19 důvodů, proč si (ne)pořizovat Argentinskou dogu

I tento majestátní pes je bohužel zahalen kletbou „bojového plemene“, díky které si lidé přechází na druhý chodník a své děti schovávají za svá záda, jen, co tohoto bílého krasavce spatří. Pověsti Argentinské dogy nepomáhají ani novinové titulky, které ji často označují za viníka spousty útoků vůči lidem i jiným zvířatům. Jaká je ale argentina doopravdy? Možná jiná, než byste čekali.

OSM důvodů, proč si pořizovat Argentinskou dogu

• Pro sportovně založené lidi se zkušenostmi s výchovou psů, je argentinská doga výborným společníkem pro celou sortu aktivit. Je to neskutečně hravý pes, milující pohyb.
• Přirozená inteligence argentině rozhodně nechybí. Naopak je velmi učenlivá a schopná projít náročným výcvikem.
• Přítomnost tohoto pejska donutí každého zloděje zapřemýšlet, zda mu případný lup stojí za riziko střetu s tímto skvělým hlídačem.
• Skvělým povahovým rysem tohoto plemene je jeho náklonnost k dětem a rodině obecně. Svého pána, popřípadě rodinu nejen neskutečně milují, ale také jsou připraveni kdykoli ji chránit. 
• Péče o srst argentinské dogy není nikterak složitá ani časově náročná, takže se místo kartáčování můžete věnovat jiným aktivitám. 
• Život v bytě nemusí být překážkou k pořízení argentiny, pokud jí dokážete nabídnout dostatečné množství pohybu a mentální aktivity. 
• Argentinská doga je přirozeně skvělý, houževnatý lovec, kterému rozhodně nechybí sebejistota a chytrá hlava.
• Žádné úporné štěkání na každý zvuk, či stín! Argentina se řadí k tišším plemenům – což rozhodně potěší sousedy.

JEDENÁCT důvodů, proč si nepořizovat Argentinskou dogu

• Argentinská doga nepatří do rukou lidem, kteří se nechtějí příliš zabývat výcvikem svého čtyřnohého přítele. Toto plemeno přímo vyžaduje dobře vedenou, důslednou výchovu, aby z něj vyrostl vyrovnaný pes, který nebude nebezpečný pro své okolí.
• Při pohledu na velké, atletické tělo těchto krásných zvířat musí být každému jasné, že potřebují mnoho a mnoho pohybu. Nemají-li dostatek pohybového vyžití, mohou mít tendenci vyřádit se po svém.
• Cizí lidé si musí často vybudovat důvěru, než se dostanou „FriendList“ argentinské dogy. Ta bývá k neznámým lidem nedůvěřivá a velmi ostražitá.
• Pokud plánujete chovat toto plemeno u domku se zahradou, rozhodně si dejte práci ze zabezpečením pozemku vhodným plotem – argentinská doga je totiž velmi teritoriální a své území si urputně brání. 
• K tomu, aby mohla argentinská doga pobývat celoročně venku, potřebuje zateplenou boudu. Díky své krátké srsti totiž špatně snáší chladnější počasí. 
• Vztah k ostatním zvířatům nebývá u těchto psů vždy vřelý. Argentiny mohou být velmi dominantní a nemusí se dobře snášet s jinými psy.
• Velký pes toho mnoho sežere – to dá rozum! Připravte si pořádnou zásobu kvalitního krmení!
• Silně vyvinutý lovecký pud může být hrozbou při soužití AD s menšími mazlíčky, nebo při střetu se zvěří. 
• Argentinská doga vám určitě nezpůsobí dilema při výběru zbarvení štěňátka – je totiž vždy čistě bílá. Pečliví však buďte při výběru chovatelské stanice! Vybírejte pouze z těch, které na svých odchovech provádí BAER test, jenž odhalí možnou hluchotu (ta se u tohoto plemene bohužel občas vyskytuje)
• S Argentinskou dogou se bohužel na mnohá místa nepodíváte – do některých zemí je totiž vstup s tímto plemenem výhradně zakázán, či jsou pro jeho vstup do země jasně určené podmínky. 
• Pokud si tohoto překrásného psa pořídíte, vaše okolí bude pravděpodobně reagovat negativně – obzvlášť, když neznají opravdovou povahu plemene. Je tedy lepší předem se psychicky připravit na možné negativní komentáře nejen ze strany rodiny, ale i zděšených kolemjdoucích. 

