Městští kosi začínají zpívat o hodiny dřív než ti z lesa. Svůj díl mají lampy i hluk

Kos pod oknem může začít zpívat dlouho před rozedněním. Výzkumy městských ptáků spojují časnější zpěv s nočním osvětlením i dopravním hlukem. Jejich podíl se ale mezi místy liší a samotný čas zpěvu ještě neříká, zda je pták zdravější nebo úspěšnější.
V letech 2011 a 2012 sledoval tým v Lipsku přes čtyři sta kosů od centra přes park až po lužní les. Někteří městští samci začínali zpívat několik hodin před lesními. Šlo o terénní srovnání různých prostředí, nikoli pokus měnící pouze jednu lampu.
Souvislost jasnějších nocí s časnějším zpěvem popisuje také tisková zpráva Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí (UFZ). Studii otiskl v roce 2013 časopis PLOS ONE pod výmluvným názvem Sleepless in Town, tedy Bezesní ve městě.
A jedno zjištění z ní je až zarážející: tam, kde nebylo umělé světlo ani hluk z dopravy, nezazpíval kos uprostřed skutečné noci ani jednou.
Obsah článku
Galerie fotek: Městští kosi začínají zpívat o hodiny dřív než ti z lesa. Svůj díl mají lampy i hluk
Foto: Radler59 (talk) · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: Srinivasan · Unsplash · Unsplash License
1 / 3
Proč zrovna kos
Ranní sbor ptáků má pevný pořádek. Každý druh nastupuje v jinou dobu podle toho, kolik světla potřebuje, a kos s červenkou patří mezi nejranější zpěváky vůbec. Zpívají už v šeru, kdy je venku tma pro většinu ostatních. Právě proto je posune i slabé umělé světlo, na které jiné druhy nemusí reagovat stejně výrazně.
Ukázal to tým Barta Kempenaerse z Institutu Maxe Plancka pro ornitologii v bavorském Seewiesenu. V roce 2010 v časopise Current Biology popsal, že u čtyř z pěti běžných lesních pěvců začínali samci poblíž pouličních lamp zpívat výrazně dřív než jejich sousedé hlouběji v lese. A efekt byl tím silnější, čím ranější byl druh od přírody. Červenky u lamp se ozývaly v průměru o osmdesát minut dřív.
O pět let později přidal Kempenaersův kolega Arnaud Da Silva další díl skládačky. Jeho tým nahrával každý den od ledna do dubna ptáky na šesti tmavých a šesti osvětlených místech a sledoval, kdy v roce se pustí do zpěvu. Na osvětlených místech začali čtyři ze šesti druhů zpívat dřív i v kalendáři. „Zajímavé je, že účinek umělého nočního světla byl největší u červenky a kosa,“ uvedl Da Silva.

Lampy, nebo hluk?
Tady je potřeba přiznat, že lampy nejsou ve městě jediným podezřelým. V centru je světlo, ale také doprava, a kos, který chce, aby ho soupeři a samice slyšeli, má dobrý důvod zpívat dřív, než se ulice zahltí auty.
Nordtová a Klenke proto měřili obojí a vyšlo jim, že v jejich statistickém modelu byl vztah hluku k posunu zpěvu silnější než vztah osvětlení. Obě věci se navíc navzájem posilovaly. Zajímavý byl i průběh: u hluku platilo „čím víc, tím dřív“, kdežto u světla efekt rostl jen do určité míry. Pak narazil na strop a další lampy už nic neměnily. „Lineární vztah jsme viděli u nízkých úrovní nočního světla, ale zdá se, že existuje práh. Když je překročen, další zvýšení intenzity už začátek zpěvu nepřiblíží,“ vysvětlila Nordtová.
Podobně skepticky vyzněla starší britská práce. Richard Fuller s kolegy ze Sheffieldu v roce 2007 zjistil, že červenky zpívají v noci hlavně tam, kde je přes den rámus, kdežto rozdíl v osvětlení míst s nočními a denními zpěváky byl malý.
Jenže když se obě proměnné od sebe oddělí, karta se obrací. Da Silva s Kempenaersem v roce 2014 porovnali v časopise Behavioral Ecology jedenáct lokalit mimo město: les jen se světlem, jen s hlukem, s obojím a úplně nedotčený. Dřívější start ranního zpěvu způsobilo světlo, nikoli hluk, a to u pěti ze šesti druhů. Šlo o deset minut u drozda zpěvného až po dvacet minut u červenky a sýkory koňadry. Výsledky ukazují, že poměr vlivu hluku a světla závisí na studovaných podmínkách. Nelze jej převést na jedno univerzální pravidlo pro každé město.
Na lipských datech je to vidět i jinak. Za zatažené noci kosi v parku začínali asi o čtvrt hodiny později, protože bylo šero déle. V osvětlených částech parku to ale bylo naopak: mraky odrážely světlo města zpátky dolů, noc zesvětlala a kosi spustili dřív.

