho v buňkách květu nejvíc a drží zavřený gen ODO1, hlavní spínač výroby vonných látek.
Jak den slábne, LHY ubývá, brzda povolí a květ se začne rozvonívat. Článek vyšel v prestižním časopise PNAS a autoři upozornili, že geny LHY i ODO1 má nejspíš většina kvetoucích rostlin. Mechanismus tedy může být mnohem rozšířenější než jen u petúnií.
Vysvětlit, jak to rostlina dělá, je ale jen polovina odpovědi. Ta zajímavější zní: proč by se vůbec namáhala s nočním parfémem?
Obsah článku
Vůně je drahá, tak se neplýtvá
Výroba vůně stojí rostlinu energii a uhlík. Každá molekula, která odletí do vzduchu, je materiál, který mohl jít do listů, semen nebo kořenů. Rozumná rostlina proto voní tehdy, když je ve vzduchu někdo, komu je vůně určená.
U petúnií, okrasných tabáků, durmanů nebo pupalek jsou tím adresátem hlavně lišaje. Jsou to velcí noční motýli s neuvěřitelně dlouhým sosákem, kteří se u květu vznášejí na místě jako kolibříci. Létají za soumraku a v první polovině noci. Proto také petúnie podle Fenskeho práce vrcholí s vůní právě v tuto dobu.
Pěkně to ukazuje divoký tabák Nicotiana attenuata z pouští amerického Utahu, oblíbený pokusný druh ekologa Iana Baldwina z Institutu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Jeně. Jeho květy se otevírají v noci, natáčejí se a vypouštějí látku benzylaceton. Už v devadesátých letech Baldwin s kolegou Michaelem Eulerem změřili, že večer se její výdej zvýší zhruba padesátkrát a vrcholí krátce po setmění. Pozdější práce jeho týmu ukázala, že otevírání květu i vůni řídí stejné hodinové geny jako u petúnií. Když je vědci umlčeli, květy se v rytmu pomíchaly.
A pak přišlo něco, co by žádný zahradník nečekal. Když housenky lišaje okusují listy tabáku, rostlina změní strategii. Začne kvést ráno, voní méně a nechá se opylovat kolibříky. Proč? Lišaj, který v noci přiletí pro nektar, je totiž matkou těch housenek a při návštěvě klade vajíčka. Rostlina, která je už napadená, si dalšího hosta s potomstvem nechce zvát.
Baldwinův tým v roce 2008 v časopise Science popsal i další trik. Na poušti v Utahu pěstovali geneticky upravené tabáky, které buď neuměly vyrobit vůni, nebo neměly v nektaru hořký nikotin, případně obojí. Nejvíc semen nasadily rostliny, které měly obojí: vůni, která láká, a nikotin v nektaru, který návštěvníky pošle po krátkém doušku dál k dalšímu květu a odradí zloděje nektaru. Noční vůně tedy není jen pozvánka. Je to součást promyšleného obchodu.

Proč noc, a ne den
Ve tmě má vůně oproti barvě výhodu. Barevný květ je k ničemu, když na něj není vidět. Noční květy proto bývají bílé nebo bledé, aby se v šeru aspoň trochu odrážely, ale hlavní signál nesou nosem, respektive tykadly.
Lišaje jsou na čtení vonných stop specialisté. Neurobiolog Jeff Riffell, dnes na Washingtonské univerzitě, se jim věnuje dvě desetiletí. Už v roce 2009 zjistil, že lišaj tabákový Manduca sexta z desítek látek, které vydává květ durmanu, reaguje jen na zhruba devět. A musí je cítit všechny najednou, ve správném poměru. Vůně květu pro něj funguje jako heslo: chybí-li jedno písmeno, dveře se neotevřou.
Lišaje se navíc učí. Riffellovy pokusy ukázaly, že zkušený motýl se v rozhodování nakonec víc spolehne na vůni, kterou si zapamatoval, než na to, jak květ vypadá. Pro rostlinu je to výhodné. Kdo si zapamatuje její vůni, poletí příště zase k ní a pyl donese tam, kam má, tedy na květ stejného druhu.