Shrnutí

Již z úvodu je nad slunce jasné, že argentinská doga není ani zdaleka psem pro každého. Toto specifické plemeno potřebuje skutečně zodpovědného páníčka, který si je vědom potřeb svého psa a dokáže ho vychovat tak, aby nebyl nebezpečný pro své okolí. Výchova takového psa není vždy jednoduchá, proto se argentinská doga doporučuje majitelům, kteří již mají s takovými plemeny zkušenosti a mají na svého mazlíčka dostatek času. Lidé, kteří si “Ádéčko” pořizují čistě kvůli image, mohou tohoto rozhodnutí velmi litovat – špatná výchova může z malé bílé kuličky udělat velkého psa s labilní psychikou, který dokáže v krajním případě velmi vážně ublížit nejen jiným zvířatům, ale také lidem. I proto je v některých státech zcela zakázán chov i import tohoto plemene. Nebuďme však jen negativní! Argentinská doga může být milionový pracovní pes, či rodinný společník, který by za své páníčky položil vlastní život. Vysoká inteligence a vynikající atletické schopnosti dávají majitelům argentin velmi štědrý výběr nejrůznějších aktivit, které mohou se svým bílým přítelem provádět. 

Lidé si toto plemeno často pořizují i na hlídání, což je pro jeho přirozenou teritoriálnost a nedůvěřivost k cizím lidem pochopitelné. Důležité je však myslet na to, že argentinská doga potřebuje pro zachování zdravé mysli blízký kontakt s člověkem – hlídání odloučených ploch pro ni tedy příliš není. A stejně je to i s dlouhým pobytem v kotci. Pokud má však doga dostatek kontaktu s člověkem, může být za předpokladu zateplené boudy a bytelného oplocení chována celoročně venku. Chovat ji ale můžete i v bytě, dáte-li ji dostatek pohybu, psychickou aktivitu a snesete-li sem tam bílý chlup. V každém případě je nutno podotknout, že se AD často hůře snáší s ostatními mazlíčky, proto je nutné její soužití s jinou faunou dobře zvážit. Zvážit byste měli také finanční stránku péče o tak mohutného psa a jeho samotné pořízení – my rozhodně doporučujeme poohlédnout se po vhodné chovné stanici, která u svých štěňat prověřuje možné vady sluchu – ty se u tohoto plemene bohužel objevují. 

Obecná charakteristika Argentinské dogy

Určitě už máte o agrentině nějaký svůj obrázek a možná se vám dokonce zdá, že je pro vás ta pravá. My však nenecháme nic náhodě a raději vám toto krásné plemeno ještě trochu přiblížíme.

I.Povaha

Skutečná argentina by měla být dle standardu inteligentní, veselá a přátelská, ale zároveň by si měla být vědoma své obrovské síly, kterou by mohla někomu snadno ublížit. U dobře vychované argentinské dogy byste však hledali agresi marně. Ačkoli je toto plemeno známo tím, že je velmi dominantní a teritoriální, nesmíme zapomenout zmínit ani na jeho obrovskou lásku vůči rodině, kterou neváhá chránit vlastním tělem. Právě bez rodiny po boku může argentinská doga velmi strádat! Dlouhé, osamělé dny v prázdném bytě, či kotci pro ni určitě nejsou to pravé ořechové – nehledě na to, že je to bezesporu velmi aktivní pes, který ke spokojenému životu potřebuje spoustu pohybu, dovádění a také kupu mentálních aktivit. Argentinská doga přímo zbožňuje hraní, do kterého ráda zapojí i ty nejmladší členy rodiny, ke kterým je vysoce loajální.

Vůči cizím lidem se však argentina může chovat ostražitě a nedůvěřivě, než se s nimi bedlivě seznámí – i to z ní dělá skvělého hlídače, se kterým se musí v bezpečí cítit snad úplně každý. Ale i tento skvělý pes dovede být pro své okolí velmi nebezpečný, pokud člověk nezvládne jeho výchovu. Jestliže tedy uvažujete pořízení argentinské dogy, zvažte nejprve své schopnosti! 

