Zubr se vrací do české krajiny. Kde ho můžete vidět

Zubra evropského můžete v Česku pozorovat v zoologických zahradách i rozlehlých pastevních rezervacích. V Milovicích nebo Ralsku ale nejde o zvíře na objednávku: potřebujete trpělivost, odstup a před cestou také aktuální pravidla návštěvy.
Zubr, který se v roce 2005 zatoulal z Polska do Jizerských hor, podle tehdejších zpráv vážil odhadem 700 až 800 kilogramů. Pár dní se zdržel na hřebenech a pak podle stop zamířil níž, k nesklizeným polím. Brzy zmizel a v hustě osídlené zemi se nikdo moc nedivil. Pro velké zvíře, které potřebuje klid a prostor, tu nebylo místo.
O dvacet let později to vypadá jinak. Podle sčítání pro Mezinárodní plemennou knihu zubrů, které v Česku vede ochranářská společnost Česká krajina spolu s Biologickým centrem Akademie věd, žilo na konci roku 2024 v tuzemsku 164 zubrů evropských.
V roce 2010 jich bylo jen 36. „Tuzemská populace 14 let setrvale rostla,“ shrnul biolog Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR.
Obsah článku
Galerie fotek: Zubr se vrací do české krajiny. Kde ho můžete vidět
1 / 3
Zvíře, které přežilo jen díky zoo
Aby bylo jasné, proč je návrat druhu malý zázrak, je potřeba se vrátit o sto let zpátky. Po první světové válce lidé zubry ve volné přírodě vyhubili. Poslední divoký zubr padl v polském Bělověžském pralese v roce 1919, kavkazská populace skončila v roce 1927. Když v roce 1925 vznikla první plemenná kniha, vůbec první pro divoké zvíře, zapsalo se do ní pouhých 56 jedinců z oborů a zoologických zahrad. Ze zvířat chovaných v zajetí pak ochránci dali dohromady dnešní populaci.
Funguje to. Na konci roku 2022 překročil celosvětový počet zubrů podle plemenné knihy hranici 10 tisíc kusů, přesně 10 536. Právě tuhle mez odborníci dlouho považovali za symbolickou záchranu druhu. Další cíl je náročnější: vytvořit populace, které budou mít aspoň 150 dospělých zvířat. Malá izolovaná stáda proto potřebují koordinovaný chov a výměnu zvířat.
Česko přitom k zubrům má zvláštní vztah. Na mapě po nich zůstaly obce Zubří u Vsetína, Chrudimi a Žďáru nad Sázavou, Zubrnice u Ústí nad Labem nebo hrad Zubštejn na Vysočině. V září 2026 zveřejnila Česká krajina výsledky analýzy polských vědců, podle níž v žádné evropské zemi nenajdete tolik šlechtických a městských erbů se zubrem jako u nás. Napočítali jich dvanáct, Polsko jich má deset. Nejznámější je černá zubří hlava se zlatým kruhem v nozdrách, znak pánů z Pernštejna. Erby samy o sobě nic nedokazují, ale spolu s kostmi zubrů z hradiště v Libici nad Cidlinou nebo ze středověké Olomouce naznačují, že Čechy a Morava mohly být jedním z center jejich výskytu.

Milovice: největší stádo a vlak z Prahy
Jedním z míst, kde lze zubry pozorovat z návštěvnických cest, jsou Milovice. Rezervace velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku vznikla v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru, kde po odchodu sovětské armády začaly louky zarůstat agresivními trávami a křovím. Česká krajina sem tehdy přivezla osm zubrů z Polska. Na konci roku 2024 jich tu žilo 44 a podle tohoto sčítání šlo o největší stádo v zemi. V květnu 2026 k němu přibyla pětiletá samice Cvijana ze zooparku v Chomutově.
Milovice jsou unikát i tím, že se tu na jednom místě pasou zubři, divocí koně a pratuři, tedy zpětně vyšlechtěná obdoba vyhynulého tura. Rezervace je oplocená, ale kolem pastvin vedou cesty a vyhlídková místa a vstup nic nestojí. Z nádraží v Milovicích je to pěšky asi deset minut. Vyplatí se vzít si dalekohled a pevné boty, protože stádo se často pase daleko od plotu. Nevstupujte do pastvin, nekrmte zvířata a respektujte návštěvní řád i odstupy uvedené na místě.
Zubři tu nejsou kvůli turistům. Mají práci. Spásají přerostlou trávu, rozrušují drn, válí se v písku a vytvářejí holá místa, na kterých se daří vzácným rostlinám, motýlům a broukům. Vědci z Jihočeské univerzity v Milovicích zkoumali také vliv celoroční pastvy na půdu a vegetaci. Výsledky z konkrétní rezervace nelze jednoduše převést na tvrzení, že každá pastvina se zubry zadrží více vody než pastvina s domácím skotem.
Podobný efekt popsali v roce 2024 i vědci z Yaleovy univerzity v rumunských horách Țarcu, kam se zubři vrátili v roce 2014. Podle jejich modelu, který zatím neprošel recenzním řízením, pomáhá stádo zhruba 170 zubrů ukládat do půdy a rostlin skoro desetkrát víc uhlíku než stejná krajina bez nich.