Noční směna, o které jsme nevěděli
Dlouho se mělo za to, že opylování je hlavně denní práce včel, čmeláků a pestřenek. V roce 2020 ale tým z University College London vyrazil v noci k rybníkům mezi poli v anglickém Norfolku a začal chytat můry. Z 838 zkoumaných měla pyl na těle téměř polovina. Nesly ho ze 47 druhů rostlin, mezi nimi ze sedmi, ke kterým denní opylovači skoro nechodí. Pro srovnání, přes 1500 sociálních včel navštívilo 46 druhů rostlin.
Vedoucí studie Richard Walton upozornil, že tým měřil přenos pylu, ne přímo vznik semen. Přesto byla síť nočních vztahů mezi můrami a květinami větší a složitější než ta denní. Pyl navíc můry nesly nejčastěji na hrudi, ne na sosáku, kam se dřív vědci dívali.
Z toho vyplývá i praktický závěr pro každou zahradu: rostliny, které večer začnou vonět, živí celou noční směnu, kterou většina z nás nikdy neuvidí.

Pouliční lampy a smog ve vonné stopě
Noční opylování má ale dva nové nepřátele, oba z lidské dílny.
Prvním je světlo. Ekoložka Eva Knopová z Bernské univerzity v roce 2017 postavila na švýcarské louky pouliční LED lampy a v noci sledovala, kdo přilétá ke květům. Na osvětlených loukách bylo nočních návštěvníků o 62 procent méně. Rostlina zvaná pcháč zelinný tam vytvořila o 13 procent méně plodů a denní hmyz tuto ztrátu nedokázal vynahradit. Ve tmě přitom vědci napočítali na květech skoro 300 druhů nočního hmyzu. Studie vyšla v časopise Nature.
Druhá hrozba je méně nápadná a o to překvapivější. V únoru 2024 publikoval Riffellův tým v Science práci o pupalce bledé, bílé pouštní rostlině z amerického Západu. Ukázalo se, že nitrátový radikál, znečišťující látka, která vzniká ze zplodin ve městech, rozkládá právě ty složky vůně, podle kterých lišaje květ hledají. Ve dne tuhle látku rychle ničí sluneční světlo, a proto se hromadí hlavně v noci, přesně v době, kdy noční květy voní nejvíc.
Výsledky byly jednoznačné. Když vědci ve větrném tunelu smíchali vůni pupalky s nitrátovým radikálem v koncentraci běžné pro noční město, lišaj tabákový trefil zdroj o polovinu hůř. Jiný druh lišaje, Hyles lineata, ho nenašel vůbec a jen kličkoval vzduchem. V terénu pak k umělým květům s takto „poškozenou“ vůní přilétalo až o 70 procent méně motýlů. Vůně sama o sobě nezmizela. Přišla jen o pár klíčových molekul, a tím ztratila smysl. Přesně jak to Riffell popsal už u durmanu: chybí-li v hesle jedno písmeno, nic se nestane.
Autoři modelovali i to, kde ve světě by mohl být problém největší, a dospěli k tomu, že se týká mnoha oblastí s rušnou dopravou a průmyslem. To je zatím jejich odhad, ne změřený výsledek, ale ukazuje, že noční vůně je křehčí, než se zdálo.

Královna, která kvete jen pár hodin
Nejvyhrocenější podobu noční vůně najdete na parapetech pěstitelů kaktusů. Epifytický kaktus Epiphyllum oxypetalum, známý jako královna noci, otevře obří bílý květ jednou za čas na pár nočních hodin. Ráno je po všem. Lidé kvůli tomu ponocují, zvou sousedy a fotí.
Čínští vědci ze S'-čchuanské univerzity v roce 2025 v časopise Horticulture Research popsali, jak to květ za tak krátkou dobu zvládne. Ve vůni našli 49 látek, ale přes 70 procent tvořil jediný geraniol, látka, která voní po růžích. Vyrábějí ho hlavně okvětní lístky a rostlina k tomu používá neobvyklou výrobní linku, jinou než většina rostlin. Surovinu si bere ze škrobu, který se v květu během kvetení rychle rozkládá. Květ si tedy na jednu noc nastřádá zásoby a pak je doslova spálí na vůni.