II. Vzhled

Argentinská doga vás hned zaujme na první pohled – je statná, majestátní a krásně bílá (pokud se ovšem v něčem nevyválí). Pokud je libo trochu teorie, můžeme určitě zmínit, že se jedná o velké psí plemeno molossoidního typu s harmonickou, svalnatou stavbou těla na pevných nohách. Typický je pro argentinu také silný krk, prostorný hrudník, dlouhý trup a skvěle osvalený hřbet zakončený dlouhým, vysoko neseným ocasem.

Na majestátnosti argentině neubírá ani její krásná hlava – ba naopak! Skvěle umocňuje silný a těžký vzhled plemene. Je mohutná, bez ostřejších obrysových linií s masivní, zaoblenou mozkovnou. Nos je černě pigmentovaný a měl by vždy směřovat lehce vzhůru, aby tvořil zakončení konkávní linie nosního hřbetu. Určitě si zapamatujete tmavé oči mandlovitého tvaru s pozorným, ale částečně i tvrdým výrazem, které jsou uloženy daleko od sebe. (zdroj) Korunou těchto krasavců jsou jejich vysoko nasazené uši trojúhelníkového tvaru, které jsou vzhledem k široké mozkovně daleko od sebe. Pokud nejsou kupírované, mají převislou špičku, zakrývající zadní část lící.

Argentina by měla mít silnou, ale měkkou kůži dobře přiléhající k tělu – výjimkou je partie krku, kde je kůže volnější. Srst by měla být vždy bílá, hladká a krátká. Pohyb argentiny je energický a hbitý.

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Ačkoli si budou někteří lidé při tomto tvrzení klepat na čelo, určitě nebudeme lhát, když argentinskou dogu označíme jako skvělého rodinného psa (ovšem za určitých podmínek!). Skutečně je tomu tak! Dobře vedená argentina miluje celou rodinu, včetně těch nejmenších špuntíků. Přestože je to ideální společník k dětem, je tedy VŽDY nutné myslet na fakt, že se jedná o velkého psa s obrovskou silou – zejména mladší děti nikdy nenechávejte se psem bez dohledu někoho dospělého! I malá nehoda, nebo leknutí může způsobit velké neštěstí, ač je pes vychovaný na jedničku. Ani výchovu dětí však nenechte náhodě a učte je, jak se ke zvířatům správně chovat. Důležitá je také správná socializace štěněte mezi dětmi, ze které by si však nemělo odnést žádnou negativní vzpomínku. 

Pokud máte jiné domácí mazlíčky, určitě musíte vzít na vědomí povahové rysy argentinské dogy, díky kterým může být soužití s jinou faunou celkem problém. Kromě dominantního chování je u tohoto plemene silně vyvinutý také lovecký pud, který by mohl ohrozit zejména drobnější zvířátka, nebo dokonce menší psy. Vztah k ostatním psům hodně závisí na výchově, socializaci a samozřejmě i na samotné povaze psa. Pokud máte dva psy stejného pohlaví, určitě je vhodné předpokládat, že se mohou objevit spory o pozici v hierarchii – ty se někdy musí řešit dokonce oddělením psů v páníčkovo nepřítomnosti. Rozhodně však není pravidlem, že má být každá argentina zvířecím jedináčkem. Pokud si na přítomnost dalšího psa, či jiného zvířete AD zvykne, vzájemné soužití může probíhat bez problému. Na procházkách ale buďte ostražití, a na seznamování s jinými psy dohlížejte. 

