Proč datel klove do úlů v zimě

Díra ve stěně úlu a třísky na sněhu mohou být stopou hladového šplhavce. Často jde o žlunu zelenou, která se v mrazu hůř dostává k mravencům. Úly lze chránit mechanickou překážkou, musí však nechat včely větrat a nesmí se stát pastí pro ptáky.
Poškození se mezi stanovišti liší a samotná díra neurčí pachatele. Nejdřív zkontrolujte rozsah škody a zajistěte úl bez zbytečného rušení včelstva. Ochranu je výhodné připravit dřív, než si pták zvykne na místo pravidelně vracet.
Obsah článku
Galerie fotek: Proč datel klove do úlů v zimě
Foto: J. Patrick Fischer · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: Grasyl · Wikimedia Commons · CC BY 4.0
1 / 3
Pachatel v zeleném
V běžné řeči se poškození úlů často připisuje datlovi, ačkoli původcem může být jiný šplhavec. Skutečný datel černý je ale lesní pták a k úlům na zahradách chodí zřídka. Německé včelařské zpravodaje se v tom shodují: mezi známé původce patří žluna zelená. V zimě připadá v úvahu ještě strakapoud velký, ten černobílý pták s červenou skvrnou pod ocasem, kterého znáte z krmítka. Britský pozorovatel Shaun Micklewright zaznamenal u úlů kromě žlun i strakapoudy a brhlíky.
Žluna zelená je přitom mezi našimi šplhavci zvláštní případ. Nesedí většinu času na kmenech, ale hledá potravu na zemi. Jí hlavně mravence a jejich kukly. Podle materiálů Národního parku Šumava má jazyk dlouhý zhruba deset centimetrů a denně dokáže spořádat až dva tisíce mravenců. Lepkavým jazykem je vytahuje přímo z chodbiček v trávníku nebo z mraveniště. U nás žije téměř všude, nejraději v sadech, parcích a krajině s remízky. Tedy přesně tam, kde mívají včelaři úly.
Když mraveniště zamrzne
V létě má žluna potravy dost. Problém nastává, když napadne sníh a zem zamrzne. Mravenci se na zimu stahují hluboko do hnízd, kde jsou ztuhlí a nehybní. Na zmrzlém trávníku se k nim jazykem nedostane a pod souvislou vrstvou sněhu je pták často ani nenajde.
Jak moc to žluny trápí, ukazuje studie, kterou v roce 2022 publikovali v časopise Ornis Hungarica maďarský ornitolog Gerard Gorman a britský ekolog Daniel Alder. Gorman dvacet let, od roku 2002 do roku 2021, zapisoval každé pozorování žluny, která na podzim a v zimě hledala potravu na skalách, ve stěnách lomů nebo na budovách. Nasbíral 58 takových případů. Ve 39 z nich ležel v okolí sníh. Pozorování podporují souvislost mezi sněhovou pokrývkou a využíváním holých svislých povrchů. Nejde o experiment dokazující příčinu každého takového chování. Na budovách prolézaly okapy, prostor pod střechou a jednou dokonce doškovou střechu chalupy.
Autoři připomínají, jak tvrdě dokáže zima žluny zasáhnout. Po kruté zimě 1962/63 jich v Británii znatelně ubylo a po zimě 1981/82 se místní populace vzpamatovávaly i několik let. Pro ptáka, který spoléhá na jeden druh potravy, je dlouhý sníh skutečné ohrožení života.
A teď si představte, co hladová žluna v takové chvíli najde na kraji sadu. Dřevěnou bednu, ve které se i v lednu udržuje teplo a která bzučí.

