16 důvodů, proč si (ne)pořizovat boloňského psíka

Galerie fotek: Boloňský psík

1 / 10

JEDENÁCT důvodů, proč si pořizovat boloňského psíka:

1. Boloňáček nepotřebuje mnoho životního prostoru – spokojený bude v garsonce, ve 3+1 i v domečku se zahradou.
2. Mírná povaha v kombinaci s hravostí napovídá, že je boloňáček ideální uchazeč na pozici rodinného psa.
3. S ostatními mazlíčky nemívá boloňský psík vůbec žádný problém. Lidé jej často chovají s jinými zvířaty.
4. Ačkoli boloňák připomíná cukrovou vatu, rozhodně z cukru není. Rád si protáhne nožky na delších procházkách a dokonce jej někdy můžeme vidět při psích sportech.
5. Srst boloňáčků nelíná, což je velké plus pro alergiky.
6. Spotřeba kvalitního krmení není nikterak veliká – boloňák vás určitě finančně nezruinuje.
7. Toto plemeno nepotřebuje žádný složitý výcvik. Vystačíte si s přivoláním a základními povely.
8. Inteligence boloňáčků vás překvapí – jsou to velmi učenliví psíci s velkým zapálením pro trénink nových kousků.
9. Toto plemeno můžeme často vidět po boku seniorů, kterým vyhovuje jeho mírná, společenská povaha a také snadná manipulace.
10. Boloňáčci jsou relativně zdravé plemeno, které se ve většině případů dlouho těší dobré kondici a dožívá se celkem vysokého věku.
11. Jsou to ideální pejsci pro canisterapii! Každý si je hned zamiluje a pro jejich drobnou velikost nevyvolávají v lidech strach.

PĚT důvodů, proč si nepořizovat boloňského psíka:

1. Plyšová fazóna boloňských psíků potřebuje častou péči – z nadýchaného kožíšku se snadno stane chomáč cuchanců. Hodně ale záleží na typu srsti.
2. Ačkoli je boloňáček celkem odolný pejsek, určitě není vhodné chovat jej celoročně na zahradě.
3. Boloňáček nerad zůstává odloučen od páníčka. Není to pejsek pro lidi, kteří tráví většinu dne v práci, či tam, kde s nimi pejsek nemůže být.
4. Boloňáčci jsou velmi citliví pejsci, kteří velmi špatně nesou nešetrné zacházení, ale také rodinné spory.
5. Přes to, že se jedná o vcelku aktivní plemeno, je nutno podotknout, že se nehodí pro extrémně náročné disciplíny.

Obecná charakteristika boloňského psíka

Zaujal vás boloňáček? Není divu! Je to pejsek mnoha kladů, který rád pohlídá teplo rodinného krbu. Pokud máte ještě pochybnosti, zda je pro vás boloňský psík ten pravý, určitě neváhejte číst dál!

I. Povaha

Povaha boloňáčků vás do Bohnic určitě nepřivede – jejich veselá povaha v kombinaci s roztomilým vzhledem naopak působí jako balzám na duši. A to je dobře, protože boloňáčci velmi špatně snáší veškerý stres, či dokonce hádky. Tento krásný, malý pejsek si rád užívá domácího klidu a pohody, zejména ve společnost rodiny, kterou bezmezně miluje. Nemyslete si však, že je to jen gaučový povaleč! Míčky, přetahovadla a pískadla rozhodně patří k povinné výbavě při pořízení boloňského psíka – koneckonců je venku můžete často potkat s míčkem, nebo jinou hračkou, kterou si rádi nechají házet. Sportu však boloňáček povětšinou nevěnuje tolik energie, jako třeba jack rusell teriér a volný čas raději věnuje mazlení s páníčkem.

Vůči cizím lidem bývají tito bílí fešáci zprvu trochu rezervovaní, nebo dokonce bázliví. Agrese je však u boloňáčků velmi nepravděpodobná – vždy ale záleží na povaze pejska, na socializaci a také za životních zkušenostech.

Oblíbená laskomina, či hračka ale většinou prolomí ledy a cizinec se rychle dostane na boloňáčkův “friendlist”.

II. Vzhled

Boloňáček je malý, statný pejsek, s nápadně nadýchanou srstí, která svou strukturou i barvou připomíná bavlnu. Tento psík nepatří k plemenům, která oplývají přehršlí různých zbarvení a můžeme jej vidět pouze v čistě bílé barvě. Barevnější alternativu boloňáčků představuje plemeno ruská barevná bolonka, která je v nabídce zbarvení štědřejší, než sněhobílý boloňáček.

Našeho dnešního hrdinu si lidé často pletou s bišonky, maltézáčky či havanskými psíky, kteří jsou sice podobní, ale mají zcela odlišný typ srsti. Zajímavostí je, že se vyskytují boloňáčci bez podsady i s podsadou – oba typy jsou však povoleny.

Hlavu boloňského psíka zdobí velké oči s jiskrným výrazem, vysoko nasazené svěšené uši a drobný nos, který musí být vždy černý. Krk boloňáčka je přiměřeně dlouhý, navazující na rovný hřbet. Svůj ocásek si tito pejsci nosí stočený nad hřbetní linií.

III. Vztah k dětem a ostatním zvířatům

Boloňáček se řadí k mírumilovným plemenům, která mohou bez problému soužít s jinými zvířaty. Jako u každého psa je však třeba přihlédnout na jeho individuální osobnost, a také na to, zda je na přítomnost jiných chlupáčů zvyklý. Ačkoli někteří boloňáci aktivně nevydávají psí společnost, agresivní bývají opravdu zřídka. Většina z nich si setkání s jinými pejsky užívá.