IV. Výchova a výcvik 

Dobře vedená výchova je rozhodně jeden z nejdůležitějších faktorů spokojeného soužití s argentinskou dogou – mělo by se s ní začít časně a měla by být patřičně důsledná. Nezbytnou součástí výchovy je samozřejmě socializace, která je u argentinské dogy velmi důležitá hlavně pro její budoucí vztah ke psům, cizím lidem a celkově k pohodovému zvládání každodenních nástrah. Majitel by měl být připraven zvládat případné projevy dominantního chování, které se dají díky povaze tohoto plemene předpokládat – hlavní je, nenechat si psa přerůst přes hlavu a vždy zachovat klidnou mysl. K tomu, aby z argentinské dogy vyrostl vyrovnaný pes bez známek agresivity, je rozhodně třeba vyrovnaný páníček s přirozenou autoritou, který rozumí výchově psů a hlavně je vychovává s láskou. Fyzické tresty rozhodně nemají ve výchově co dělat! Naopak mohou napáchat velké škody ve formě narušení důvěry, či dokonce způsobit agresivní chování.

Alespoň základní výcvik je u argentiny určitě nutný pro snadnou manipulaci – dospělá argentina může mít přes šedesát kilo, takže se s ní určitě nechcete přetahovat. Dobrá poslušnost vám určitě dobře poslouží i na procházkách, kde je třeba perfektně ovládat přivolání, pokud má pes chodit na volno. (zdroj)

Naštěstí je to velmi inteligentní pejsek, který zvládá výcvik levou zadní. Motivací je pro argentinskou dogu zejména páníčkovo radost, kterou odmění dobře odvedenou práci. 

Pro skvělé pracovní vlastnosti je argentina využívána v mnoha odvětvích – je velmi odolná, houževnatá a sebejistá, co z ní dělá skvělého služebního psa i lovce, který má navíc opravdu skvělý nos.

V. Zdraví a péče 

V tomto odstavci se pojďme zaměřit na zdravotní problémy, se kterými se může argentinská doga za život setkat. První, co mnoho zkušenějších pejskařů napadne při pohledu na statné tělo argentiny, jsou problémy s pohybovým aparátem – ani ona o ně bohužel není ušetřena. Nejčastějším problémem v tomto směru je zejména dysplazie kyčelních kloubů, která může psa ošklivě potrápit. Riziko výskytu této genetické vady můžete velmi snížit výběrem štěňátka z chovatelské stanice po vyšetřených rodičích, kteří mají kyčle v pořádku. Pohybový aparát vašeho pejska můžete chránit pomocí vhodného krmení pro velká plemena a bezesporu také udržováním zdravé váhy, která nebude zatěžovat jeho klouby.

Dalšími zdravotními problémy mohou být například Hypotyreóza (onemocnění štítné žlázy), Glaukom (zelený zákal), Paralýza hrtanu, či hluchota. Doporučujeme poohlédnout se po chovateli, který u svých odchovů provádí tzv. BAER test, který hluchotu štěněte vyloučí.(zdroj)

Péče o argentinskou dogu není nikterak náročná – její srst rozhodně není z těch, u kterých byste museli hodiny sedět s kartáčem. Bohatě postačí občasné pročesání srsti gumovou rukavicí, či furminátorem. Nezapomeňte ale na pravidelné kontroly uší, očí a chrupu, které by mohly odhalit zánět, či jiný problém. Pozornost věnujte i drápkům svého psa, a pokud se vám budou zdát dlouhé, nechte je zkrátit.

VI. Náročnost 

Hledáte-li nenáročného psa, raději se poohlédněte po jiném plemeni – argentinská doga totiž patří ke psům, kteří mají do nenáročnosti skutečně daleko. Jistě jste si z předchozích odstavců udělali obrázek o tom, jak důležitá je pro argentinskou dogu kvalitní výchova a dostatek fyzické i mentální aktivity, které udržují psa (a mnohdy i páníčka) v psychické pohodě. Argentina je tedy psem, který potřebuje velkou spoustu vašeho času a pozornosti – zejména, pokud trvale pobývá venku na zahradě, nebo bývá přes den sama doma v bytě. Jako spousta jiných psů, může mít i ona v dlouhé chvíli kupu zajímavých nápadů na úpravu interiéru, či zahrady. Když mluvíme o zahradě, je na místě zmínit, že je rozhodně třeba řádně ji zabezpečit pořádným plotem, aby udržela teritoriální argentinu uvnitř a všechny potencionální psí návštěvníky venku – mohla by to totiž být jejich poslední návštěva. 

