Nekastrovaná samice fretky může v říji zemřít

Galerie fotek: Nekastrovaná samice fretky může v říji zemřít

1 / 3

Říje, která nemá vypínač

Fretka domácí patří mezi takzvané indukované ovulátory. Na rozdíl od psa nebo člověka u ní vajíčko neuvolní automatický hormonální cyklus, ale až samotné páření. Ovulace přichází zhruba 30 až 40 hodin po aktu. Pokud k páření nedojde, říje prostě pokračuje. A může pokračovat celou chovnou sezónu, která v našich zeměpisných šířkách trvá zhruba od března do srpna.

Spouštěčem je světlo. Fretky jsou takzvaní živočichové dlouhého dne: dokud je noc dlouhá, epifýza produkuje melatonin a ten drží rozmnožování na uzdě. Jakmile se na jaře den prodlouží, brzda povolí, mozek začne vysílat pulzy hormonů a vaječníky chrlí estrogen. Samice obvykle pohlavně dospívá mezi osmým a dvanáctým měsícem, takže první říje často zaskočí majitele, kteří si fretku pořídili jako mládě na podzim.

Estrogen je v malém množství užitečný. Ve velkém a dlouhodobě je pro fretku jed.

Co estrogen dělá s kostní dření

První, kdo problém popsal v odborném tisku, byli američtí veterináři G. J. Kociba a C. A. Caputo. V roce 1981 publikovali v časopise Americké veterinární asociace šest případů domácích fretek v říji, které měly takzvanou aplastickou anémii. Zvířata dva až pět dní nežrala, byla apatická a malátná. Všechna měla bledé sliznice a zvětšené přirození, tři z nich krvácela. Krevní testy ukázaly těžkou chudokrevnost, chybějící krevní destičky a málo bílých krvinek. Kostní dřeň, továrna na krev, byla téměř prázdná.

O dva roky později americký tým, v němž byl i známý odborník na nemoci kunovitých John Gorham, ověřil, že viníkem je skutečně estrogen. Dvanácti fretkám podali estrogen uměle a u devíti z nich se rozvinul těžký útlum kostní dřeně. Zajímavé bylo, že nezáleželo na pohlaví ani na tom, zda zvíře mělo vaječníky. Postiženi byli samci i kastrované samice. Fretky měly tečkovité krvácení do kůže, černou stolici natrávenou krví a bledou dřeň, tedy přesně tentýž obraz, jaký veterináři viděli u samic v přirozené dlouhé říji. Podobných sedm případů popsali v roce 1987 němečtí patologové W. Baumgärtner a R. Juchem.

Mechanismus je zrádný v tom, že zasahuje všechny tři typy krvinek najednou. Ubývá červených krvinek, takže fretka slábne a lapá po dechu. Ubývá krevních destiček, takže začne krvácet do kůže, do střev a do dalších orgánů. A ubývá bílých krvinek, takže se snadno nakazí. Smrt pak obvykle přichází buď vykrvácením, nebo infekcí.

Riziko útlumu kostní dřeně roste při dlouhodobém působení estrogenu. Veterinární literatura upozorňuje zejména na samice, které zůstávají v říji déle než měsíc; aplastická anémie či hypoplazie kostní dřeně byly popsány zhruba u poloviny fretek s prodlouženou říjí.

Data z Brna: kolik estrogenu je moc

Fretčí reprodukci se dlouhodobě věnuje i česká veterinární škola. Tým z Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců brněnské veterinární univerzity, v němž byli Karel Hauptman, Vladimír Jekl a Zdeněk Knotek, změřil v roce 2009 hladiny hormonů u 31 fretek. Samice v prodloužené říji měly v krvi v průměru zhruba 275 pikomolů estradiolu na litr. Zdravé nekastrované samice mimo říji kolem 84 a kastrované kolem 73. Tedy více než trojnásobek.

Studie přinesla dvě praktická zjištění. Zaprvé, samotný krevní test nestačí k rozlišení, jestli jde o prodlouženou říji, nebo o nádor vaječníku, který produkuje estrogen ještě víc. Veterinář proto potřebuje i ultrazvuk nebo jiné zobrazení. Zadruhé, po injekci hormonu hCG, která má říji ukončit, zůstával estradiol zvýšený ještě dva týdny. Kdo si myslí, že jednou injekcí je hotovo, se může mýlit, a fretku je potřeba dál sledovat.

Jak poznat, že se něco děje

Varovné signály se objevují postupně a zpočátku jsou nenápadné:

• oteklé přirození, které nesplaskne ani po dvou či třech týdnech,
• výtok z pochvy,
• souměrné řídnutí srsti na břiše, bocích a ocasu,
• hubnutí a nechuť k jídlu,
• bledé dásně a bledé tlapky či nos,
• rychlé dýchání a únava,
• drobné tečky nebo modřiny na kůži, černá dehtovitá stolice.

Poslední tři příznaky mohou ukazovat na vážný problém s krvetvorbou nebo jiný akutní stav. Takovou fretku je potřeba vézt k veterináři hned, nejlépe k tomu, který se specializuje na exotická zvířata.

Rozhoduje hematokrit

Prognózu nejlépe předpovídá hematokrit, tedy podíl červených krvinek v krvi. U zdravé fretky se pohybuje zhruba mezi 46 a 61 procenty. Veterinární příručky pracují s jednoduchým rozdělením:

Nad 25 procent je výhled dobrý. Nejrychlejší cestou je kastrace, která odstraní zdroj estrogenu. Alternativou je hormonální ukončení říje. Projevy říje odezní zhruba za deset až jedenáct dní, ale krev se může vracet do normálu až čtyři měsíce.