Co z toho plyne pro vaši zahradu
Jestli chcete večerní zahradu, která voní, sázejte rostliny, jejichž hodiny jdou na noc: okrasné tabáky, nocenku, večernici vonnou, pupalky, kozí list nebo bílé petúnie. Nejlépe je umístěte k terase nebo pod okno, kde v létě sedáváte po setmění.
A pokud jim chcete opravdu pomoct, zhasněte. Zahradní svítidlo, které celou noc osvětluje záhon, dělá v malém totéž co lampy na švýcarských loukách. Květ může vonět sebevíc, když hosté nedoletí, je vůně zbytečná.
Až budete příště v létě sedět v šeru u kvetoucího tabáku, vzpomeňte si, že ta vůně není pro vás. Je to přesně načasovaná zpráva pro motýla, kterého jste možná nikdy neviděli, a gen LHY ji právě pustil ven.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- University of Washington: Researchers discover how petunias know when to smell good (2015)
- ScienceDaily: Petunias and circadian clock (2015)
- RealClearScience: Why Some Flowers Only Smell at Night
- Yon et al., New Phytologist 2016: Silencing Nicotiana attenuata LHY and ZTL alters circadian rhythms in flowers
- Euler & Baldwin: floral chemistry of Nicotiana attenuata (PDF)
- ScienceDaily: Kessler, Gase & Baldwin, Science 2008 (benzylaceton a nikotin)
- EurekAlert: Field experiments with transformed plants reveal the sense of floral scents
- ScienceDaily: Riffell, lišaje a vůně durmanu (2009)
- Riffell et al., PNAS 2008: Behavioral consequences of innate preferences and olfactory learning in hawkmoth-flower interactions
- Riffell & Alarcón, PLoS ONE 2013
- UCL: Moths have a secret but vital role as pollinators in the night (2020)
- Phys.org: Moths have a secret but vital role as pollinators
- Univerzita v Bernu: Light pollution as a new threat to pollination (2017)
- Scientific American: Nocturnal Pollinators Go Dark under Street Lamps
- University of Washington: Pollution messes up how pollinators find flowers (2024)
- Science News: How air pollution may make it harder for pollinators to find flowers
- Phys.org: Foul fumes pose pollinator problems
- EurekAlert: How the "Queen of the Night" flower rapidly produces its iconic scent (2025)
- Univerzita Karlova: Adaptace rostlin k opylování nočními živočichy
Nejnovější články

Zubr se vrací do české krajiny. Kde ho můžete vidět
Zubra evropského můžete v Česku pozorovat v zoologických zahradách i rozlehlých pastevních rezervacích. V Milovicích nebo Ralsku ale...
Daniel Hanuš ·

Osmáci se naučili používat malé hrábě
Osmák degu nejdřív jen zírá na konec drátěných hrábí a šťouchá do něj čumákem. O dva měsíce později už nástroj používá, aby si přitáhl...
Daniel Hanuš ·

Želva zimuje v lednici. Veterináři to doporučují
Na videu z Belfastu otevírá žena dvířka malé lednice a vytahuje z ní plastový box. Uvnitř leží želva, která v chladu prospala devět...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije husky a na co si u něj dát pozor
Nejslavnější husky historie Togo uběhl v lednu 1925 s lékem proti záškrtu přes zamrzlou Aljašku 261 mil a dožil se šestnácti let. Data z...
Daniel Hanuš ·

Proč datel klove do úlů v zimě
Díra ve stěně úlu a třísky na sněhu mohou být stopou hladového šplhavce. Často jde o žlunu zelenou, která se v mrazu hůř dostává k...
Daniel Hanuš ·

Cane corso hlídal italské statky
Fernando Casolino se narodil v roce 1920 na jihu Itálie a cane corso znal odmalička. Pamatoval si fenu Cecce, která porodila štěňata ve...
Daniel Hanuš ·

Venkovní králíci a morčata v zimě: kdy je přestěhovat dovnitř
Vědci z Královské veterinární koleje v Londýně jednu zimu měřili teplotu králíkům v útulku na pomezí Hertfordshire a Cambridgeshire. Ti...
Daniel Hanuš ·

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Papoušci si všimnou, když soused dostane lepší pamlsek. Vadí jim ale něco jiného
Kapucínská opička, která dostala okurku místo hroznu, ji vztekle hodila výzkumníkovi zpátky. Video obletělo svět a stalo se symbolem...
Daniel Hanuš ·

Proč kachna nesnáší vejce na jedno místo jako slepice
Vejce v trávě nebo vedle napáječky nemusí znamenat, že kachna o hnízdo nestojí. Výzkumy pekingských kachen ukazují zájem o kryté místo...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·














Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Máte na zahradě květy, které voní hlavně večer? Který noční hmyz je navštěvuje?