Komplikace se mohou také objevit, pokud se rozhodnete vyrazit se svým psím parťákem za hranice. Ačkoli je argentina psem, který obvykle zvládá přepravu dobře, některé země příliš dobře nezvládají přítomnost tohoto plemene na svém území. Máte-li tedy v plánu cestovat mimo republiku, nezapomeňte se předem přesvědčit, zda můžete vzít chlupáče s sebou.

Ptáte-li se, nakolik pustí vaší peněžence žilou pořízení a následná péče o tohoto bílého krasavce, ptáte se dobře – nejedná se totiž o zanedbatelné částky.  Malou bílou kuličku s PP pořídíte cca za 15-20 tisíc korun, i více (ceny se liší v závislosti na chovatelské stanici a rodičích štěňátka). Počítat však musíte i s nákupem kvalitního krmiva, kterého argentinská doga vzhledem ke své váze a aktivitě spotřebuje celkem kupu. 

Mohlo by vás však potěšit, že péče o tělesnou schránku tohoto krásného psa tolik náročná není. Pokud tedy upřednostňujete jiné aktivity před zdlouhavým kartáčováním psího kožichu, bude vám téměř bezúdržbová srst argentiny určitě sympatická. 

VII. Historie 

Argentinská doga je relativně mladým psím plemenem, které se zrodilo ve dvacátých letech minulého století v argentinské provincii Cordoba. Za otce plemene se dá považovat tamní lékař a starousedlík Dr. Antonio Nores Martinez, který v roce 1928 sestavil standard plemene a pojmenoval jej argentinskou dogou. Jeho experimenty s křížením psů začaly systematickým krytím tamních čistokrevných plemen s „bojovým“ psem z Cordoby, který měl požadované exteriérové vlastnosti, ale jeho charakter byl značně nevyrovnaný. Předci tohoto psa měli být zřejmě mastini, buldoci a bulteriéři, jenž byli v oněch dobách velmi oblíbení pro psí zápasy. Tehdy se tato zábava považovala za normální  a byla oblíbená napříč všemi sociálními vrstvami.

Doktor Antonio Nores Martinéz dokázal po několika generacích konečně vyšlechtit vyhovující skupinku psů, jenž měla nejen požadovaný exteriér, ale díky přísné selekci chovných psů vykazovala také vyhovující povahu. Mimo to se tito psi velmi osvědčili i v jiné vášni svého majitele – tedy v lovu velké zvěře. Při svých loveckých výpravách prokázaly argentinské dogy tak vynikající schopnosti, že se staly nepostradatelným doprovodem doktora Martinéze. Později se ukázalo, že kromě lovu zvládají tito psi také roli společníků a ochránců, kteří dokáží ochránit majitele i celé jeho hospodářství nejen před černou zvěří, ale i před pumami, či jinou škodnou, která se v této oblasti Jižní Ameriky vyskytovala. Není tedy divu, že se tento odolný a silný atlet těšil čím dál větší oblibě a byl v květnu roku 1964 oficiálně uznán argentinským kynologickým svazem za samostatné plemeno. Od této doby se psi tohoto plemene registrují v agronomické společnosti Sodiedad Rual Argentina a od 31.7 1973 je plemeno uznáno mezinárodní kynologickou federací FCI. Argentinská doga je prvním a zatím jediným psím plemenem z Argentiny, které je touto významnou federací uznáno. Poděkování za tuto skutečnost rozhodně patří doktoru Augustu Noresi Martinézovi, který díky svým neúnavným snahám pokračoval ve šlépějích svého bratra – původního zakladatele plemene. (zdroj)

Přečtěte si také: 32 důvodů, proč si (ne)pořizovat psa a náš atlas psích plemen

VIII. Důležité informace

Kde pořídit Argentinskou dogu?

Vše jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro argentinskou dogu dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam oblíbených chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemena a pravidelně mívají štěňata argentin na prodej.

Chovné stanice v ČR:

• Chs Blanský les
• Chs Cazador Gallardo
• Chs Ritakim
• Chs La torre del Castillo

Chovné stanice na Slovensku:

• Chs El Diamante Magnifico
• Chs V Znamení Slnka
• Chs Blanco Deabolo Kennel