Osmáci se naučili používat malé hrábě

Osmák degu nejdřív jen zírá na konec drátěných hrábí a šťouchá do něj čumákem. O dva měsíce později už nástroj používá, aby si přitáhl semínko. Japonští vědci tím zkoumali, jak se hlodavec učí pracovat s nástrojem. Co mu pomohlo úkol zvládnout?
Laboratoř stála v japonském Wako, v Ústavu pro výzkum mozku institutu RIKEN. Pět dospělých osmáků, čtyři samci a jedna samice, každý vážil mezi 180 a 240 gramy. Seděli v boxu s otvory, kterými mohli prostrčit přední tlapky. Před nimi ležel nástroj: drátěná násada s malou obdélníkovou lopatkou na konci.
Kdo si osmáka pořídil domů, zná ho jako zvědavého a neposedného hlodavce, který neustále něco zkoumá, okusuje a přenáší. Málokdo ale ví, že právě tahle povaha z něj udělala hlavního hrdinu jednoho z nejcitovanějších pokusů o tom, jak zvířata používají nástroje.
Obsah článku
Proč zrovna osmák
Za pokusem stál neurovědec Atsushi Iriki se svým kolegou Kazuem Okanoyou. Iriki se proslavil už v roce 1996, kdy učil makaky přitahovat si jídlo hráběmi a sledoval, co se děje v jejich mozku. Zjistil něco pozoruhodného. Nervové buňky, které u opice „hlídají“ prostor kolem ruky, si po chvíli práce s hráběmi rozšířily své zorné pole až na konec nástroje. Mozek začal hrábě brát jako prodloužení vlastní paže. Když opice hrábě jen držela a nepracovala s nimi, nic takového se nestalo.
Opice jsou ale na výzkum drahé, chovají se obtížně a genetické metody, které vědcům umožňují zkoumat mozek do hloubky, jsou u nich v plenkách. „Hlodavci jsou levnější a menší než primáti,“ vysvětloval Okanoya v tiskové zprávě institutu RIKEN. Navíc se u nich dají genetické nástroje používat mnohem snáz.
Jenže myš ani potkan nevypadali jako ideální kandidáti. Tým proto sáhl po osmákovi. Tento hlodavec pochází ze středního Chile, žije ve skupinách v rozvětvených norách a je aktivní přes den, takže se spoléhá hodně na zrak. Vědci ve své studii vyzdvihli jeho šikovné tlapky, dobrou koordinaci oka a ruky, zvídavost a dobře vyvinuté čelní oblasti mozku. Na tlapkách má osmák ztvrdlé polštářky, které mu slouží podobně jako palec, takže dokáže věci uchopit a držet. A ještě jedna věc vědce zaujala: divocí osmáci si podle studie zdobí vchody do nor klacíky, kamínky a kravským trusem.
Šedesát dní tréninku
Výcvik připomínal spíš trpělivé doučování než zázračný objev. Vědci postupovali po malých krocích, stejně jako dříve u makaků. Každý den osmáci absolvovali 35 až 45 pokusů, pět dní v týdnu.
Na začátku leželo semínko přímo za lopatkou hrábí. Stačilo zatáhnout za násadu. To zvládli všichni během prvního sezení. Pak vědci semínko posouvali dál od zvířete, a tady už to trvalo šest až jedenáct sezení. Ve třetí fázi leželo semínko bokem, takže osmák musel hrábě nejprve posunout do strany a teprve potom táhnout. Nejtěžší byla poslední úroveň: semínko leželo až za lopatkou. Zvíře muselo hrábě nejdřív odsunout dopředu, přesunout je do strany a teprve pak přitáhnout.
Všech pět osmáků se k této nejtěžší úrovni dopracovalo, průměrně po 57 sezeních. Nejrychlejšímu to trvalo 36 sezení, nejpomalejšímu 67. Dohromady jde zhruba o 2 500 pokusů. Autoři studie si to porovnali s makaky, kteří v podobném úkolu potřebovali přibližně 2 600 pokusů. Hlodavec s mozkem velkým jako lískový ořech se tedy učil zhruba stejně rychle jako opice.

Od šťouchání k elegantnímu tahu
Nejzajímavější na celém pokusu není to, že se osmáci hrábě naučili používat, ale jak se jejich pohyby proměňovaly.
V první fázi zvířata upírala oči na konec nástroje. Často do něj narazila čumákem nebo to vzdala. V prostřední fázi pak hráběmi pohybovala sem a tam a vrtěla jimi kolem semínka, jako by zkoušela, co to udělá. Pohyb se rozpadal na dva oddělené kroky: posun do strany a pak tah. Když vědci měřili rychlost tlapky, viděli na grafu dva samostatné vrcholy.
S přibývajícím tréninkem se mezera mezi oběma kroky zmenšovala. U tří z pěti zvířat se nakonec oba kroky slily do jediného plynulého oblouku. A ještě něco se změnilo: osmáci se přestali dívat na hrábě a sledovali semínko. Přesně tak se chová člověk, který umí zacházet s vidličkou nebo šroubovákem. Nedívá se na nástroj, dívá se na cíl. Vědci z RIKEN to popsali tak, že se hrábě pro zvířata staly intuitivním prodloužením paže. Novinářka Sandra Blakeslee ve svém textu o studii napsala, že po dvou měsících zacházeli osmáci s hráběmi skoro jako krupiéři v kasinu.

Chápou, co dělají?
Naučit zvíře opakovat pohyb za odměnu umí každý cvičitel. Otázka zněla, jestli osmáci chápou, proč hrábě fungují. Tým proto připravil pět zkoušek.
Nejdřív dostali osmáci hrábě jiné barvy, tvaru nebo velikosti. Všechna zvířata je bez zaváhání použila, úspěšnost byla stoprocentní. Pak měli na výběr mezi funkčními hráběmi a stejnou násadou bez lopatky. Většinou si vybrali ty, které fungovaly. Ještě záludnější byl test, kdy druhé hrábě lopatku měly, ale zvednutou, takže by semínko jen přejela. I tady osmáci častěji sáhli po funkčním nástroji. A když dostali dvoje funkční hrábě, jedny známé a jedny nové, vybírali zhruba půl na půl. Novoty se tedy nebáli a na vzhledu jim nezáleželo.
Autoři z toho vyvodili, že zvířata pochopila podstatu nástroje a ignorovala to, co je pro práci nepodstatné. Ve studii došli k závěru, který tehdy působil odvážně: používání nástrojů podle nich není zvláštní schopnost vyhrazená vysoké inteligenci, ale kombinace obecnějších dovedností, které má mnohem víc zvířat, než jsme si mysleli.

Nové neurony v hipokampu
Iriki se svou spolupracovnicí Noriko Kumazawou-Manitou šel o pár let později dál a podíval se osmákům přímo do mozku. V roce 2013 publikovali studii, ve které porovnali tři skupiny zvířat. Jedna se učila pracovat s hráběmi, druhá se učila najít cestu v hvězdicovém bludišti a třetí dostávala stejné jídlo a trávila stejný čas v aparatuře, jen bez učení.
U osmáků, kteří trénovali s hráběmi, vzniklo v hipokampu, tedy v oblasti důležité pro paměť a orientaci v prostoru, výrazně víc nových neuronů. V průměru jich vědci napočítali 6,3 oproti 2,6 u kontrolních zvířat. Bludiště žádný významný nárůst nepřineslo. V jiné části hipokampu u „hrabáčů“ přibylo také nových spojení mezi nervovými buňkami, zhruba o 40 procent víc než u kontrol.
Vysvětlení autorů je logické. Kdo pracuje s nástrojem, musí neustále přepočítávat, kde je jeho tělo, kde je nástroj a kde je cíl, a tyto vztahy se s každým pohybem mění. To je pro mozek náročnější úkol než zapamatovat si cestu bludištěm. Je ale fér dodat, že v každé skupině byla jen tři nebo čtyři zvířata, takže jde spíš o zajímavou stopu než o definitivní důkaz.