Ani děti nejsou překážkou k pořízení boloňáčka – naopak by jim měl být ideálním kamarádem, pokud se k němu dokážou dobře chovat. S mladšími ratolestmi ale nenechávajte boloňského psíka o samotě bez dozoru, aby nepřišel k úrazu on, ani děti.

IV. Zdraví a péče

Ani malá plemena bohužel nejsou ušetřena od problémů s pohybovým aparátem – jiné to není ani u boloňáčků, u kterých se může vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu, luxace pately, či nemoc zvaná “Legg-Calve-Perthes disease”, která způsobuje špatné prokrvení hlavice stehenní kosti.

K častějším problémům se řadí problémy s chrupem, které postihují menší plemena díky velikosti jejich čelisti. Rozhodně tedy dbejte na prevenci a dostatečné kontroly zubů (zdroj). Vzácněji se mohou objevit alergie, oční choroby, či například epilepsie. Vybírejte tedy štěně z prověřeného chovu, po testovaných rodičích.

Boloňský psík se všeobecně označuje za zdravé plemeno, u kterého se zdravotní obtíže nevyskytují příliš hojně. Při troše štěstí si tedy vystačíte pouze s preventivními kontrolami a očkováním. Přesto doporučujeme pravidelně prohlížet uši, oči a chrup, abyste případně objevili všechny lapálie v zárodku. Samozřejmostí je péče o srst, která závisí na jejím typu – doporučuje se denní pročesávání, ale ne vždy je taková četnost nutná.

V. Výchova a výcvik

Výchova boloňáčka není nikterak složitá, takže si jej může pořídit i začínající pejskař, který nemá moc zkušeností. Jen je třeba myslet na to, že ačkoli je boloňský psík pejsek příruční velikosti, určitě výchovu potřebuje. Hlavní je, aby bylo štěně od brzkého věku řádně socializované a nemělo později problém vypořádat se s běžnými nástrahami života. Špatně socializovaní pejsci mohou být nedůvěřiví, nebo bázliví. Zaměřit byste se měli i na to, aby si váš chlupatý miláček včas zvykl být doma sám – boloňáčci se velmi upínají na svého majitele a jejich nesouhlas s odchodem páníčka sousedi rozhodně nepřeslechnou. Nemusíte se však bát – pokud začněte s tréninkem brzy, pes si snadno zvykne být v době vaší nepřítomnosti v klidu a vy si tím ušetříte spoooustu nervů se sousedy.

O výcviku boloňského psíka musíte vědět hlavně to, že je třeba postupovat pozitivně – citlivý boloňáček se vám totiž při náznaku hrubosti snadno “šprajcne” a ztratí svou přirozenou radost z tréninku. Zachovejte si tedy pozitivní přístup, který bude se strany vašeho chundelatého kámoše odměněn spoustou nadšení do práce. Pak už to díky inteligenci boloňáka půjde samo.

VI. Náročnost

Boloňáčci jsou tolik oblíbení i pro svou celkovou nenáročnost – pokud tedy pomineme častější údržbu jejich srsti, která je snad jediným menším mínusem tohoto plemene. Boloňský psík nemá nikterak velké nároky na pohyb, výcvik ani na velikost domu, či bytu. Přizpůsobí se životnímu stylu páníčka a užívá si chvíle strávené s ním.

Kvůli pořízení štěňátka určitě nemusíte vyloupit banku, či vyhrát sportku. Je však nutno podotknout, že se vyplatí připlatit si za štěně od kvalitního chovatele – jinak byste mohli snadno naletět množiteli, který prodává štěňata bez zdravotních testů, nebo přímo štěñata nemocná. Cena boloňáčka s PP se pohybuje někde mezi sedmi až patnácti tisíci korunami (zdroj). Záleží ale na chovatelské stanici a původu pejska. Samozřejmě nesmíte zapomenout na kvalitní krmení, vyhovující kartáč na srst a bez pochyby také na pamlsky a hračky, které zpestří společné chvilky.

VII. Historie

Historie boloňských psíků sahá až do dalekého středověku, kde dělali společnost panovníkům a svou přítomností zdobili jejich hrady – toto úžasné plemeno dělá lidem radost více než 2000 let. Vše však začalo malými bílými pejsky zvanými “Melitensis‘, kteří byli velmi rozšíření po středomoří a jsou vzdálenými bratranci mnoha dnešních společenských plemen (např. Maltézáčků, havanských psíků, bišonků, či cottonů).

Boloňáčci měli v dobách renesance velmi důležité poslání, a to sloužit jako luxusní dárek, kteří si mezi sebou předávala šlechta. Byli považováni nejen za symbol bohatství, ale také za nepostradatelnou výbavu každé ženy z dobré rodiny. Svého pejska si ženy rády udržovaly krásného a voňavého, pomocí pudrů a parfémů. Svojí slávě se boloňáčci těšili po dlouhá staletí, kdy dělali společnost opravdu velkým osobnostem světové historie.

S uvadající silou aristokracie se začaly počty boloňských psíků rapidně snižovat až na hranici zániku, od kterého bylo plemeno zachráněno skupinou nadšenců z Itálie, Francie a Holandska. (zdroj)

Přečtěte si také: 32 důvodů, proč si (ne)pořizovat psa a náš atlas psích plemen

VIII. Důležité informace

Kde pořídit boloňského psíka?

Vše jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro boloňského psíka dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam oblíbených chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemena a pravidelně mívají štěňata boloňáčka na prodej.

Chovné stanice v ČR:

Chovné stanice na Slovensku: