Zimní línání hlodavců: proč srst roste i v teplém bytě

V obýváku je dvaadvacet stupňů, topení běží naplno, a křeček v kleci přesto vypadá, jako by se chystal na sibiřskou zimu. Srst mu zhoustla, na podestýlce leží chomáčky starých chlupů a džungarský křeček možná začíná blednout. Teplo ho neoklame, protože kalendář jeho těla teploměr skoro nečte.
Tomoko Ikeno, Zachary Weil a Randy Nelson z Ohijské státní univerzity v roce 2014 rozdělili samce džungarských křečků do několika skupin. Jedni žili v dlouhých letních dnech, druzí v krátkých zimních. Třetí skupina měla stejně krátké dny jako ta druhá, jen jim v noci nebyla úplná tma.
Tenhle pokus vysvětluje, proč zimní línání v bytě funguje, a zároveň proč někdy selže. Odpověď se ukrývá v délce noci.
Obsah článku
Tělo počítá hodiny tmy
Většina hlodavců z mírného pásu neměří roční období podle toho, jak je venku zima. Teplota je zrádná: v listopadu může přijít oteplení, v dubnu sněžit. Délka dne je naopak spolehlivá a každý rok stejná. Proto se ji zvířata naučila používat jako kalendář.
Měřidlem je hormon melatonin. Šišinka v mozku ho vylučuje jen ve tmě, takže čím delší noc, tím déle jeho hladina v krvi vydrží. Na podzim se noci prodlužují a tělo z delšího „melatoninového signálu" vyčte, že přichází zima. Tuto souvislost poprvé přesvědčivě popsal německý biolog Klaus Hoffmann v roce 1973. Jeho kolegové chovali džungarské křečky v bavorském Erling-Andechsu za přirozeného světla a pozorovali, jak se celé jejich tělo mění s ročními obdobími. Hoffmann pak ukázal, že barvu srsti, váhu i velikost varlat lze ovládat délkou dne a že stejný efekt jako krátký den vyvolá i podaný melatonin.
Melatonin ale sám chlupy nepřebarvuje. Funguje jako první článek řetězu. Prodlužující se noc ztlumí v hypofýze výdej prolaktinu, hormonu, který je u lidí známý hlavně kvůli kojení. U mnoha savců ale řídí také srst. Na buňkách vlasových folikulů sedí receptory pro prolaktin a podle jeho hladiny folikuly „vědí", kdy mají růst a kdy odpočívat. Už v osmdesátých letech to v sérii pokusů s džungarskými křečky ukázali Marilyn Duncanová a Bruce Goldman: prolaktin podporuje tmavé letní zbarvení, jeho pokles otevírá cestu bílé zimní srsti. Glasgowští biologové Calum Stewart a Christopher Marshall v přehledové studii z roku 2022 shrnují, že prolaktin je u ptáků i savců jedním z nejspolehlivějších ukazatelů toho, jakou roční dobu si tělo „myslí".
Proč topení nepomůže
Teď už je jasné, proč srst roste i v teple. Na rozdíl od venkovní teploty se délka dne do bytu dostane. Klec obvykle stojí v místnosti s okny, a když se v listopadu stmívá před pátou, křeček to zaregistruje, ať je v pokoji dvacet dva stupňů, nebo patnáct. Topení jeho kalendář nepřepíše.
Teplota přitom roli hraje, jen menší. Tým Irvinga Zuckera z Kalifornské univerzity v Berkeley v roce 2001 porovnal džungarské křečky v krátkých dnech při 22 a při 5 stupních Celsia. V chladu zareagovalo na zkrácení dne 81 procent zvířat, v pokojové teplotě jen 44 procent. Chlad tedy nefunguje jako spouštěč, ale jako zesilovač. Podle autorů zvyšuje citlivost tkání na melatonin. V teplém bytě se proto zimní přeměna u části zvířat zpomalí nebo zůstane neúplná. Úplně ji ale teplo nezastaví.
Mnohem víc ji dokáže zastavit světlo. Nejde jen o tma versus den. Rozhoduje, jestli je noc opravdu noc. Ikenův tým ukázal, že pět luxů stačí, aby se zimní reakce nespustila. Křečci se slabým nočním světlem měli rozhozené denní rytmy, jinak se v nich zapínaly hodinové geny a jejich srst zůstala letní. Pro majitele z toho plyne překvapivá věc: klec v obýváku, kde se do půlnoci svítí a bliká televize, může zvířeti zimu nadobro „zrušit". Klec v pokoji, kde se večer zhasne, ji nechá proběhnout.

Kožich na šest měsíců
Zimní srst přitom neznamená jen jinou barvu. Matthew Paul se třemi kolegy, mezi nimiž byl opět Irving Zucker, v roce 2007 křečkům oholili kousek hřbetu a břicha a po třech týdnech vážili, kolik chlupů znovu narostlo. Zjistili, že u džungarských křečků v krátkých dnech byla srst po jedenácti týdnech měřitelně hustší. Mezi sedmým a čtrnáctým týdnem se navíc dočasně zrychlil růst chlupů, což je přesně to, čemu majitelé říkají línání: staré chlupy padají a rychle je nahrazují nové.
Pokus odhalil i něco o křečcích syrských, nejběžnějších domácích křečcích. Ti sice nebělají, ale v krátkých dnech jim na hřbetě také narostla hustší a delší srst a chlupy dorůstaly rychleji. Autoři za tím vidí pokles testosteronu, který k zimě patří. Když vědci samce vykastrovali, srst rostla rychleji. Když jim testosteron dodali, růst se zpomalil.
Nejzajímavější je ale konec pokusu. Po zhruba 27 týdnech krátkých dnů se křečkům hustota srsti, váha i barva samy vrátily k letním hodnotám, přestože se světelný režim vůbec nezměnil. Tělo má zjevně vlastní stopky, které po určité době řeknou „zima skončila", i když venku pořád trvá.
Kde ty stopky sedí, ukázal tým Tylera Stevensona z Univerzity v Glasgow. Jejich studie vyšla v lednu 2026 v časopise eLife. Vědci u džungarských křečků v krátkých dnech opakovaně sledovali, které geny se zapínají v hypotalamu. Klíčovou roli podle nich hraje gen Dio3, který ovlivňuje hospodaření s hormony štítné žlázy přímo v mozku. Delší noci ho na začátku zimy zapnou a on odstartuje odpočet přibližně na šest měsíců. Když vědci Dio3 pomocí genových nůžek CRISPR poškodili, vnitřní roční hodiny běžely kratší dobu. A křečci, kteří na krátké dny vůbec nezareagovali, neměli změnu v Dio3, ve váze ani v srsti. „Teď víme, které geny se na tom podílejí a v jakém pořadí se mění jejich aktivita," uvedl Stevenson v tiskové zprávě univerzity.

Proč některý křeček nezbělá vůbec
Majitelé džungarských křečků občas zklamaně píší do chovatelských diskusí, že jejich zvíře na zimu nezbělalo, nebo jen trochu vybledlo na bocích. Nemusí jít o chybu v péči. Polské bioložky a biologové z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni dlouhodobě zkoumají, proč se křečci liší. Anna Przybylska-Piechová se svými kolegy v roce 2021 zjistila, že více než deset procent zvířat reaguje na krátké dny se zpožděním. A ti, kteří před příchodem krátkých dnů strávili delší dobu v dlouhých dnech, přelínali do zimní srsti hůře. Navazující práce z roku 2024, kterou Przybylska-Piechová dělala s kolegyněmi z německé Univerzity v Ulmu, ukázala, že úplní, částeční i „nereagující" křečci se liší v tom, jak silně se jim v mozku mění právě geny pro hormony štítné žlázy.
Pro domácí chov to znamená dvě věci. Za prvé, křeček, který žil celé léto a podzim pod umělým světlem, má k zimní přeměně horší výchozí pozici. Za druhé, i ve stejném pokoji se dva sourozenci mohou zachovat úplně jinak. Do toho vstupuje genetika: barevné mutace džungarských křečků, třeba safírová nebo perlová, nebělají vůbec. A Campbellův křeček, který se s džungarským často zaměňuje, barvu na zimu nemění.

