Grumpy Cat: kočka s mračením vydělala miliony

Galerie fotek: Grumpy Cat

1 / 3

Kočka, která se jmenovala podle omáčky

Ve skutečnosti se nejmenovala Grumpy. Narodila se 4. dubna 2012 v Morristownu v Arizoně jako jedno ze čtyř koťat a dostala jméno Tardar Sauce. Vymyslela ho Tabathina dcera Crystal. Kotě mělo zpočátku nažloutlou srst a Crystal připomínalo tatarskou omáčku, kterou nedávno poprvé ochutnala. Tabatha Bundesen tehdy pracovala jako servírka v řetězci rybích restaurací Red Lobster, takže omáčka byla v rodině čerstvým tématem.

Ten slavný výraz nebyl nálada, ale anatomie. Kočka měla podle majitelů mírnou formu kočičího trpaslictví a k tomu předkus. Trpaslictví ovlivňuje růst kostí, a proto zůstala malá, měla kratší a trochu jinak tvarované zadní nohy a lehce kolébavou chůzi. Spodní čelist posunutá dopředu jí stáhla koutky dolů. Výsledkem byl obličej, který vypadal permanentně otráveně, ať se kočka cítila jakkoli.

Stejné rysy měl i její bratr Pokey, černobílý kocour s plochým obličejem a krátkým ocasem. A tady přichází první ironie celého příběhu. Podle rodiny byl skutečný bručoun právě on. „Mnohem nevrlejší. Má strašně protivnou povahu,“ řekla o něm Tabatha listu Austin Chronicle. Grumpy Cat označila za „genetický zázrak“ a popisovala ji jako klidnou, mazlivou kočku, která se ráda schovává za záclony, hraje si s taškami a provázky a nejvíc energie má mezi třetí a šestou ráno. „V devadesáti devíti procentech času je to úplně obyčejná kočka,“ opakovali majitelé.

Proč se lidé nechali tak snadno oklamat

To, že celý internet viděl v kočce zosobněnou mrzutost, má i vědecké vysvětlení. Lidé jsou ve čtení kočičích obličejů překvapivě špatní.

Kanadská vědkyně Lauren Dawsonová z Univerzity v Guelphu se svým týmem v roce 2019 otestovala 6 329 lidí z 85 zemí. Každý z nich zhlédl dvacet krátkých videí koček, převážně z YouTube, a měl odhadnout, zda je kočka v pozitivním, nebo negativním rozpoložení. Průměrné skóre bylo 11,85 bodu z 20, tedy jen o něco lepší, než kdyby lidé házeli mincí. Jen asi 13 procent účastníků dosáhlo 15 a více bodů. Autoři jim s nadsázkou říkali „kočičí šeptači“. Zajímavé je, že vlastnictví kočky na výsledku nic neměnilo. Lépe si vedly ženy, mladší lidé a ti, kdo měli zkušenost z veterinární praxe.

Kočky přitom svými obličeji komunikují velmi bohatě. Brittany Florkiewiczová a Lauren Scottová strávily 150 hodin v losangeleském útulku CatCafe Lounge, kde natáčely, jak se kočky chovají k sobě navzájem. Pomocí systému, který zaznamenává drobné pohyby obličejových svalů, napočítaly v roce 2023 celkem 276 různých výrazů. Přátelské kočky natáčejí uši a vousky dopředu, napjaté je stahují dozadu, olizují si pysky a zužují zornice. Kočičí „úsměv“ ani „zamračení“ v lidském smyslu v tom repertoáru nenajdeme.

U Grumpy Cat tedy lidé četli emoci tam, kde byla jen stavba lebky. Svěšené koutky, které u člověka znamenají nespokojenost, u ní byly dané čelistí. A právě ta nedorozumění dělala z kočky dokonalou projekční plochu. Každý do ní mohl promítnout vlastní pondělní ráno.