Ralsko: tisíce hektarů obory
Podle sčítání za rok 2024 žilo druhé největší stádo, 43 zvířat, v oboře Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Obora má přes 3 700 hektarů, tedy přibližně 37 kilometrů čtverečních. Patří Vojenským lesům a statkům, které sem v roce 2011 přivezly prvních pět zubrů z Bělověžského pralesa. Kromě nich tu žijí jeleni a mufloni.
Židlov je pro milovníky přírody nejbližší zkušenost s „opravdovými“ zubry, jaká v Česku existuje. Po většinu roku je obora přístupná pěšky i na kole a zubři se v ní volně pohybují. Na druhou stranu tu nikdo nezaručí, že je potkáte. Přes den se obvykle schovávají v lese, aktivní bývají ráno a navečer. „V lese nepustí člověka tak blízko. Na pastvině jsou schopni utvořit takový obranný val a čekají, co se bude dít,“ popsal pro CNN Prima NEWS nadlesní Miloslav Zikmund. Rada pro návštěvníky je jednoduchá: nehlučet a nepřibližovat se. Vojenské lesy doporučují držet se aspoň 200 metrů od zvířat a nebrat s sebou psy. Velkého psa může zubr považovat za vlka.
Zubr může reagovat obranně i mimo období říje; zejména se nepřibližujte ke stádu s mláďaty. Obora bývá také několik týdnů v roce uzavřená, typicky v době kladení mláďat, na konci zimy a během hlavní lovecké sezony. Před výletem se proto vyplatí ověřit aktuální stav na webu Vojenských lesů a statků.

Lipno, Praha a další místa
Menší stáda dnes najdete po celé zemi. V březnu 2024 přivezla společnost Jihočeské ekofarmy první zubry do nové rezervace u Lipna, která vznikla na místě bývalého golfového hřiště, na dohled od Stezky korunami stromů. Zvířata pocházejí z několika českých chovů, aby bylo stádo geneticky pestré. „Většinou se ze začátku držely v houštinách, měly strach,“ popsala tehdy ČT24 vedoucí provozu Martina Beranová.
Na Šumavě, na Prachaticku, chová velká stáda zubrů spolu s bizony a pratury ekofarma u Křišťanova. Od října 2025 se zubři pasou i v Praze. V Dolních Počernicích pražská zoo spolu s městskou částí, magistrátem a Akademií věd vypustila do výběhu o rozloze přes deset hektarů čtyři zvířata: býka Oskara z Helsinek a samice Grebelle z Belgie, Onelinu z Plzně a Omegu z Olomouce. V květnu 2026 oznámila Zoo Praha narození prvního mláděte v tomto výběhu. Aktuální možnosti pozorování popisuje na své stránce Zubři v Dolních Počernicích.
Ne každý projekt ale skončil úspěchem. V roce 2020 vznikla podle milovického vzoru rezervace u Rokycan a táborská zoo do ní jako vůbec první česká zahrada poslala vlastního odchovance, býka jménem Tábor. O rok později uhynuli čtyři z pěti tamních zubrů. Napadla je střevní hlístice, kterou do české přírody zavlekl invazní jelen sika. Zubři jsou na parazity velmi citliví a jejich návrat proto potřebuje veterinární dohled.
A samozřejmě zbývají zoologické zahrady. Zubry chovají například v Táboře, Olomouci, Chomutově, Praze nebo Plzni. Také v zoo závisí viditelnost na tom, kde se zvířata právě zdržují.

Kam dál: Doupovské hory a pomoc Ukrajině
Nejambicióznější plán se rýsuje na Karlovarsku. Česká krajina tam vykupuje pozemky pro novou rezervaci v Doupovských horách, kraji, který se díky sousednímu vojenskému újezdu vyhnul intenzivnímu zemědělství. Na výkup asi 150 hektarů potřebuje 2,5 milionu korun. Veřejná sbírka vybrala do března 2026 necelých 850 tisíc. „Dostali jsme nabídku od jedné společnosti, že by doplatila zbytek té sbírky,“ řekl tehdy ředitel České krajiny Dalibor Dostál. Podle portálu Kudy z nudy by rezervace mohla vzniknout na přelomu let 2026 a 2027 a v první fázi do ní mají přijít zubři a divocí koně.
Doupov má vyřešit i jeden zásadní problém. Podle odborníků potřebuje geneticky soběstačné stádo přes sto zvířat. „V Česku chybí lokalita se zubří populací přesahující sto jedinců,“ upozorňuje Dostál.
Čeští zubři mezitím pomáhají i jinde. V roce 2024 jich odešel rekordní počet do zahraničí: do Ázerbájdžánu, kde zakládají novou volně žijící populaci, a do srbského národního parku Fruška Gora. Letos v lednu dorazily na Kavkaz další samice z pražské a olomoucké zoo. Dne 1. října 2026 Česká krajina oznámila smlouvu o darování tří býků ukrajinskému národnímu parku Zalissia severovýchodně od Kyjeva. Zpráva popisovala plánovaný transport, nikoli jeho dokončení. Válka tamní stádo téměř rozpůlila. „Před vypuknutím války žilo v národním parku 22 zubrů, boje přežilo jen 11 dospělých zvířat,“ řekl Dostál. Park přišel o všechny samce, poslední býk uhynul na stres poté, co v parku vybuchla raketa.