Morčata, činčily a myši hrají jinou hru
Ne všichni hlodavci ale mají tak přísný sezónní kalendář. Morčata, činčily a osmáci podle veterinárně zaměřených zdrojů nemají jasně vymezenou dobu línání jako králíci. Chlupy ztrácejí rozptýleně po celý rok. Dává to smysl: předkové morčat i činčil pocházejí z And v Jižní Americe, kde se délka dne během roku mění mnohem méně než na Sibiři. Chovatelé morčat přesto často hlásí, že na podzim a na jaře chlupů přibude. U zvířat v bytě s umělým světlem a stálou teplotou se ale línání obvykle rozprostře do celého roku.
Laboratorní myši zase vyměňují srst ve vlnách, které se po kůži šíří od jednoho místa k dalšímu. Maksim Plikus a Cheng-Ming Chuong z Jihokalifornské univerzity v roce 2008 popsali, že folikul, který začne růst, vyšle signál sousedům a ti se přidají. Růst chlupů se tak šíří kůží jako řetězová reakce, bez ohledu na roční dobu. I tady ale sehrává roli prolaktin, stejný hormon jako u sezónně línajících zvířat.

Co z toho plyne pro majitele
Hustší srst a chomáčky chlupů v kleci v listopadu tedy nejsou známkou nemoci ani toho, že je zvířeti zima. Je to biologický program starý miliony let, který si den zkracující se za oknem přečte i v teplém bytě. Pokud chcete, aby proběhl přirozeně, dopřejte zvířeti skutečnou noc: klec mimo místnost, kde se dlouho svítí, a ideálně v pokoji s denním světlem z okna. Na sezónní změnu srsti stačí dobře vyvážená strava s dostatkem bílkovin a pravidelná kontrola.
K veterináři se vyplatí jít, když srst nepadá rovnoměrně, ale v ostrůvcích, když se objeví lysá místa, šupiny, strupy nebo když se zvíře intenzivně škrábe. Podle veterinářů to může znamenat parazity, plísňovou infekci nebo hormonální poruchu. Zimní línání vypadá jinak: srst postupně houstne, chlupy padají jednotlivě a pod nimi je zdravá kůže.
A pokud váš džungarský křeček letos nezbělá, nemusíte si to vyčítat. Možná mu jen v noci svítí lampa z ulice, nebo patří k té desetině zvířat, jejichž vnitřní kalendář jde o pár týdnů pozadu. Přibližně za půl roku se mu srst stejně sama vrátí k letní barvě, protože vnitřní hodiny mu řeknou, že zima skončila.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Ikeno T., Weil Z. M., Nelson R. J.: Dim light at night disrupts the short-day response in Siberian hamsters. General and Comparative Endocrinology, 2014. PubMed
- Larkin J. E., Freeman D. A., Zucker I.: Low ambient temperature accelerates short-day responses in Siberian hamsters by altering responsiveness to melatonin. Journal of Biological Rhythms, 2001. Digital Commons Memphis
- Paul M. J., George N. T., Zucker I., Butler M. P.: Photoperiodic and hormonal influences on fur density and regrowth in two hamster species. American Journal of Physiology, 2007. Záznam
- Stewart C. a kol. (Stevenson T. J.): Hypothalamic deiodinase type-3 establishes the period of circannual interval timing in mammals. eLife, 2026. eLife
- University of Glasgow: Scientists pinpoint single gene responsible for initiating winter behaviour of mammals, 2025. Tisková zpráva
- Stewart C., Marshall C. J.: Seasonality of prolactin in birds and mammals. Journal of Experimental Zoology A, 2022. Europe PMC
- Przybylska-Piech A. S., Wojciechowski M. S., Jefimow M.: Polymorphism of winter phenotype in Siberian hamster. Frontiers in Zoology, 2021. Europe PMC
- Przybylska-Piech A. S., Diedrich V., Herwig A.: Seasonal changes in activity of hypothalamic thyroid hormone system in different winter phenotypes of Djungarian hamster. PLoS One, 2024. Europe PMC
- Hoffmann K.: The influence of photoperiod and melatonin on testis size, body weight, and pelage colour in the Djungarian hamster. Journal of Comparative Physiology, 1973. Springer
- Figala J., Hoffmann K., Goldau G.: Zur Jahresperiodik beim Dsungarischen Zwerghamster Phodopus sungorus Pallas. Oecologia, 1973. Záznam
- Duncan M. J., Goldman B. D.: Hormonal regulation of the annual pelage color cycle in the Djungarian hamster. Journal of Experimental Zoology, 1984 (citováno přes Freeman a Zucker, PNAS)
- Plikus M. V., Chuong C. M.: Complex hair cycle domain patterns and regenerative hair waves in living rodents, 2008. Souhrn
- Wang a kol. (Plikus M. V.): přehled o vlnách růstu srsti u myší, 2023. PMC
- AGROBS: What is the moulting process in rabbits, guinea pigs, chinchillas and degus? agrobs.de
- Winter white dwarf hamster. Wikipedia
- Chewy: 10 facts about the winter white dwarf hamster. chewy.com
- Omlet Blog: o línání morčat. blog.omlet.co.uk
Nejnovější články