Od servírky k vlastní firmě

Rodina pochopila rychle, co má v rukou. Tabatha později britskému listu Express řekla, že mohla dát výpověď v restauraci během pár dní od chvíle, kdy se kočka objevila na sociálních sítích. „Telefon od té doby prostě nepřestal zvonit,“ popsala.

Na scénu nastoupil Ben Lashes, muž s neobvyklou profesí: manažer internetových memů. Zastupoval už Keyboard Cat nebo Nyan Cat a z Grumpy Cat udělal licenční stroj. Podle dostupných zdrojů si bral dvacet procent z licencí a prodeje zboží.

Kariéra pak nabrala tempo, jaké by záviděla leckterá hollywoodská hvězda. V březnu 2013 se Grumpy Cat objevila na festivalu SXSW v texaském Austinu, kde na ni lidé stáli fronty. Žrádlo Friskies jí podle bulvárního webu TMZ platilo letenky v první třídě a v září téhož roku ji jeho výrobce Nestlé Purina oficiálně jmenoval „mluvčí kočkou“ značky. Ještě než jí byly dva roky, dostala na kočičích cenách The Friskies cenu za celoživotní dílo. Na Webby Awards vyhrála titul Mem roku.

Kniha Grumpy Cat: A Grumpy Book se dostala do žebříčku bestsellerů New York Times, pokračování The Grumpy Guide to Life debutovalo ve své kategorii na třetím místě. Na trhu se objevily plyšáci od firmy Gund, trička, polštáře, hrnky, obaly na telefony a kalendáře. Kočka hrála v reklamě na cereálie Honey Nut Cheerios a ozdobila obálku New York Magazine. V listopadu 2014 měl na stanici Lifetime premiéru vánoční film Grumpy Cat's Worst Christmas Ever, ve kterém jí propůjčila hlas herečka Aubrey Plaza. Kritici ho nešetřili, na Rotten Tomatoes má 27 procent. Lashes ale tvrdil, že šlo o nejlépe placenou kočičí filmovou roli v Hollywoodu.

Sto milionů dolarů? Ne tak docela

A teď k penězům. V prosinci 2014 přinesl britský Express zprávu, že Grumpy Cat vydělala své majitelce za dva roky téměř sto milionů dolarů. Číslo obletělo svět. Server Business Insider k němu přidal titulek o servírce, která si pořídila kočku s trpaslictvím a vydělala sto milionů, a několik amerických médií spočítalo, že kočka vydělala víc než Angelina Jolie.

Tabatha Bundesen to pro Huffington Post rázně odmítla jako „naprosto nepřesné“. Kolik tedy kočka skutečně vydělala, ale neprozradila. Nikdy.

Odkud se stovka vzala? Nejspíš od samotného manažera. Ben Lashes v létě 2014 řekl magazínu The Hollywood Reporter, že podle jeho odhadu značka Grumpy Cat vygenerovala kolem sto milionů dolarů tržeb. Tržby ovšem nejsou zisk. Do té sumy patřilo vše, co se s obličejem kočky prodalo po celém světě, tedy i podíly výrobců, obchodů a distributorů. Majitelka z toho dostávala jen licenční poplatky. Sám Lashes to shrnul střízlivěji: „Tohle je kočka se sedmimístným číslem, to určitě.“ Jinými slovy miliony dolarů, ne stovky milionů.

Odhady čisté hodnoty značky se na internetu dodnes pohybují v rozmezí od jednoho do sta milionů dolarů, jejich metodika ale není doložená. Rodina žádné číslo nezveřejnila.

Soud o kávu, který psal dějiny

Nejpřesnější číslo spojené s Grumpy Cat nakonec nevzešlo z rozhovoru, ale od soudu. V roce 2013 uzavřela firma Grumpy Cat Limited smlouvu s kalifornskou společností Grenade Beverage na ledovou kávu Grumppuccino. Výrobce za licenci zaplatil podle dostupných informací 150 tisíc dolarů. O dva roky později ale začal kočku používat i na balení pražené kávy a dalších výrobků, ke kterým souhlas neměl.