A co potkani?
Pokus s osmáky inspiroval další vědce. Japonská psycholožka Akane Nagano v roce 2019 zkusila podobné hrábě dát osmi potkanům. Naučili se za ně tahat, úspěšnost přesahovala 96 procent. Jenže když pak měli hrábě posunout do strany, což je pohyb, který předtím nikdy necvičili, úspěšnost spadla na 15 až 37 procent. Jen tři z osmi potkanů posouvali nástroj správným směrem častěji, než by odpovídalo náhodě.
Nagano z toho opatrně vyvodila, že někteří potkani dokážou s hráběmi pracovat i bez naučeného vzorce, ale že její studie nedokazuje, že by chápali fyzikální souvislosti. Okanoya přitom už v roce 2008 předpovídal, že se nástroje naučí používat i jiní hlodavci, jen jim to možná potrvá déle.
Co si z toho vzít, pokud máte osmáka doma
Na začátek jedno důležité upozornění: osmáci v přírodě hrábě nepoužívají. Všechno, co v Japonsku předvedli, se naučili během desítek sezení pod vedením vědců. Studie z roku 2008 navíc pracovala jen s pěti zvířaty a nikdo ji zatím ve stejné podobě nezopakoval. Nejde tedy o to, že by váš osmák byl skrytý řemeslník.
Ukazuje se ale něco jiného. Osmák má mozek, který dokáže vyřešit nečekaně složitý prostorový problém, pokud dostane čas a motivaci. A podle výzkumu z roku 2013 mu takové učení může mozek doslova přestavovat. Pro chovatele z toho plyne jednoduchá rada: osmák potřebuje práci pro hlavu i tlapky. Hledání pamlsků ukrytých v seně, krabičky, které musí otevřít, větve k okusování a dostatek materiálu na hrabání a stavění. Divocí osmáci tráví velkou část dne hrabáním nor a budováním, takže prázdná klec s miskou je pro ně nuda.
Osmáci jsou dnes ve vědě ceněni i z jiného důvodu. Žijí dlouho, v zajetí často pět až osm let, a s věkem se u nich mohou objevit změny v mozku podobné Alzheimerově nemoci. Vědci proto sledují, jak stárnoucí zvířata hrabou nory. Když hrabání ochabuje, bývá to podle přehledového článku z roku 2025 jedno z prvních znamení, že mozek slábne.
Okanoya od svých osmáků s hráběmi čekal ještě víc. Chtěl zkoumat, kde se v mozku potkává ovládání nástroje a vydávání zvuků. Osmáci jsou totiž velmi „upovídaní“ a mají bohatý repertoár hlasových signálů. Podle něj by místo, kde se tyto dvě schopnosti překrývají, mohlo být předchůdcem oblastí, které člověku umožnily mluvit. „Současná studie o používání nástrojů tak může vést ke studiu původu jazyka,“ řekl tehdy. Je to odvážná myšlenka, ale ukazuje, proč vědci věnovali tolik času malému chilskému hlodavci a jeho drátěným hráběm.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Okanoya K. a kol. (2008): Tool-Use Training in a Species of Rodent: The Emergence of an Optimal Motor Strategy and Functional Understanding. PLoS ONE
- RIKEN Research: Rodents rake for rewards (2008)
- Kumazawa-Manita N. a kol. (2013): Tool Use Specific Adult Neurogenesis and Synaptogenesis in Rodent (Octodon degus) Hippocampus. PLoS ONE
- Iriki A., Tanaka M., Iwamura Y. (1996): Coding of modified body schema during tool use by macaque postcentral neurones. NeuroReport
- Nagano A. (2019): Rats' (Rattus norvegicus) tool manipulation ability exceeds simple patterned behavior. PLoS ONE
- Sandra Blakeslee: What a Rodent Can Do With a Rake in Its Paw (2008)
- ScienceBlogs, Neurophilosophy: Rodents can learn to use tools (2008)
- Pink Tentacle: Scientists teach rodents to use rake (2008)
- MindBlog: Rodent trained to be Las Vegas croupier (2008)
- Animal Diversity Web: Octodon degus
- Lab Animal (2025): Octodon degus: a natural animal model of aging and Alzheimer's disease
- Octodon degus laboratory colony management principles and methods for behavioral analysis (2024)
Nejnovější články

Zimní línání hlodavců: proč srst roste i v teplém bytě
V obýváku je dvaadvacet stupňů, topení běží naplno, a křeček v kleci přesto vypadá, jako by se chystal na sibiřskou zimu. Srst mu...
Daniel Hanuš ·

Proč voní některé květy jen v noci
V poledne k okrasnému tabáku přičichnete a necítíte skoro nic. Po setmění zaplaví stejný záhon sladká vůně, kterou cítíte až u branky...
Daniel Hanuš ·

Želva zimuje v lednici. Veterináři to doporučují
Na videu z Belfastu otevírá žena dvířka malé lednice a vytahuje z ní plastový box. Uvnitř leží želva, která v chladu prospala devět...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije husky a na co si u něj dát pozor
Nejslavnější husky historie Togo uběhl v lednu 1925 s lékem proti záškrtu přes zamrzlou Aljašku 261 mil a dožil se šestnácti let. Data z...
Daniel Hanuš ·

Cane corso hlídal italské statky
Fernando Casolino se narodil v roce 1920 na jihu Itálie a cane corso znal odmalička. Pamatoval si fenu Cecce, která porodila štěňata ve...
Daniel Hanuš ·

Venkovní králíci a morčata v zimě: kdy je přestěhovat dovnitř
Vědci z Královské veterinární koleje v Londýně jednu zimu měřili teplotu králíkům v útulku na pomezí Hertfordshire a Cambridgeshire. Ti...
Daniel Hanuš ·

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Papoušci si všimnou, když soused dostane lepší pamlsek. Vadí jim ale něco jiného
Kapucínská opička, která dostala okurku místo hroznu, ji vztekle hodila výzkumníkovi zpátky. Video obletělo svět a stalo se symbolem...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse
Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a...
Daniel Hanuš ·














Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Pozorovali jste u osmáků nebo jiných hlodavců neobvyklé způsoby řešení úkolů? Co vás na jejich chování překvapilo?