Bzučící spižírna
Včely v zimě nespí. Stáhnou se do chomáče a svaly, kterými jinak pohánějí křídla, třesou podobně, jako se třeseme my, když je nám zima. Podle výzkumu, který v roce 2023 zveřejnil britský inženýr Derek Mitchell, má jádro chomáče 20 až 34 stupňů Celsia. Včely na jeho povrchu jsou výrazně chladnější, a pokud jejich tělo klesne pod deset stupňů, musejí se rychle dostat dovnitř, jinak ztuhnou a odpadnou.
Pro ptáka to znamená dvě věci. Úl je místo plné bílkovin: dospělých včel, později v zimě i plodu, a k tomu vosk a med. A ztuhlé včely na okraji chomáče se nedokážou bránit tak jako v létě. Už standardní ornitologická příručka Birds of the Western Palearctic z roku 1985 uvádí, že žluny k úlům podle všeho přitahuje právě bzučení včel. Odkazuje přitom na pozorování z Bedfordshiru z roku 1953.
Co přesně pták uvnitř úlu sežere, ale dodnes jisté není. Southall si v roce 2008 sám kladl otázku, jestli jde žlunám o včely, med, nebo vosk. Starší literatura popisovala případy, kdy ptáci vyklovali velké díry a včely přitom nejedli. Ředitel Mezinárodní asociace pro výzkum včel Richard Jones naopak tehdy řekl, že datlovití útočí na úly kvůli hmyzu a plodu. Nejspíš záleží na ptákovi i situaci.

Naučený trik
Proč se jedna zahrada potýká s útoky každou zimu a jiná, kde žluny také žijí, nikdy? Britský včelařský autor Ted Hooper popisoval, že na některých stanovištích žijí žluny léta bez jediného poškozeného úlu a pak se najednou „naučí ten trik“. Skotský včelař a biolog, který píše blog The Apiarist, to vidí podobně. U něj se ptáci naučili, že nejsnáze se dostanou do úlů z měkkého cedrového dřeva a z polystyrenu.
Útoky mají také svůj kalendář. Podle britských včelařských zdrojů přicházejí nejčastěji v únoru, kdy je zima už dlouhá a ptáci jsou nejvíc vyhladovělí. The Apiarist uvádí, že skutečné škody začínají, až když teploty zůstávají delší dobu pod nulou. A poškození skoro vždycky najde na bočních stěnách úlu, v místech, kde jsou uvnitř zavěšené rámky. Pták si tam totiž může pohodlně sednout na madla.

Díra je horší než pták
Pro včelstvo nemusí být největší hrozbou to, co pták sní. Horší je díra, kterou po sobě nechá. Včelstvo, které celou zimu udržuje teplo z omezených zásob medu, najednou topí do otevřeného prostoru. Infobrief německého včelařského ústavu v Porýní-Falci upozorňuje, že otvory včelám znesnadňují udržet teplotu, a pokud se pták dostane až k zimnímu chomáči a sežere velké množství včel, může včelstvo zaniknout celé.
Southall popsal ještě jeden případ. Starý úl ve vesnici Sytchampton byl v lednu v pořádku. Pak do jeho stropu vyklovala žluna díru, dovnitř zatekla voda a včelstvo uhynulo.
Datel černý a divoké včely
Pravý datel černý se ve včelím příběhu přece jen objevuje, jen v jiné roli. Jeho velké dutiny ve starých bucích jsou v německých lesích hlavním útočištěm divoce žijících včel medonosných. Výzkumníci z univerzity ve Würzburgu vedení Patrickem Kohlem a Ingolfem Steffan-Dewenterem sledovali, proč tato včelstva v zimě tak často hynou. Výsledky zveřejnili v roce 2023 v časopise Oecologia. Fotopasti u stromů s dutinami zachytily čtyři druhy datlovitých ptáků, sýkory koňadry a kuny lesní, jak pronikají do včelích hnízd. Pod stromy se válely kusy plástů.
Pak vědci provedli pokus. Některým dutinám zabezpečili vletový otvor proti vetřelcům a jiné nechali beze změny. Včelstva v chráněných dutinách přežívala zimu o 50 procent častěji. Autoři sami připouštějí, že nemusí být jasné, jestli vetřelci včely zabili, nebo jen obsadili dutinu po už uhynulém včelstvu. Rozdíl v přežívání ale naznačuje, že ptáci a kuny hrají roli.
Sýkory mimochodem zkoušejí podobnou fintu i na zahradách. Ťukají zobákem na česno, a když vyleze včela zkontrolovat, co se děje, sezobnou ji.