Zubr se vrací do české krajiny. Kde ho můžete vidět
Zubra evropského můžete v Česku pozorovat v zoologických zahradách i rozlehlých pastevních rezervacích. V Milovicích nebo Ralsku ale...
Daniel Hanuš ·

Osmáci se naučili používat malé hrábě
Osmák degu nejdřív jen zírá na konec drátěných hrábí a šťouchá do něj čumákem. O dva měsíce později už nástroj používá, aby si přitáhl...
Daniel Hanuš ·

Proč voní některé květy jen v noci
V poledne k okrasnému tabáku přičichnete a necítíte skoro nic. Po setmění zaplaví stejný záhon sladká vůně, kterou cítíte až u branky...
Daniel Hanuš ·

Želva zimuje v lednici. Veterináři to doporučují
Na videu z Belfastu otevírá žena dvířka malé lednice a vytahuje z ní plastový box. Uvnitř leží želva, která v chladu prospala devět...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije husky a na co si u něj dát pozor
Nejslavnější husky historie Togo uběhl v lednu 1925 s lékem proti záškrtu přes zamrzlou Aljašku 261 mil a dožil se šestnácti let. Data z...
Daniel Hanuš ·

Cane corso hlídal italské statky
Fernando Casolino se narodil v roce 1920 na jihu Itálie a cane corso znal odmalička. Pamatoval si fenu Cecce, která porodila štěňata ve...
Daniel Hanuš ·

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Papoušci si všimnou, když soused dostane lepší pamlsek. Vadí jim ale něco jiného
Kapucínská opička, která dostala okurku místo hroznu, ji vztekle hodila výzkumníkovi zpátky. Video obletělo svět a stalo se symbolem...
Daniel Hanuš ·

Proč kachna nesnáší vejce na jedno místo jako slepice
Vejce v trávě nebo vedle napáječky nemusí znamenat, že kachna o hnízdo nestojí. Výzkumy pekingských kachen ukazují zájem o kryté místo...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·














Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Všimli jste si u křečka nebo jiného hlodavce sezónní změny srsti? Změnilo se zároveň světlo či režim v místnosti?