Uvidíme zubra někdy volně v lese?
Upřímná odpověď zní: zatím ne. Všichni čeští zubři žijí v ohrazených rezervacích, oborách nebo zoo. I Židlov, kde se zubři pohybují po tisících hektarů lesa, je obora s plotem. Volně se toulající zubr by v Česku narazil na dálnice, pole a vesnice, a jak ukazují zkušenosti ze sousedství, nemusel by dopadnout dobře. Když v roce 2017 přešel z Polska do Německa divoký zubr, první po zhruba 250 letech, tamní úřady ho nechaly zastřelit.
Proto ochránci volí cestu postupných kroků: velké pastviny, kde zubři dělají užitečnou práci, a stáda, která se postupně zvětšují. Jaroslav Macháček měl v roce 2005 obrovské štěstí. Dnes stačí sednout na vlak do Milovic nebo vyrazit brzy ráno do Ralska a s trochou štěstí můžete největší suchozemské zvíře Evropy pozorovat na vlastní oči.
Zajímá vás návrat dalších velkých kopytníků? Přečtěte si také o losech v Česku.
Použité zdroje a užitečné odkazy
-
Zoo Praha: první mládě zubra v Dolních Počernicích (22. 5. 2026)
-
Radio Prague International: European bison spotted in North Bohemia (2005)
-
Aktuálně.cz / ČTK: Zubrů v Česku přibývá pomalu, mláďat se loni narodilo méně (2025)
-
Brno Daily: European bison population in Czech Republic continues to rise
-
Česká krajina: V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije v Milovicích
-
Ekolist.cz: Celosvětový počet zubrů loni přesáhl hranici záchrany druhu
-
Česká krajina: Centrem rozšíření zubrů v Evropě mohly být ve středověku Česko a Polsko
-
CNN Prima NEWS: Zubři a divocí koně prospívají krajině, zadržují v ní vodu
-
CNN Prima NEWS: Milovická rezervace, jedinečná divočina v srdci Česka
-
Yale Environment 360: How a Small Herd of Romanian Bison Is Locking Away Thousands of Tons of Carbon
-
CNN Prima NEWS: V Židlově mají jedno z největších stád zubrů ve střední Evropě
-
Vojenské lesy a statky: V Ralsku mohou návštěvníci již deset let potkat zubra
-
21. století: Zubři se vrací do české přírody, čtyři byli vypuštěni v Dolních Počernicích
-
Novinky.cz: Tábor odjede z Tábora pryč, vlastní stádo si založí jinde
-
ČT24: V rezervaci uhynula většina ohrožených zubrů, napadl je invazivní parazit
-
Ekolist.cz: Společnost Česká krajina má šanci na výkup pozemků pro zubří rezervaci
-
Česká krajina: Milovická rezervace daruje na Ukrajinu tři zubry
-
Echo24: Po 250 letech se v Německu objevil divoký zubr, úřady jej nechaly zastřelit
Nejnovější články

Zimní línání hlodavců: proč srst roste i v teplém bytě
V obýváku je dvaadvacet stupňů, topení běží naplno, a křeček v kleci přesto vypadá, jako by se chystal na sibiřskou zimu. Srst mu...
Daniel Hanuš ·

Proč voní některé květy jen v noci
V poledne k okrasnému tabáku přičichnete a necítíte skoro nic. Po setmění zaplaví stejný záhon sladká vůně, kterou cítíte až u branky...
Daniel Hanuš ·

Želva zimuje v lednici. Veterináři to doporučují
Na videu z Belfastu otevírá žena dvířka malé lednice a vytahuje z ní plastový box. Uvnitř leží želva, která v chladu prospala devět...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije husky a na co si u něj dát pozor
Nejslavnější husky historie Togo uběhl v lednu 1925 s lékem proti záškrtu přes zamrzlou Aljašku 261 mil a dožil se šestnácti let. Data z...
Daniel Hanuš ·

Proč datel klove do úlů v zimě
Díra ve stěně úlu a třísky na sněhu mohou být stopou hladového šplhavce. Často jde o žlunu zelenou, která se v mrazu hůř dostává k...
Daniel Hanuš ·

Cane corso hlídal italské statky
Fernando Casolino se narodil v roce 1920 na jihu Itálie a cane corso znal odmalička. Pamatoval si fenu Cecce, která porodila štěňata ve...
Daniel Hanuš ·

Venkovní králíci a morčata v zimě: kdy je přestěhovat dovnitř
Vědci z Královské veterinární koleje v Londýně jednu zimu měřili teplotu králíkům v útulku na pomezí Hertfordshire a Cambridgeshire. Ti...
Daniel Hanuš ·

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·
















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Viděli jste zubry v některé české rezervaci? Co vás na jejich chování zaujalo?