Co s tím může včelař dělat
Základem je zabránit ptákovi v přístupu ke stěně úlu. Praktickou možností je pevná ochranná klec z vhodného pletiva na oporách s odstupem od dřeva. Musí být stabilní, bez ostrých konců, zachovat větrání i průchod včel a umožnit kontrolu úlu.
Volné jemné sítě mohou zachytit ptáky nebo jiné živočichy. Pokud se použije síť určená pro tento účel, musí být bezpečně upevněná na konstrukci a pravidelně kontrolovaná, nikoli volně přehozená do záhybů. Při nejistotě se poraďte se zkušeným včelařem a zvolte pevnou bariéru.
Autor webu The Apiarist popisuje také hladký ochranný obal stěn. U takové úpravy záleží na konstrukci úlu, větrání a vlhkosti; nepřebírejte ji jako pokyn vzduchotěsně zabalit celý úl. Obal nesmí blokovat česno. Zvířatům neubližujte a nepoužívejte lepivé nebo zachycovací pasti.
Vyklovaný úl nakonec vypovídá víc o zimě než o ptákovi. Žluna, která se probíjí do úlu, není škůdce, který si na včely zasedl. Je to hladový specialista na mravence, jehož potrava zmizela pod sněhem a zmrzlou zemí. Úl pro něj může být dostupným zdrojem potravy. Ochrana má zároveň respektovat zimní klid včelstva.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Southall, M. (2008): Green Woodpeckers Attacking Beehives, Worcestershire Record č. 24
- Micklewright, S. (1998): Green Woodpeckers attacking bee hives, Worcestershire Record č. 4
- Getreading / Berkshire Live (2008): Beekeeper stung by a greedy hive raider
- Gorman, G. & Alder, D. (2022): Substrate influences foraging selection by Eurasian Green Woodpeckers Picus viridis in autumn and winter, Ornis Hungarica 30(1)
- Kohl, P. L. et al. (2023): Parasites, depredators, and limited resources as potential drivers of winter mortality of feral honeybee colonies in German forests, Oecologia 202
- Mitchell, D. (2023): Honeybee cluster: not insulation but stressful heat sink
- The Apiarist (2014): Woodpeckers
- Fachzentrum Bienen und Imkerei Rheinland-Pfalz: Infobrief 2006/03
- APIS e.V.: Infobrief 2013/01
- Národní park Šumava: Žluna zelená, sběratelská kartička
- Ylejbees: How to protect hives from tits in winter
Nejnovější články

Cane corso hlídal italské statky
Fernando Casolino se narodil v roce 1920 na jihu Itálie a cane corso znal odmalička. Pamatoval si fenu Cecce, která porodila štěňata ve...
Daniel Hanuš ·

Venkovní králíci a morčata v zimě: kdy je přestěhovat dovnitř
Vědci z Královské veterinární koleje v Londýně jednu zimu měřili teplotu králíkům v útulku na pomezí Hertfordshire a Cambridgeshire. Ti...
Daniel Hanuš ·

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Papoušci si všimnou, když soused dostane lepší pamlsek. Vadí jim ale něco jiného
Kapucínská opička, která dostala okurku místo hroznu, ji vztekle hodila výzkumníkovi zpátky. Video obletělo svět a stalo se symbolem...
Daniel Hanuš ·

Proč kachna nesnáší vejce na jedno místo jako slepice
Vejce v trávě nebo vedle napáječky nemusí znamenat, že kachna o hnízdo nestojí. Výzkumy pekingských kachen ukazují zájem o kryté místo...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse
Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·
















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Našli jste na úlu stopy po datlovi? Jaké šetrné zabezpečení se vám osvědčilo?