Mezi 15 a 25 procenty je prognóza nejistá. Před jakoukoli operací je nutné zvíře stabilizovat infuzemi a krevními přípravky.

Pod 15 procent je výhled špatný. Fretka potřebuje intenzivní péči, antibiotika a často opakované transfuze, někdy po dobu několika měsíců.

Výhodou je, že fretky podle dostupných poznatků nemají rozpoznatelné krevní skupiny, to však neznamená, že lze použít libovolného dárce bez veterinárního výběru a vyšetření. Nevýhodou je, že ne každá ordinace má dárce po ruce. Francouzští veterináři navíc v roce 2014 zjistili, že fretčí krev v lednici rychle ztrácí kvalitu a neměla by se podávat starší než sedm dní.

Kastrovat, nebo ne? Dilema s nadledvinami

Nejjednodušší rada by zněla: samici, kterou nechcete množit, nechte vykastrovat. Jenže u fretek to není tak přímočaré.

Nizozemský veterinář Nico Schoemaker s kolegy z Utrechtské univerzity v roce 2000 publikoval studii padesáti fretek s onemocněním nadledvin, jednou z nejčastějších nemocí starších fretek. Zjistil, že čím dřív bylo zvíře kastrováno, tím dřív nemoc propukla. Od kastrace do diagnózy uplynulo v mediánu tři a půl roku. Vysvětlení je hormonální: po odstranění vaječníků zmizí zpětná vazba, mozek pak vysílá stále víc hormonů, které vaječníky marně „hledají“, a dráždí místo nich nadledviny. Ty mohou zbytnět a vytvořit i nádor.

Jde o souvislost, ne o důkaz příčiny, a onemocnění nadledvin se objevuje i u nekastrovaných fretek. Přesto někteří britští veterináři doporučují s kastrací počkat, až samice dospěje, a podle článku v britském časopise pro veterinární sestry z roku 2024 není chirurgický zákrok před první říjí „nutně tím nejjednodušším řešením“. Podle velkého francouzského průzkumu z roku 2018, který zahrnul přes 1 200 domácích fretek, bylo kastrováno necelých 63 procent samic. Samotný podíl chirurgicky nekastrovaných samic ale neříká, kolik z nich bylo bez jiné ochrany před prodlouženou říjí.

Pro kastraci platí ještě jedno pravidlo: ideálně se má dělat mimo říji, protože prokrvené pohlavní orgány víc krvácí. Zkušení chirurgové ale operují i samice v říji, jak ukázal případ Poppy.

Implantát, injekce, nebo samec bez semene

Pokud chovatel kastraci nechce, nebo s ní chce počkat, má několik možností, jak říji ukončit nebo jí předejít.

Injekce hCG. Hormon napodobí páření a vyvolá ovulaci. Podává se nejdříve deset dní od začátku říje. Jak ukázala brněnská studie, estrogen ale klesá pomalu, takže je potřeba kontrola.

Vasektomovaný samec. Sterilizovaný samec samici „spáří“, ta ovuluje a říje skončí, aniž by přišla mláďata. Následuje takzvaná falešná březost, po které se ale říje může v téže sezóně vrátit.

„Jill jab“, která už neexistuje. Britští chovatelé roky spoléhali na injekci proligestonu prodávanou pod názvem Delvosteron. Podle britských veterinárních zdrojů zabránila říji na celou sezónu u 92 procent samic. Výrobce ji ale stáhl z trhu, a veterináři tak museli hledat náhradu.

Hormonální implantát s deslorelinem. Malý čip pod kůží na delší dobu utlumí produkci pohlavních hormonů. Němečtí veterináři Sandra Goericke-Pesch a Axel Wehrend z univerzity v Giessenu ho v roce 2012 vyzkoušeli na sedmi samicích v říji. Estradiol klesl z průměrných 280 pikomolů na litr na zhruba 36 po čtyřech týdnech a na 22 po osmi týdnech. Říje se pak neobjevila po celou dobu sledování, tedy až 32 měsíců. V dalším souboru 130 fretek trval účinek v průměru přes dva a půl roku. BSAVA uvádí, že implantát o síle 4,7 mg potlačuje říji obvykle 1,5 až 2 roky a 9,4mg varianta 3 až 4 roky; výměna po dvou letech může stačit většině fretek. Doba působení se mezi zvířaty liší, proto termín dalšího ošetření určuje veterinář.

Implantát má i svá úskalí. V prvních dnech hormony krátce vystřelí nahoru, a tak u samice, která v říji ještě není, může říji naopak vyvolat. V jedné malé studii z roku 2010 se to stalo u všech pěti testovaných samic. A pokud se podá samici, která je v říji už čtyři až šest týdnů, může krátkodobý nárůst hormonů dál prohloubit poškození kostní dřeně. Odborníci proto doporučují implantát zavést v prvních jednom až dvou týdnech říje. Popsán je i případ čtyřleté samice, která i s implantátem zabřezla a mláďata donosila.

Pravidlo jednoho měsíce

Z odborné literatury vychází jednoduchá rada, kterou by měl znát každý, kdo má doma nekastrovanou samici: fretka nesmí zůstat v říji déle než měsíc. O prevenci mluvte s veterinářem ještě před první říjí. Pokud už začala a nemáte domluvený postup, kontaktujte ordinaci hned; měsíc není bezpečná čekací lhůta. A protože říji spouští světlo, pomůže i obyčejný režim: fretka žijící v bytě, kde se svítí do noci, vnímá den jako delší, než ve skutečnosti je.

Případ Poppy skončil dobře, protože majitel přišel včas a veterináři věděli, na co se dívají. Kdyby rodina čekala, až fretka začne krvácet a odmítat jídlo, mohla být kostní dřeň už tak poškozená, že by nepomohla ani operace.