Bundesenovi podali v prosinci 2015 žalobu. Grenade odpověděla protižalobou na dvanáct milionů dolarů s argumentem, že majitelé kočky kávu dostatečně nepropagovali. V lednu 2018 rozhodla porota federálního soudu v Kalifornii jednoznačně: 710 tisíc dolarů za porušení autorských práv a ochranné známky plus jeden symbolický dolar za porušení smlouvy. Dohromady 710 001 dolarů. Firma přitom původně žádala „jen“ 600 tisíc.

Právník rodiny po verdiktu prohlásil, že jde o první případ, kdy internetový mem vyhrál u soudu. Pro celou generaci lidí, kteří se náhle proslavili jedinou fotkou, to byl důležitý signál. Virální obličej je majetek a dá se chránit stejně jako logo velké firmy.

Pracovní podmínky kočičí hvězdy

Kde jsou peníze a cestování, tam přichází i otázka, jestli zvíře netrpí. Bundesenovi ji slýchali často. Kritici se ptali, zda je dobré vozit malou kočku s trpaslictvím po festivalech a autogramiádách.

Rodina odpovídala, že kočka má vždy přednost před penězi. „Její zdraví a bezpečí jsou pro nás to nejdůležitější,“ řekl Bryan Bundesen pro Mental Floss. Podmínky pro pohodu kočky byly podle něj zapsané v každé smlouvě a kočka nikdy nedostala sedativa kvůli focení ani vystoupení. Fotky na sociální sítě prý pořizovali na jeden zátah na celý týden dopředu, aby nebyla pod objektivem pořád. Její požadavky na zákulisí byly skromné: lahve vody a chladné místo, kde si může sednout. Bryan popisoval, že v přepravce je klidná a usne, protože má ráda malé uzavřené prostory. Tabatha odmítala, že by kočku zneužívali: „Mám pocit, že ji to baví. Ona to ví.“

Ospalý výraz, který lidé na akcích viděli, měl prý jednoduché vysvětlení. Kočka byla aktivní v noci a přes den spala, jako spousta jiných koček.

Veterináři ovšem dlouhodobě upozorňují na jinou, méně viditelnou stránku slávy zvířat s neobvyklým vzhledem. Britská veterinární asociace BVA v průzkumu z roku 2017 zjistila, že téměř polovina veterinářů vnímá vliv sociálních sítí na to, že si lidé pořizují plemena s plochým obličejem, která trpí dýchacími a dalšími potížemi. Šlo o psy, ne o kočky, ale princip je stejný. Co je roztomilé na fotce, nemusí být pohodlné pro zvíře. Grumpy Cat sice nebyla šlechtěná a její rysy byly náhodná genetická odchylka, jenže internet s oblibou slaví právě takové „vady“ a ne každé zvíře s nimi žije bez problémů.

Proč se na ni dívaly miliony lidí

Konec, který nebyl smutný jen pro fanoušky

Tardar Sauce zemřela 14. května 2019 ve věku sedmi let na komplikace infekce močových cest. Rodina oznámila, že odešla klidně, doma v náručí své „maminky“ Tabathy. Pohřbená je na zvířecím hřbitově Sunland Pet Rest v arizonském Sun City.

Její obličej žije dál. Instagramový účet měl ještě v roce 2023 kolem 2,5 milionu sledujících a ochranná známka Grumpy Cat je v amerických rejstřících stále vedená. Rodina při oznámení úmrtí napsala, že kočka pomohla rozesmát miliony lidí.

Kolik tedy kočka s mračením vydělala? Rodina to nezveřejnila a číslo 100 milionů dolarů nelze vydávat za její čistý příjem: manažer mluvil o odhadovaných tržbách značky a majitelka zprávu odmítla jako nepřesnou. Soudní částka 710 001 dolarů byla odškodněním v konkrétním sporu. Mnohem zajímavější je ale to, co příběh říká o nás. Celý svět se šest let smál zamračené kočce, jejíž výraz souvisel s předkusem a trpasličím vzrůstem.