Hodiny, které jdou napřed
Že nejde jen o chvilkovou reakci, ukázal italský biolog Davide Dominoni, tehdy doktorand v týmu Jeska Parteckeho v Max Planckově institutu. Se spolupracovníky připevnil kosům v Mnichově a v nedalekém lese drobné vysílačky, které hlídaly, kdy se pták hýbe a kdy odpočívá. Městští kosi se probouzeli v průměru zhruba o půl hodiny dřív a večer byli déle vzhůru. Pak vědci ptáky odchytili a dali je do laboratoře, kde měli všichni úplně stejné podmínky. Městští kosi se přesto dál budili dřív. Městští ptáci měli kratší a méně stabilní vnitřní rytmus. Srovnání dvou populací samo neodlišuje vliv vývoje jedince od dědičných rozdílů.
Další Dominoniho pokus šel ještě dál. V roce 2015 nasadil asi stovce kosů v Mnichově a okolí miniaturní záznamníky světla, aby zjistil, jaký den ptáci skutečně „vidí“. Městským kosům se den zdál v průměru o 49 minut delší. Začátkem března tak zažívali délku dne, jakou lesní ptáci zažijí až koncem března. Výsledek? Sezonní příprava k rozmnožování u nich nastala přibližně o 19 dní dřív. „Umělé světlo v noci je tou nejpodstatnější změnou okolního světla, která ovlivňuje biologické rytmy městských kosů,“ uvedl Dominoni.
K tomu mimochodem stačí málo. V laboratorních pokusech Dominoniho týmu měli kosi v noci světlo o intenzitě 0,3 luxu, což je podle něj zhruba třicetina toho, co naměříte pod pouliční lampou. Sezonní vývoj pohlavních orgánů začal až o měsíc dřív a dřív i přepeřili. Druhý rok pokusu ale přinesl nepříjemné překvapení: u ptáků pod trvalým nočním světlem se reprodukční systém nevyvinul vůbec.

Výhoda, nebo past?
Dřívější zpěv může vypadat jako konkurenční výhoda. Kempenaersova studie z roku 2010 našla u modřinek, že samci s lampou v revíru měli zhruba dvakrát víc úspěchu při „záletech“ u cizích samic, nejvýrazněji to platilo u ročních samců. Samice podle ranního zpěvu zřejmě odhadují, jak kvalitní je samec, a lampa jim tento signál zkreslí. Mladý sameček pod lampou pak působí jako zkušený matador.
Druhá strana mince je načasování. Samice modřinek v osvětlených revírech snášely vejce v průměru o den a půl dřív, ale víc vajec to nebylo. Pokud se mláďata vylíhnou dřív, než příroda nabídne dost hmyzu, mohou na to doplatit. Totéž varování opakuje i Dominoni u městských kosů. A pak je tu spánek: Nordtová s Klenkem si všimli, že s kratšími nocemi v květnu a červnu se rozdíl mezi městem a lesem zmenšuje. Jedním z možných vysvětlení je potřeba odpočinku; tato studie neurčila pevnou minimální délku spánku pro každého kosa.
Upřímně řečeno, zatím nikdo s jistotou neví, jestli kosům městský rozvrh v součtu škodí. Ptáci ve městě mají jiné výhody, třeba mírnější zimy a víc potravy. Kos, který se během posledních zhruba dvou století přestěhoval z lesů do měst, je mistr přizpůsobení a jeho zrychlené hodiny mohou být i součástí toho, proč se mu ve městech daří.

Globální pohled: ptačí den o hodinu delší
Výzkum z roku 2025 ukázal, že kos není výjimka. Neil Gilbert z Oklahoma State University a Brent Pease ze Southern Illinois University publikovali v srpnu 2025 v časopise Science analýzu nahrávek z celosvětové sítě BirdWeather, kde si amatéři i profesionálové umisťují mikrofony na zahrady a balkony. Software BirdNET v nich rozpoznal přes 180 milionů ptačích hlasů za jediný rok a autoři je porovnali se satelitními snímky nočního světla.
Výsledek: v nejvíc osvětlených místech ptáci v průměru zpívali a volali zhruba o 50 minut déle. „Byli jsme šokovaní. Pod nejjasnější noční oblohou se ptačí den prodlužuje skoro o hodinu,“ řekl Pease. Nejsilněji reagovaly druhy s velkýma očima vzhledem k tělu, druhy hnízdící otevřeně a tažní ptáci. I Gilbert s Peasem ovšem přiznávají, že zatím nevědí, jestli je to pro ptáky dobře, nebo špatně.
A světla přibývá. Christopher Kyba z Německého výzkumného centra pro geovědy v Postupimi spočítal v roce 2023 v časopise Science z více než 50 tisíc pozorování dobrovolníků, že noční obloha mezi lety 2011 a 2022 zjasňovala o 9,6 procenta ročně. Satelity přitom ukazují jen asi dvě procenta, protože špatně zachycují modré světlo z LED lamp, na které je lidské oko v noci citlivé.

Pomůže jiná barva lampy?
Nabízí se řešení vyměnit bílé lampy za oranžové nebo červené. Pro kosí ranní zpěv to ale podle dosavadních dat nestačí. Nizozemští vědci v roce 2017 nasvítili osm dříve tmavých okrajů lesa bílým, zeleným nebo červeným světlem a začátek ranního sboru barva neovlivnila. Rozhoduje spíš to, jestli světlo vůbec svítí a kam. Lampa stíněná shora, která nesvítí do korun stromů a keřů, nebo osvětlení, které se v hluboké noci ztlumí, dá kosům víc tmy než sebelépe zvolený odstín.
Až tedy v únoru, kdy kosi obvykle začínají s ranním zpěvem, uslyšíte ve tři ráno pod oknem flétnovou melodii, nejde o ptáka, který se spletl. Městské prostředí může ovlivnit jeho denní rozvrh. Z jediného zaslechnutého zpěvu však příčinu nepoznáte. O sezonním začátku zpěvu píšeme také v článku proč ptáci zpívají už v únoru.
Použité zdroje a užitečné odkazy
-
ScienceDaily: Artificial lighting and noise alter biorhythms of birds
-
Max Planck Society: Light is the friend of lovers (Kempenaers et al. 2010)
-
Max Planck Society: Artificial night lighting causes birds to sing earlier (Da Silva et al. 2015)
-
Max Planck Society: Blackbirds in the spotlight (Dominoni et al. 2013)
-
Nature News: City life changes blackbirds' body clocks (2013)
-
University of Glasgow: Light pollution causing blackbirds to breed earlier (2015)
-
Dominoni et al. (2015): Light at night and the timing of reproduction in urban blackbirds
-
SIU News: Birds in light-polluted areas stay up late (Gilbert & Pease, Science 2025)
-
Earth.com: Light pollution makes birds around the world sing longer each day
-
NOIRLab: Stars Disappear Before Our Eyes, Citizen Scientists Report (Kyba et al. 2023)
Nejnovější články

Peršané prý porazili Egypt díky kočkám na štítech
Na internetu koluje příběh, který zní jako vtip: perský král dobyl Egypt tím, že svým vojákům namaloval na štíty kočky a egyptští...
Daniel Hanuš ·

Pes Sallie zůstal u padlých vojáků v bitvě u Gettysburgu
Pět dní po nejkrvavější bitvě americké občanské války prohledávali vojáci návrší u Gettysburgu a hledali raněné. Mezi mrtvými...
Daniel Hanuš ·

Proč sazenice otužovat, než půjdou ven
Dva měsíce je zaléváte, otáčíte ke světlu a hlídáte jim teplotu. Pak je první slunečný květnový den vynesete na zahradu a večer mají...
Daniel Hanuš ·

Zimní línání hlodavců: proč srst roste i v teplém bytě
V obýváku je dvaadvacet stupňů, topení běží naplno, a křeček v kleci přesto vypadá, jako by se chystal na sibiřskou zimu. Srst mu...
Daniel Hanuš ·

Zubr se vrací do české krajiny. Kde ho můžete vidět
Zubra evropského můžete v Česku pozorovat v zoologických zahradách i rozlehlých pastevních rezervacích. V Milovicích nebo Ralsku ale...
Daniel Hanuš ·

Osmáci se naučili používat malé hrábě
Osmák degu nejdřív jen zírá na konec drátěných hrábí a šťouchá do něj čumákem. O dva měsíce později už nástroj používá, aby si přitáhl...
Daniel Hanuš ·

Proč voní některé květy jen v noci
V poledne k okrasnému tabáku přičichnete a necítíte skoro nic. Po setmění zaplaví stejný záhon sladká vůně, kterou cítíte až u branky...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije husky a na co si u něj dát pozor
Nejslavnější husky historie Togo uběhl v lednu 1925 s lékem proti záškrtu přes zamrzlou Aljašku 261 mil a dožil se šestnácti let. Data z...
Daniel Hanuš ·

Proč datel klove do úlů v zimě
Díra ve stěně úlu a třísky na sněhu mohou být stopou hladového šplhavce. Často jde o žlunu zelenou, která se v mrazu hůř dostává k...
Daniel Hanuš ·

Cane corso hlídal italské statky
Fernando Casolino se narodil v roce 1920 na jihu Itálie a cane corso znal odmalička. Pamatoval si fenu Cecce, která porodila štěňata ve...
Daniel Hanuš ·

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Papoušci si všimnou, když soused dostane lepší pamlsek. Vadí jim ale něco jiného
Kapucínská opička, která dostala okurku místo hroznu, ji vztekle hodila výzkumníkovi zpátky. Video obletělo svět a stalo se symbolem...
Daniel Hanuš ·

Proč kachna nesnáší vejce na jedno místo jako slepice
Vejce v trávě nebo vedle napáječky nemusí znamenat, že kachna o hnízdo nestojí. Výzkumy pekingských kachen ukazují zájem o kryté místo...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·
















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Kdy u vás začínají kosi zpívat? Liší se to mezi osvětlenou ulicí a klidnější zahradou?